Lidé z metra

To je ale k podivení, že stavba metra je normalizační látka. Div se světe. To je o filmu skutečně ten nejdůležitější údaj. Jděte k šípku s tou politikou. To si klidně můžete udělat makra o normalizačních snímcích o politických agitkách a pod. a dávat to do obsahu každého filmu natočeného za Bolševika. Ať je tomu jakkoli, tak metro se začelo stavět za Bolševika, tak je samozřejmé, že se za Bolševika o tom natočil i nejeden film. Tento snímek zase není tak špatný, je to celkem slušný průměr. A navíc velmi zajímavý dokument o počátcích stavby metra. Za 3* určitě stojí, takže klidně jdu až na 4. (20.04.2012)

Film mě zaujal jen tím, jak je nepřirozený. Jak si lidi notují, jak se jeden zajímá o druhého, a přece to nejde do absurdna, čímž by se to stalo komickým....Film ale odpovídá pokusu doby - vylepšovat lidi, které ale v reálném životě člověk sotva potká...Časem mě to celé začalo nudit a ba co víc, bylo mi ze sledování tohoto filmu špatně. Napadá mě, že je to i výzva. Zkusit ho vidět znovu a jen ať si mé psyché zvyká, ať tou hrůzou projde znovu, aby byl odolnější na podobné filmy, kterých je víc než dost...Za klad považuji, že je z českého prostředí, pro české diváky, kteří ale příliš těmhle filmům nehodují. (17.10.2011)

Úlet ze sedmdesátejch, jehož jediným kladem je možnost podívat se jak se budovalo Céčko. Nic proti inženýrům co metro prodloužili o další stanice. Klobouk dolů před těmi všemi, ale bohužel tohle dílko mělo sloužit hlavně jako ovace režimu co dokázal.. Snímek je složen ze tří povídek a vše už tu bylo řečeno. V první pubescentně knírkatý Vyskočil ukecává mladou Molavcovou aby se k němu vrátila po rozvodu a mezitím svařuje cosi v tunelech, ve druhé Záhorský když stavba nejede podle plánu vymyslí s Peškem a Řehořem zlepšovák, že razící štít který se běžně před vytažením rozebírá nerozeberou, ale vyndaj v celku čímž ušetří měsíc a doženou plán. To se jim povede, ale Záhorského z uspokojení klepne pepka a tak se na převoz razícího štítu dívá z připíchnutého parte na stavební buňce... Ve třetí flákač bagrista Hanzlík honí baby tak dlouho až okouzlí jednu ze Spořky. Přitom ale nasere mistra, které ho pak taky okouzlí a on jej po vyhazovu znovu pustí k Poclainu..... Nakonec se oba mladí hrdinové (Vyskočil a Hanzlík) svezou i se svými slečnami při zkušební jízdě, kde jsou Pešek, Řehoř a další hrdinové z filmu. Cestuje se z Vyšehradu (Gottwaldova) na Florenc (Sokolovskou), hraje dechovka atd... a rovnou říkám pche už vidím jak nějakej bagrák a svářeč jsou puštěni na papalášskou akcičku i s jejich drahými polovičkami.... Na Záhorského se nezapomnělo, opět je mu věnován záběr na jeho parte (teď již ošplíchané blátem dále se ženoucí stavby)... Někoho z komentujících možná dojal zvuk symfonického orchestru při ražbě tunelů či dunivé tympány při převozu štítu a pohledu na staveniště... Mně ta hudba přišla dost psycho, čemuž kralovaly elektrické tóny synťáku při začátku filmu v úvodním pohledu na oranžové světlo blikajícího semaforu. Mně zbývá než si povzdechnout... tak tohle natočil režisér Valérie a týdne divů (1970). Nutno dodat, že jistě ne s nadšením a jistě né dobrovolně..... Dva Feniky. * * (30.09.2012)

Dělí se o centrální triádu, při níž: A) obrodí myrtu, B) mře marné, C) namane se k maně, málem mamu mamonář.  Propadnuvší výrazu tras. Popadnou téma pražské, pod nohama strády. "Člověka ve stanici nitra." Metropolitní meteority dění. V prašném "provazišti" důlků a jam. Meritu osobních metálů. Těm zatleskat. (07.05.2024)

V první povídce jsem docela záviděl Vyskočilovi, kterej bydlel v ulici Hvězdova a pracoval na výstavbě stanice metra Mládežnická (Pankrác). Taky bych se chtěl dočkat toho, že to budu mít někdy do práce minutu pěšky. Kromě toho tam řeší nějaký svoje vztahy s Molavcovou, případně svařuje něco v tunelu metra. Druhá povídka je jakoby nejvíc budovatelská. Pořád se tam řeší nějaký plnění plánu a nakonec nějakej páprda přijde se zlepšovákem, jak přepravit razící stroj někam jinam, aby se nemusel rozebírat, díky čemuž se podaří plán splnit. No a nakonec to s nim šlehne. V poslední povídce hraje socialistický Brad Pitt alias Jaromír Hanzlík opět jednu z řady pro něj typickejch rolí takovýho zmatenýho lamače dívčích srdcí. Celej film končí jakousi slavnostní zkušební jízdou ze stanice Gottwaldova (Vyšehrad) a záběrem na to, jak se vyměřuje prodloužení trasy směrem na Jižní Město. Všechny 3 příběhy jsou dost blbý a těch pár historicky zajímavejch záběrů to nezachrání. (22.09.2012)