Zkáza krásou

Překvapivě nezáživný dokument. O životě Lídy Baarové se tu divák nedozví nic nového a upřímně řečeno celkovému obrazu příliš neprospívá ani sama Baarová, která by si coby vypitá troska čas od času zasloužila otitulkovat, protože jí nebylo příliš rozumět. Vše zajímavé tak obstarávají dobové záběry, které de facto nemají s Baarovou nic společného a pár ukázek z jejích zahraničních filmů. Každopádně tenhle projekt mi i tak přijde absolutně zbytečný a vlastně se jen veze na mediálním zájmu o Renčův film. 30% (05.04.2016)

O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. (18.01.2016)

Lída Baarová. Filmová hvězda. Obdivovaná. Zatracovaná. Milovaná. Nenáviděná. Jméno, které dodnes vzbuzuje silné emoce a ještě silnější kontroverze. Pokus Heleny Třeštíkové, výrazné představitelky současného českého dokumentárního filmu, o nonkonformní pohled na tuto tragickou osobnost našich dějin se ovšem ve svém ztvárnění míjí účinkem. Mozaika soukromého i profesního života Baarové je inscenována podle obvyklých kategorií, kterých film v několika okamžicích zneužívá proti herečce samotné, zřejmě na základě subjektivní interpretace Škvoreckého autobiografie anebo v rámci autentického rozhovoru režisérky s Baarovou v devadesátých letech. Účel a smysl některých záznamů lidského neštěstí, jemuž Baarová v posledních letech svého života podléhala, vytváří spíše chatrný rámec pro veškeré vedlejší výjevy; úryvky ze známých i méně známých filmových rolí, fotografie, reprodukce i historické dobové záběry nacistického Německa v čele s Hitlerem a Goebbelsem jen stěží zaznamenají to, co je klíčové pro celkové resumé. Pohled Heleny Třeštíkové na Lídu Baarovou měl být především ryze osobní záležitostí, intimní zpovědí mezi dvěma ženami, obyčejným filmem o jednom neobyčejném osudu. Celkovému vyznění ale nejvíc schází právě ta lidská, obyčejná rovina. Zkáza krásou není bohužel příběhem života Lídy Baarové, ale veskrze průměrným dějepisným souhrnem, vypravujícím o pošramocené pověsti filmové superstar. A to je zoufale málo. (07.01.2016)

Dokument není nijak extra objevný, většina věcí z něho je poměrně známá. Ale stále více na mě doléhala tíha trestu pro L. B. za mladickou nerozvážnost a zamilovanost. Přestože se zamilovala do špatného muže, bylo jí tehdy nějakých 22-23 let, co mohla vědět a co ovlivnit. Byla více méně bezmocná, jen zmítaná emocemi a city. Za to byla po válce uvězněna, hrozil jí lynč a smrt a nakonec musela prchat z vlasti a dožít v cizině. Jsou lidé s mnohem horšími zločiny a žijí si v klidu dál, nikdo je nevyhání, ba ani netrestá. Lída Baarová byla potrestána příliš tvrdě a všichni, co jí to kdy přáli, by měli zpytovat svědomí. (22.03.2018)

Ten dokument mi dneska prostě sedl. "Milujem to, co ztrácíme..." Baarovou nemám ani zdaleka detailně nastudovanou, takže nemůžu a nebudu filmu vytýkat, že mi nepředložil zajímavé informace. Mi je totiž předložil. Ani nebudu polemizovat nad tím, zda by nebylo lepší výpověď Baarové konfrontovat. Protože snímek podle mě ukázal Baarovou takovou, jaká byla. Krásná, talentovaná, ale také naivní, sebelítostivá a do sebe zahleděná, podléhající mocným (kolik z nás by odolalo?), na sklonku života troska. Ten film byl v podstatě tuze smutný. (06.09.2016)