Poljoty vo sně i najavu
Flights in Dreams and in Reality
Réžia:
Roman BalajanKamera:
Vilen KaljutaObsahy(1)
Klíčové dílo Romana Balajana, zachycující tři dny ze života čtyřicetiletého architekta a zároveň vystihující celkový obraz 80. let 20. století. S pomocí scenáristy Viktora Merežka a herce Olega Jankovského vznikl generační portrét neradostné doby, jenž cenzura neprohlédla a diváci jej učinili svým hitem. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (6)
Film vyvoláva vo mne protichodné pocity. Za prvé počúvam na oslave 40ky, že z chlapca sa stáva muž, za druhé vidím, ako si tento pánko žije a nejak z toho dedukujem, že podobne nezodpovedne by som sa mal začať pomaly chovať aj ja. A potom v 40ke sa stane zase zo mňa zodpovedný chlap :). Najlepšie sú ambivalentné postavy a náš architekt je ambivalentný až až. Je vám sympatický, ale vidíte, že sa chová ako puberťák a ľutujete jeho ženu. Je to proste bohém ako sa patrí. Ukrajinská mentalita je zrejme rozdielna od tej našej, množstvo scén mi totiž prišlo málo uveriteľných. Ale to je v poriadku, Ukrajinci sú asi temperamentnejší, alebo Balajan proste takto točí. ()
(Ú)lety ve snu a v životě. Sergej Makarov má problém: trpí úzkostí, ne nějakou konkrétní, které se spíš říká strach, ale existenční úzkostní, existenciálním neklidem. Chce být někde jinde, s někým jiným, a když se to podaří, poznává, že jde o mýlku, že chce být úplně někde jinde s někým úplně jiným. Nakonec s v poloze plodu zahrabává do stohu. Přerodí se v bežného normálního s velkou šancí na "životní úspěchy", nebo půjde ještě dál (třeba jako Artour Aristakisian ve filmu Dlaně)? Nebo skončí u Krappových pásek? ()
70% Na sovetsky film prekvapive dobre a zabavne, zadna agitace, jen klasicka ctyricatnicka krize kolem vztahu, prace, zivota a vubec. Takova sovecka Americka krasa bez vnitrniho hlasu s tim rozdilem, ze tenhle film vznikl mnohem driv. ()
Někde jsem o tomhle četl, že Jankovskij tu předvádí sebezničující tempo - občas z toho mrazí. Film je dodnes velmi svižný, bez špetky nudy. Skvělé dialogy, výtečná dramaturgie i výběr herců (Gurčenko) - Sověti v té době byli na vrcholu "morálního neklidu" - ve zpětném pohledu se máloco západního z té doby dá srovnat s filmy rideau d'fer (při sledování mě napadla jalovost posledních Truffautů - relativní saturovanost bez nutnosti boje o vlastní hlas vede k ustrnutí). Poznámka sharky o Americké kráse je celkem trefná - jen Jankovskij je úplně jiný typ a taky není třeba řešit něco jako homosexualitu-)). Cameo Michalkova v "Letech" je podle mě přiznání vlivu - a tady lehká kritika - stejně jako Michalkov, tak i Balajan provádí "úlitbu" přes "dobrý sovětský lid" - hlavnímu hrdinovi všichni cizí lidé na ulicích pomáhají, je skrz ně vykreslována ta srdečná širá Rus - ukazovat realitu se moc nesmělo (Astenický syndrom). Ale třeba to je jen náhoda. A: je náhoda, že se v tolika ruských filmech objevuje drezína? (Stalker, Chrustaljove, vůz!)? Viděl jsem před tímto pár děl Ulrike Ottinger ze stejné doby a opravdu jásám nad zábavností a tempem Sovětů-). ()
Ačkoli je hodnocení jen na 3*(nejsem si jimi jist), vrtá mi tento film i po několika dnech hlavou. Je to kvůli hlavnímu hrdinovi, jehož charakter se na první pohled zdá být celkem jasný, ale když se člověk trochu zamyslí, je postava O. Jankovského celkem komplikovaná a složitá a tato "nejednoznačnost" mě zaujala... Ještě to nechám pár dní uležet, a když se mi to bude neustále vracet, zvednu asi své hodnocení na 4*... ()
Reklama