Nisekoi

Dvadsaťdielna neúspešná snaha o pokročenie v zápletke, predostretej v úvode. Zatiaľ čo prvé epizódy vcelku prekvapujú a držia si svoju úroveň, pribúdanie zbytočných charakterov, ako aj problémov hlavných postáv prehlbuje nastolené tempo, vrátane významu predstieraného vzťahu, ako aj samotného motívu tsundere, ktorý v priebehu prvej polovice seriálu stráca všetku pôvodnú záživnosť. Mám pocit, že deju by celkovo prospel omnoho jednoduchší koncept, než budí táto absurdne pojatá mafiánska rivalita, či prehnaný počet Rakuovych lások z detstva. Ani celkom podarené záverečné divadlo, miestami nadpriemerná animácia, v štýle Shaftovského štandardného trblietania, alebo karikaturizovania jednotlivých postáv, alebo dokonca neskonalý šarm nežnej Onodery, však napokon nie sú schopné prekryť roj nedostatkov, ktorým Nisekoi viditeľne podľahol. (09.05.2015)

Shaft mě poslední dobou nudí, seriálem Nisekoi nevyjímaje. Opět se tvůrci ponořili do vod výtvarného fetišismu, opět se jak prase v chlívku rochnili u rychlých prostřihů a používání netradičních úhlů kamery, ovšem opět recept na vytvoření smysluplné dějové linky nenašli. Dokonce mám pocit, že si při hledání onoho receptu počínali ještě hůře než kdy předtím; jako by si snad na to hledání pozvali Pejska a Kočičku, které vyslali do světa s nepopsaným bločkem, tužkou a slovy: „Bez dobrého scénáře se nevracejte!”. S čím se však Pejsek a Kočička vrátili? Se scénářem, jenž předpokládá, že čím větší hrdinův harém a čím více (nerozhodných) postav, rudnoucích obličejů, twistů, náhodně osudových setkání a událostí a nechtěných sáhnutí na nechtěných místech jest, tím kvalitnější jest i samotný seriál. Ovšem zamindrákovaný idiot jako Hromino, o nějž se doposud v reálném životě nervala současně více než jedna ženská, je prostě toho názoru, že jde jen o scenáristickou křeč, bezradnost a zoufalost. V celém seriálu se v podstatě od začátku do konce vyřeší jen jediná věc (přívěsek), která ale v celkovém důsledku neovlivní nic. Hrdinové motající se v kruhu, absence nějakého sebeméně uzavřenějšího konce (vlastně jakéhokoli konce!), prvoplánové pokoukání s nulovým dějovým posunem. Děkuji tvůrcům aspoň za to, že obě (tři) hlavní hrdinky byly vzhledově pěkné a aspoň v něčem bylo možné s hlavním hrdinou sympatizovat, ovšem jinak mě seriál opravdu minul. (28.05.2014)

[1. série] To je tak, když sem tam zabrouzdáte skrz komentáře u jiných anime, a vidíte "Team Onodera!", "Team Chitoge!" a nemáte tucha, oč se jedná. Během pár vteřin vygooglíte, nálada na ztřeštěnou rabukome byste téže měli, tak proč nezjistit více, že? Škoda stráveného času. Je to až vskutku neuvěřitelný, ale pokud si pustítě 1. díl a poté skočíte na poslední 20., tak vzhledem k vývoji příběhu jste nepřišli vůbec o nic. Nisekoi je totiž snůškou klišé všech klišé, které si dovedete představit. Všechny postavy jsou díl co díl repetitivně neschopné se jakkoliv vyjádřit, stydí se i vůbec okem zavadit o osobu středobodnou jejich zájmu a hlavního hrdinu slečny za jakoukoliv blbost neustále mlátí. Scénáristicky je to tak nechutně bezradné: Dialogy jsou prázdnější než vzduch, dočkáme se ohraných dílů s pláží, bazénem, festivalem, "peeping Tom" lázněmi a divadlem a pokud tedy napneme míru tolerance k absolutnímu maximu, stojí z humorné stránky shlédnout prvních cca 7 dílů + díl s tatíkem 4. dámy. Celkově mě to všechno mrzí s příhlédnutím k tomu, že o vizuální stránku se stará mé oblíbené studio Shaft, který se v nekarikaturních scénách opět vyřádili a není možné si neužít plných a typicky hranatých interiérů, roztahovačných exteriérů klasicky doplněny nejbizarnějšími náhledy kamery na tváře hrdinů či poskakování Chitoginy mašle. Za formu 4*, obsah je na odpad. Jo a mimochodem, #TeamChitoge, to je přece jasný. (20.05.2017)

Jako ona je to p**ovinka, o tom nebudu lhát, dokonce to má i strašně moc takových těch typických klišé aspektů ze školních anime, tj. tsundere, samé rudnutí, holky neustále mlátící kluky, atp. V tomhle žánru typicky hodnotím hlavně to, jak mě zrovna zaujal děj. Jako HS DxD to nebylo, to tu máme alespoň dva gangy, mezi kterými hoří rivalita a tudíž partnerství z čistě politických důvodů. Nisekoi ale pobavilo. I přes to všechno jsou mi postavy sympatické. (13.05.2014)

Tak, máme tu klasickú situáciu - Tsundere zo zahraničia, hanblivá japonka, perverzný kamarát a hlavný hrdina ktorý nevie čo chce a do konca seriálu som ho totálne znenávidel. Prvých šesť častí je ale vážne výborných, smial som sa nepretržite a príbeh sa vyvíjal veľmi zaujímavo. Potom prišla ďalšia "dievčina" a potom ďalšia... a s pribúdajúcimi slečnami sa značne znižovala aj kvalita. Od dvanástej časti som už všetko jednoducho preskakoval a pretáčal (okrem scén s Chitoge) a verte alebo neverte, pointa mi neušla (ako keby tam nejaká bola) Z dobrého nápadu ako prívesok a minulosť sa stala totálna odrhovačka ktorá ma iritovala. Fanúšikovia sa delia na dva tábory, ja som si obľúbil Chitoge. Nič iné sa však od háremovky ktorú čaká druhá séria čakať nedalo, veď o čom by bola druhá séria? A aj keď je to lepšie ako porovnateľné "Sakurasou no pet na kanojo" na 3* to nemá a to ešte beriem do úvahy ten sľubný začiatok. Je možné že ma už háremovka nemá ako osloviť, neviem prečo stále dúfam.... Silnejšie 2* (05.04.2015)