Réžia:
Aki KaurismäkiScenár:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrajú:
Markku Peltola, Kati Outinen, Juhani Niemelä, Kaija Pakarinen, Sakari Kuosmanen, Annikki Tähti, Anneli Sauli, Elina Salo, Outi Mäenpää, Esko Nikkari (viac)Obsahy(1)
Z vlaku vystúpi muž s cestovnou taškou. Na ceste ho prepadnú, okradnú a zbijú do bezvedomia. Vďaka dvom bezdomovcom, ktorí sa o neho postarajú, napokon prežije, ale stratí pamäť. Nevie, odkiaľ prišiel, ani kam mal namierené, dokonca si nepamätá ani svoje meno. Pomaly si začne budovať nový život, s ktorým je spokojný, keď ho zrazu dobehne jeho minulosť. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (142)
Tak tímhle filmem a to jsem ho slyšela dabovaný si mě Aki získal úplně. Ten, kdo nezná jeho režijní rukopis, tak bude pro něj možná Muž z minulosti hůř stravitelný. Já byla naopak nadšená jeho smyslem pro absurdní humor, který byl zřejmý ze skvělých dialogů a z různých maličkostí např. sázení brambor, praní košile, večeře pro dva a mohla bych pokračovat. To všechno dělá z Akiho filmů skutečně originální, ale i nezapomenutelnou podívanou, alespoň pro mě určitě. ()
Dle mého zbytečně unylá povídačka o "druhém narození". Jediné co mě zaujalo je, že i přes chladný styl vyprávění (pro mě charakteristický rys Severské kinematografie), můžu film označit přídomkem - radostný. A také nesmím zapomenout zmínit scénu bankovní loupeže, ta má v sobě totiž cosi nezapomenutelného. 65% ()
Tak jako spousta Kaurismäkiho hrdinů i tento je hned zpočátku v nezáviděníhodné situaci. Co se mi ale na muži bez minulosti líbí, je způsob, jakým svoji situaci přijímá. Neztrácí odhodlání, odvahu, naději, nenechá svět plynout kolem sebe. Nečiní mu problém bydlet v bezdomovecké kolonii, hledat (byť mizernou) práci... Nikdy není tak blbě, aby nemohlo být ještě hůř. ()
Akiho postavy väčšinou hľadajú útek zo spoločenského okraja. Tu je príbeh ozvláštnený o (thrillerový) aspekt amnézie, vplyvom ktorého sa hl. postava dostáva priamo a doslova na perifériu spoločnosti, medzi bezdomovcov a Armádu spásy. (Westernové) Klišé o príchode cudzinca vlakom je ironizované: ani on sám nevie, kto je. Tak, ako mám rád Akiho postavy, tejto konkrétnej láske som však akosi neveril. Nekazilo mi to našťastie celkový dojem z filmu. Za režisérove trademarky tu kopú: dvorní herci (v Cannes ocenená Kati Outinen, zosnulý Matti Pellonpää na fotke zavesenej v bare), mlčanlivosť, absurdnosť, jukebox, psík, vystúpenia kapely. ()
Scénář: Aki Kaurismäki .. Postarší muž, psychicky na dně, s kufrem v ruce, přijíždí vlakem do cizího města. Krátce na to je přepaden partou mladíků, těžce zmlácen a o vše okraden.. Po probuzení a útěku z nemocnice se ocitá v kolonii bezdomovců a protože si absolutně nic z předešlého života nepamatuje, zapojuje se do toho právě objeveného... Velice podivný film a to hlavně co se scénáře (fakt divné dialogy), toporných hereckých výkonů a staromódní režie týká. A příběh, ten je naštěstí (více méně) v pořádku - je lehce dojemný a lehce humorný. "Tak malé je lidské srdce, tak široké a bezedné, skrývá velké sny..." 75%. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (3)
- Na fotoportrétu, kterého je možné všimnout si na stěně během scény v baru, je Matti Pellonpää, který hrál v několika Kaurismakyho filmech, než v roce 1995 náhle zemřel. (oje)
- Film získal v roce 2002 Velkou cenu poroty v Cannes. (Terva)
- Stejnojmennou divadelní adaptaci scénáře uvádělo od roku 2010 Dejvické divadlo v režii Miroslava Krobota. (skudiblik)
Reklama