Je láska láska?

Len taky zrucny rezisersky priemer, Moodyson sa venujte teme ze zenska usla od chlapa, zobral ju xebe jej surodenec - a taxa odvija pribeh. Teda nic moc, kulisy su akurat dobre, namakane, moderne, nejaky ten vyvoj postav tu je, aj postavy ktore stoja za hovno a za par faciek. Mno ale ja mam svojich kandidatov na kvalitnejsie filmy - prvy Moodyson je este plansi . 55 % (16.06.2019)

Veskrze milý, ovšem poněkud těžkopádný film s výraznějším vtipem v průměru jednou za třicet minut-tři, čtyři by se tady našly. Po celou dobu je to ale takové vlídné, kamarádské, lehce intelektuálsky bláznivé- přesně jako ta komunita, o které Společně pojednává. Zjistil jsem, že by mě hodně bavil film, který by mi přiblížil život opravdových šedesátkových anerických hippies. Ten zájem ve mně vyvolalo právě Společně, až do dneška mě to nikdy ani nenapadlo. K tomu, aby mě tento film připravil o některé ideály, to ale stačilo. Ani holá frnda nemusí být všem po chuti a může se kolem ní strhnout slušná mela. (24.06.2018)

Dobre vystavene komedialne ladene drama ze svedske hipisacke komunity v hezkem retro stylu. Skoda, ze Svedi to s tou laskou a volnomyslenkarskym zpusobem zivota prehnali..., ale o tom tento film neni. Rada zajimavych postav, nekolik vtipnych scen, dobry soundtrack a pozitivni vyzneni celeho filmu slibuje prijemny zazitek. Z hercu jsou nejlepsi decka a Nyqvist. (13.02.2018)

Ve výsledku docela fajn, ale nic, co by mě nějakým způsobem zaujalo. Docela se mi zamlouvala myšlenka sledovat počínání plejády opravdu rozdílných postav, které musí žít nahromaděny v jednom domě. Už od začátku je znát, že film vsází na trochu specifický a (minimálně pro mě) trošku nezvyklý styl humoru, který svou přemrštěností někdy funguje, avšak v některých scénách vyznívá trochu rozpačitě. Filmu ani dle mého nepomáhají trošku násilně zakomponované komentáře vůči politice, emancipaci, sexualitě apod. Nejedná se zrovna o něco, co bych v komediích vyhledával – 3* (6/10). (19.11.2014)

„Bylo to tak dobrý, měla sem orgasmus! Měla sem svůj první orgasmus za celej život.“ - „Ale, ale...“ - „Jo, já vim, že sem řekla, že to bylo tenkrát, ale to byl...nemyslím si, že tenkrát to byl skutečnej orgasmus. Tohle bylo něco úplně jinýho. Byla to potopa, bylo to něco úplně fantastickýho! Mrzí tě to?“ Což si chce muž od své ženy vyslechnout, zvlášť, pokud předtím přes zeď slyšel, jak silné vyvrcholení s tím druhým chlapem měla…Groteskní, absurdní, úsměvná, i když místy i hořká podívaná. Utopistický život socialistické komunity vystupující proti elitám, měšťáctví je založený na sdílení a svobodě. Což platí i pro „volné“ vztahy, které dokážou být ale i dost komplikované, protože přece nikdo nechce zůstat sám…Díky filmu vím, co znamená si jít „trochu zatesařit“, pochopil jsem, že Pipi Dlouhá punčocha byla obyčejná materialistická kapitalistka, lidé jsou vločkami v kaši, hraní si na Pinocheta je nevinná dětská hra, a Děti z Bullerbynu se dají aplikovat i mimo knižní svět. Závěrečná pasáž je sice naivní, ale příjemně pozitivní, a já filmu ty slušné 4* rád dám. (02.04.2023)