Réžia:
Lucia CarrerasKamera:
Germán LammersHudba:
Christian BassoHrajú:
Cecilia Suárez, Verónica Langer, Iliana Fox, Gabriela de la Garza, Arturo Barba, Martha Claudia Moreno, Moises ArizmendiObsahy(1)
Pilar zemřel otec, na němž byla až patologicky závislá. Její život se během několika málo hodin hroutí a ona sama se uzavírá do vlastního světa. Dramatická zápletka neposkytuje mnoho napětí, i tak je ale tento psychologický příběh velmi zručně vystavěn. Skrývá v sobě totiž řadu pozoruhodných detailů, jako například vztah Pilar a její neteře, sourozenecký vztah nebo pouto k vlastnímu otci. Dramaturgicky je tu využito efektu stahující se smyčky, kdy každá událost zhoršuje tu následující a divák je držen v neustálém napětí. Inteligentní zápletka při bližším pohledu nezobrazuje nijak vyšinuté jednání, nesetkáme se zde s extrémním násilím ani podobnými výstřelky. Snímku dodává rytmus hlavní ženská postava Pilar, jejíž psychické reakce se odrážejí na ladění scén. Jde o výrazný debut mimořádně talentované režisérky, která se dokázala inspirovat v inovativním proudu mexické kinematografie a přitom nalézt vlastní styl. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (11)
MFF Karlovy Vary. Film o ženě, která celý život žije se svým otcem do kterého se i zamiluje. Jeho smrt nedokáže přijmout a uzavírá se do sebe. Tuctové téma, nezáživně natočené. Snad jediné co se mi na filmu líbilo, je jak ukazuje chamtivost její příbuzných, kteří ji chtějí vystěhovat a získat peníze z prodeje domu...jak typické pro dnešní společnost... ()
Tak to nechces. Desne utahanej film, kterej me ve velkym sale dokazal perfektne uspat. 90% zabery na hlavni hrdinku, jak se utapi v sebelitosti a pri vzpominkach na sveho zesnuleho otce masturbuje. Jediny co ji muzu pripsat k dobru je, ze dokazala dovizt skoro celou rodinu k blaznostvi, kdyz jeji svagrova zacala vykurovat a neter pokreslovat barbiny, tak to byl podle me ten spravnej smer, kterej mel film nabrat. #KVIFF 47 ()
Milovala svého otce a on umřel. Hezký téma, ale na na celý film docela málo, takže kromě postupného odhalování vztahu staršího, lehce oslizlého, muže, který ve své dceři vidí zemřelou manželku a Pilar, která se do role své matky radostně vžívá, ve filmu nic nehledejte. Snad jen pár tmavých záběrů, stále stejně pomalý temporytmus, marné a nudně stejné pokusy otce a jejího asipřítele a další minuty neútěšně uspávající nudy. Ne, film rozhodně neurazí, ale nadšeně z něj odcházet nebudute. ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Nos vemos, papá / NOS VEMOS PAPA / Na shledanou, tati) - Pilar po smrti otce je úplně mimo, je mimo tak, až to pěkné není. Totální rozklad jejího logického myšlení, vnímání reality u mě zapříčiňuje i rozklad filmu a v kombinaci s nechutnou (u koumese) zmiňovanou scénou to nemůže skončit než-li takto u dna... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 25% ()
Poněkud monotématická záležitost,ale osobně jsem u ní netrpěl zdaleka tak,jak bych řekl,že trpět budu,kdybych se podíval na zdejší hodnocení.Režisérka dokázala táhlý příběh natočit docela živým a nenudícím způsobem a i když se tohle téma mělo zpracovat spíše do krátkometrážní formy,ani v té celovečerní nijak neurazí.Ale nutnost ke zhlédnutí to určitě není. ()
Galéria (6)
Fotka © Machete Producciones
Reklama