Modrá laguna
The Blue Lagoon
The Blue Lagoon
The Blue Lagoon
The Blue Lagoon
Réžia:
Randal KleiserScenár:
Douglas Day StewartKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Basil PoledourisVOD (2)
Obsahy(1)
V nádhernom exotickom prostredí opusteného tropického ostrova stroskotá loď. Prežijú dve malé deti – chlapček Richard (Glenn Kohan) a dievčatko Emmeline (Elva Josephson) - a jeden člen posádky, ktorý im spočiatku pomáha prežiť. Po jeho smrti si však deti musia poradiť samé... Ich nevinná detská náklonnosť sa postupne, ako plynú roky, mení na lásku. Aj v tomto tropickom raji, odrezanom od civilizovaného sveta, však láska dospievajúcich Emmeline (Brooke Shields) a Richarda (Christopher Atkins) naráža na množstvo prekážok... (TV Doma)
(viac)Videá (2)
Recenzie (246)
Krásný, smutný, dojemný, ale i moc hezky romantický film, který je dnes už naprostou klasikou, a tady je zjevně podhodnocen. Viděl jsem ho teď po asi dvaceti letech a musím říct, ach ta nostalgie.. Já tomu prostě musím dát hodně hvězd, Broke je nádherná a příběh moc zajímavý, dle mého i lepší než ten Robinsonův...80% ()
Film o sexuálním dospívání mladých lidí na téměř pustém ostrově. Neskutečná utopie. Zde bychom si měli hlavně uvědomit, že všechno to, co nás dělá takovými jakými jsme, se všemi klady i zápory, je západní/východní nejčastěji technicky založená společnost a náboženství, které se nám snaží propůjčovat morálku a určují vzorce a směrnice našeho chování...Psychologové a sociologové by to jistě zvládli popsat mnohem lépe než já... Verdikt: 2* a 50 %. Jako "malý" a mladší bych jistě žádné námitky proti tomuto filmu neměl :-) ()
Velkokýč z červené knihovny, který u nás svého času zabodoval v posametové době VHSkové. Randal Kleiser svému dílu nedokázal vtisknout nic osobitého, a už vůbec ne divácky hodnotného. Napříč celým hereckým ansámblem vidíme v přímém přenosu epidemii křečovitosti. Nejhodnotnějším vizuálním zážitkem se tak pro mě stala mladičká Brooke Shields. ()
Kravina, která si nechce přiznat, že je kravinou. Romantické je to asi jak výlet s Babišem do Boubína, erotické je to jak tenisová dvouhra žen, kdy pořád čekáte, až se jedné z tenistek zvedne sukýnka a pod ní je proradný kus látky, dobrodružné je to jako čekat na poště, až na vás přijde řada. V globálu by se film dal označit za originální, ale až se na něj začnete dívat, nic vám nedá. Ve výsledku je to sterilní zážitek. Randal Kleiser měl svého času období, kdy točil divácky úspěšné filmy, tedy přesně dva. Po Pomádě přišel tenhle hit. Kleiser samozřejmě režírovat neuměl, Pomáda pro 4% publikum, Modrá laguna pro sexuálně frustrované. Ke všemu to má parametry televizního filmu, nad jehož mizernou technickou kvalitou jásat nebudete. Pěkný ostrov je nasnímán tím nejobyčejnějším možným způsobem, některé potenciálně neotřelé scény jsou pojaty příliš standardním televizním přístupem, což je ve výsledku kazí. Erotika zde funguje opačným způsobem, i když nechce být korektní, vzruší tak maximálně ženskou, co neměla sto let chlapa. Záchranou filmu je ústřední herecká dvojice, které to spolu ladí. Nevinně vyhlížející Brooke Shields dost možná probere k životu vaše zvadlé ptáky. Přece jen pobíhá spoře oděna po pláži dost dlouho na to, aby si vyloudila nějakého toho Spermoně. Christopher Atkins z její kundy vydoloval nějakou tu kapku, takže pokud jste příznivci kurážné erotiky soft rozměrů, neměl by tenhle film být pro vás takový problém. Pro mě byl. Byl slabě natočený a scenáristicky úplně primitivní. 20% ()
Galéria (100)
Zaujímavosti (20)
- Kelly Preston a Jodie Foster se ucházely o roli Emmeline (Brooke Shields). (HappySmile)
- Christopher Atkins Bomann (Richard) má svoje prirodzené vlasy rovné, ale v záujme romantiky mu kulmovali vlasy. (Raccoon.city)
- Celosvětová premiéra proběha 20. června 1980 v New Yorku (USA). (ČSFD)
Spoilery. Modrá lagúna vznikla podľa románu Henryho De Vere Stacpoolea z r. 1908, ktorý vyšiel aj u nás, konkrétne v češtine a to dokonca už v roku, držte sa, 1926! Írsky autor (zomrel v r. 1951) následne napísal ešte 2 diely, tie u nás nevyšli. Zato sa ku nám dostalo legendárne filmové spracovanie z r. 1980. V skutočnosti však vôbec nie historicky prvé, tým bola čierno-biela verzia z r. 1949. Asi si myslíte: nie je tých čísle už akosi priveľa, tron? Nebojte sa! Film je taký jednoduchý a priamočiary, že pri ňom môžete bez výčitiek svedomia vypnúť mozog a nebude to vôbec vadiť, takže je fajn, ak si mozog zapražíte teraz číslami, lebo pri pozeraní nebudete nútení hýbať mozgovými závitmi. Ono asi veľa záleží od toho, v akom veku Modrú lagúnu prvý raz uvidíte. Mne sa ju pošťastilo vzhliadnuť ako puberťákovi a asi vám nemusím dvakrát vravieť, že mix exotického ostrova, kanibalov a polonahej Brooke Shields, bol v danom veku vskutku uhrančivý. Režisér Randal Kleisner dobre vedel, čo robí. Tento skúsený chlapík 2 roky predtým natočil exkluzívny trhák s Johnom Travoltom Pomáha a neskôr neodolal a na opustený ostrov sa vrátil v zabudnutej komédii s Amandou Bynes Stroskotaná láska. Zbytočne by som si zo scenára nestrieľal a nekrivdil mu. Mne pripadá fakt zaujímavé pozrieť sa na to, ako sa na izolovanom mieste učia základným veciam (menzes, sex, pôrod, starostlivosť o novorodenca) dvaja mladí ľudia, ktorým to nemá kto vysvetliť: knihy, ani ľudia. V tomto mi Modrá lagúna pripadala, smejte sa mi, realistická (samozrejme, celé je to na hrane, čo ak by tom boli súrodenci a nevedeli by to o sebe resp. by nechápali významu slova incest?). Čo sa kanibalov týka, ich priestor je malý. Škoda, tých pár scén s nimi (alebo i bez nich, viď. mrazivý prieskum opusteného obetného oltára, ktorý niekomu azda pripomenie Cestu do praveku a pasáž s jaskyňou) je tiesnivých a v dobrom nepríjemných. Ale zas ak by mali väčší priestor, bol by ten film o niečom úplne inom. Po dobrom rozjazde sa každopádne ponorí do vôd skutočne jednoduchého scenára, ktorý nie je na Oscara. Ale kasting je sympatický, takže v spoločnosti Brooke Shields a Christophera Atkinsa (netreba zabúdať na Austrálčana Lea McKerna) ubehne čas rýchlo a svižne. Skvelá je hudba Basila Poledourisa (Barbar Conan) a čarokrásny, dokonalý, gýčový ostrov, ktorého malebné zákutia predáva španielsky kameraman Néstor Almendros (Kramerová verzus Kramer) na jednotku. Divákom sa kombinácia presladenej limonády, light erotiky a dobrodružného survivalu páčila: pri rozpočte 4,5 milióna dolárov len v USA a Kanade trhol fajnových temer 6O miliónov. Na samostatnú kapitolu je finále, počas ktorého je zrejmé, že tvorcovia nemali čas alebo chuť vymýšľať dostatočne inteligentné dôvody a tak to hrdinom skomplikovali na hulváta, dajúc dohromady sériu divných náhod, nehôd a podozrivých dramaturgických rozhodnutí (otec ďalekohľadom pri pohľade na dvojicu mladých ľudí na pláži skonštatuje, že to nie sú tí, ktorých hľadá a to ak som to správne pochopil len preto, že sa správali ako „zvieratá“, wtf). Vinou toho sa film končí tak, ako končí. Jasné, dole klobúk za odvážny záver, lež škoda, že sa k nemu filmári dopracovali nešťastným, ťažkopádnym spôsobom, ktorý je miestami nechcene smiešny (pádlo, žralok). Pozoruhodná je koncovka, kedy sa otec námorníka explicitne pýta, či sú mŕtvi, na čo dostane odpoveď: „ne, jen usnuli“ a nasleduje záber na bobule „večného spánku“, o ktorých im ešte ako deťom povedal kuchár, že sú smrteľné. Pamätám si to zo starého (možno dokonca ešte VHS) českého dabingu, tak možno je to chyba prekladu a v origináli to znie rozumnejšie, neviem. Takto to každopádne vyzerá tak, že sme sa dočkali happyendu a že dotyčné osoby naozaj len zaspali (!). V skutočnosti je samozrejme presný opak pravdou, čo ostatne dokázal sequel doplaviaci sa do kín o 11 rokov neskôr. Začína reprízou konca jednotky, ktorý však filmári natočili nanovo, s inými hercami (!!) a s diametrálne odlišným vyznením (!!!). Veru, aj taký je niekedy svet filmu. () (menej) (viac)