Iz-za chesti

Adaptace hry arménského kritického realisty Alexandra Širvanzadeho představuje v souběžné linii s Čechovem, Gorkým a Ibsenem svět buržoazie na přelomu 19. a 20. století v psychologické, až vášnivě vypjaté, perspektivě, s predátorskou morálkou (a zde končící sebevraždou dcery, která se nedokáže srovnat s dravčí morálkou svého otce). Rodina ropných magnátů není nijak specificky arménská, její prostředí je podobné typologii, jakou známe z jakéhokoliv místa podnikatelského světa carského Ruska. Identifikace s prostředím je dána záběry na Černé moře a úvodní dynamickou montážní sekvencí s ropnými vrty. Svět večírků, kde se pije šampaňské do němoty, zpívají Cikáni a frivolní operetní divy, je světem i Moskvy či Petrohradu. Není snad daleko od pravdy, že zde vidíme svět Sňatků z rozumu trochu dále na jihovýchod, jen bez idealistického vlastenectví části českého měšťanstva. (18.02.2012)