Obsahy(1)
Film reflektuje jednu ze zásadních událostí národních dějin - mexickou revoluci z let 1910-17. Snímek nemá příliš šancí proniknout do zahraničí, protože je silně spjat s mexickými reáliemi a některé povídky budou obtížně pochopitelné pro kohokoliv vně Mexika. (Letní filmová škola)
Videá (1)
Recenzie (5)
Nebudu hodnotit a psát, že to byla nesmyslná nuda, protože a.) jsem cca 40% toho filmu prospal b.) dobře vím, jak mou fanouškovskou duši bolí, když někdo tímto způsobem odstřeluje některé umělecké filmy z Indie, které ovšem nejsou nudné a 'o ničem', ale naopak často velice chytře pracují s kulturními a historickými odkazy, což si ovšem od diváka žádá adekvátní znalost místního prostředí. V Revoluci jsem byl schopen rozeznat prakticky jediný motiv - rozpor mezi životem ve městě a na vesnici - jinak to šlo naprosto mimo mě a věřím, že právě proto, že o Mexiku vím akorát to, že v něm žijou Mexičani. LFŠ 2010 ()
Reflexia desiatich režisérskych pohľadov na mexickú revolúciu spred 100 rokov. Reflexia toho, čo z ideálov revolúcie zostalo, čo sa premenilo na nič nehovoriace oslavy, čo trápi bežných ľudí dnes v spoločensky pozmenenej dobe. Prvá polovica filmu výrazne lepšia než druhá, zaoberajúca sa príliš odťažito alebo umelecký reflexívne ťaživo pálčivými problémami doby (čím pripomenula slovenskú zadumanú, vážnu a hĺbavú slovenskú kinematografiu, umelecký však málo presvedčivú). Ale vrátim sa k pár kúskom prvej polovice filmu. Úvodná poviedka ukazuje skúšku kapely na blížiace sa výročie revolúcie. Hráč na tubu musí precvičiť svoj part, čo je v jeho prípade spojené s dlhánskou pešou cestou domov, starostlivosťou o malé dieťa a skúškou v hlbokej noci, ďalej od domu, aby nikoho nerušil. V deň D, očakávaní hostia neprídu, kapela sa rozchádza bez toho, aby zahrala. Tubista sa však v osamelej veternej krajine nevzdáva svojho partu. Druhá poviedka rieši otázku vyplnenia poslednej vôle otca rodiny, aby jeho kosti po smrti v USA spočinuli v rodnom Mexiku. Oficiálny prevoz mŕtvoly je drahý a dcéra preto použije fintu. Otec bol navyše vyslúžilým revolucionárom, čo sa na pohrebe náležite zdôrazní. Poviedka Carlos Reygadasa Toto je moje kráľovstvo asi najlepšie vystihuje spôsob, akým je možné dnes vykonať revolučnú zmenu. Neviazanou chaotickou oslavou bez prítomnosti oficiálnych mocenských zložiek, kde je možné vykonať aspoň symbolický akt zničenia symbolov ovládania. A to za prítomnosti biedneho domorodého obyvateľstva, ako aj rôznorodých buržoáznych týpkov a typov. Napriek istej odvahe ostáva paradoxom, že ani jeden z desiatky režisérov nereflektoval aktuálne prebiehajúci revolučný boj v Mexiku, a to boj indiánov v Chiapase o vlastný demokratický samosprávny model riadenia života, nadväzujúcich na Zapatove myšlienky, pri vytvorení vlastného hnutia Zapatovej armády národného oslobodenia - EZLN. Zrejme štátna podpora filmu niečo také neumožnila, pretože EZLN je vo vážnom ozbrojenom aj ideovom konflikte s mexickou vládnou mocou. ()
Jak prozradil krátký odstavec v katalogu filmů LFŠ 2010, mimo mexické hranice je film téměř nepochopitelný, a taky že jo! Je obtížné hodnotit tolik povídek dohromady, protože s jednotlivým hodnocením by to bylo jak na houpačce. Našlo se tam pár slátanin, ale přestože byli nepochopitelné, tak přece jen zajímavé. Hledejte, hledejte, něco pěkného si v tom určitě najdete. ()
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - SPEKTRUM - Nový latinskoamerický film (Revolución / REVOLUTION / Revoluce) - Vydržel jsem dva příběhy, pak jsem raději (zbaběle) utekl... Kdybych bydlel v Mexiku, třeba by mi to něco i říkalo, takto to šlo úplně mimo mě... - 26. 7. 2010 - kino Hvězda - Uherské Hradiště - 1/3 filmu - 20% ()
Treba mat vseobecny rozhlad, u mexika staci vediet kto bol Porfirio Diaz, peed nim este Benito Juarez ...... potom uz udalosti mexickej revolucie 1910 - 17 davaju dobry zmysel. U nas je film prakticky nezohnatelny, videl som ho na ruskych kanaloch : 85 % ()
Reklama