Bratia

Skvelé prevedenie Jilemnického poviedky, najmä autentickosť doby a ľudí zničených biedou ma dostala, čiernobiely vizuál znamenitý. Vašek výborný, ale aj dobrák Večeřa mal čo hrať a rozvážneho brata vystihol presne, škoda len že ho nadaboval Machata. To sa mi nepáči celkovo, tieto dodatočné slovenské dabingy. Každopádne snímka pekne odsýpa, v tmavších scénach nie je režisér doma, ale vynahradí si to uveriteľnosťou a celkovo záver s horkou príchuťou dedičstva pre staršieho syna zvládol ukočírovať a preniesť na plátno veľmi dobre. (14.12.2020)

Zpočátku nezáživný film z vesnice. Scény poslepované bez ladu a skladu. Postupně se to zvrtne do nepovedené tragikomedie. Neuvěřitelně hloupé propojení čarodějnictví s křesťanstvím. Holka marodí, přijde půl vesnice k posteli, báby se pokřižují a začnou dávat tak tupé a primitivní rady, že by se musela stydět i Malá čarodějnice. Od postele by je vyhnali i v raném středověku, tady je otec nemocné holky na slovo poslouchá. Tak nereálné postavy jsem ještě v žádném filmu neviděl. Tak nesmyslné zápletky taky ne. Nejhorší film z vesnice, jaký jsem kdy viděl. Holka zmrzačí house. V té době veliký průser. Za chvíli zmrzačí další! Bratr chytrolín nelpí na majetku. Během minuty ale udělá obrat. Na bratra spustí jak malý usmrkanec: „Když si ty takový, tak já si ten svůj podíl vezmu!“ bé bé.  Bratr starousedlík zpočátku poctivě pracuje. Během pár dní se z něj stane opovrženíhodný zločinec?? Dramatická hudba má podpořit drsné scény. Působí ale kontraproduktivně a spíše umocňuje nechtěný humor. Pouštění kočáru bez řízení, bez brzd s dětmi z prudkého kopce?? Nejhorší oslava narození dítěte v dějinách. Všichni nasraný a tragická hudba zvyšuje pocit zmaru. Hádky starousedlíka syna s otcem jsou tragikomické. Politikaření, děs. (19.08.2022)

První filmové zpracování Jilemnického povídky se zhostil Andrej Lettrich a pojal to, na rozdíl od pana Kachyni, který povídku zfilmoval v roce 1975 pod názvem Škaredá dědina, velmi potemněle a čistě dramaticky. Kachyňa dal do své verze i velkou dávku folklóru, což je asi základní rozdíl, v jinak stejně se vyvíjejícím dramatu o hospodářské krizi, statkářském mamonu, bratrské rozepři, a hlavně nuzném živobytí, jenž 30. léta dvacátého století naneštěstí přinášely do celého světa. Výborné herecké výkony, hudba i celková atmosféra. (12.08.2014)

Zabudnutý Lettrichov film zobrazuje ťažký život na slovenskej dedine počas hospodárskej krízy. Samotný príbeh sa však odohráva v roku 1944, keď sa po dvanástich rokoch vracia domov syn Jozef ( Ladislav Večeřa, nahovoril ho Karol Machata ) s rodinou. S nepoznaným bratom Vendelom ( vynikajúci Július Vašek ) sa dostáva do potýčky pre majetok... Sociálno-kritický aspekt filmu je veľmi silný, zobrazenie dediny a ťažkého života na statku realistické, herecké výkony uveriteľné. Po dlhých rokoch sa v slovenskej filmovej dráme netlačí na budovateľskú notu, exaktne sa nespomína komunizmus, ktorý má liek na sociálnu situáciu na dedine. (05.07.2018)

"A ako vyzerá čert čo vás priniesol?" Nezamestnaný tehliar Večeřa (predabovaný Machatom) sa v časoch hospodárskej krízy navracia aj s rodinou po rokoch na rodnú dedinu, aby tam v otcovskej chalupe prečkal zlé časy. To sa nevidí bratovi Vašekovi, ktorý v jeho neprítomnosti aj so ženou tvrdo pracoval pod vedením otca Grešša a robí si nárok na dedičstvo. Fim ukazuje rozdiely v ponímaní sveta a hodnotách jednoduchších dedinských ľudí s ich o niečo sofistikovanejšími príbuznými z mesta, či už vo vzťahu k deťom a telesným trestom, peniazom, poverám a hlavne v chápaní vlastníctva poľností a statkov ako základnej výrobnej jednotky, na ktorej stojí celé živobytie. Drsný príbeh z drsných časov, kde o tragédiu nie je núdza, mi od začiatku silno pripomínal Kachyňovu Škaredú dedinu, a naozaj sa jedná o filmové spracovanie tej istej predlohy. Lettrichova adaptácie bez odľahčovania folklórnymi predelmi mi príde realistickejšia, tvrdšia a bezútešnejšia. Za štyri dodrúzgané husie nôžky. (10.07.2024)