Pozdní máj

Hmmm, to je materiálek. Kamera se snaží o ozvláštňující kompozice se zrcadlem, herci se motají jako těla bez duše, a jak a po čem se asi motali režisér se střihačem, bych si nepřála vidět. Ani bych neřekla, že má tenhle film špatný scénář. On nemá scénář vůbec. Vystačí si se sestavičkou typů, jako je nedostatkem lásky churavá aristokratka, sličný adjunkt, nadlesní a jeho dcera, zamilované služebnictvo, svérázný hajný, světák s automobilem a v neposlední řadě samozřejmě pytláci v revíru. Vyprávění je pak založeno především na dialozích, které svou toporností, bezobsažností a přetaženými záběry na tváře protagonistů vyvolávají nesnesitelný pocit trapnosti. Představitelka paní Almy asi neuměla mluvit vůbec, takže je většinou při hovoru snímána zdálky nebo zezadu a její hlas se ozývá odněkud z neznáma. Jako by se pak ta křeč chtěla rozplynout v rádoby lyrických intermezzech. Ta ale spočívají v kýčovitých statických záběrech přírody a jsou tedy křečovitá neméně. Co mě však dokázalo rozehřát, byl pěvecký výstup Emana Fialy a Máni Hankové, protože to bylo jedno z mála míst, kde film upřímně přiznal svou bezduchost a debilitu a přestal předstírat srdcervoucí drama. Celkově jsem jako milovník prvorepublikových kýčů spokojena, normálnímu člověku ale nejspíš vytečou nervy ušima. (26.05.2008)

Ještě hodně z poetiky němého filmu (v melodramatických pasážích) šmrncnutého dosti kabaretní syrovostí (E. Fiala a jeho partnerka, Trégl i Šlegl). Navíc Hana Vítová tu hraje hodně přirozeně. Kameraman se sice ještě učil, ale právě proto mně jeho přírodní exteriéry i vnitřek špinavého pajzlu (krásný interiér) baví svou neuhlazeností. (29.04.2011)

Řemeslně naprosto nezvládnutý film a to úplně po všech stránkách, od špatné režie, děsivou skoro nekoukatelnou kameru až po křečovité herecké výkony. Co za něco málo stálo, tak to byla hudba a exteriéry Českosaského Švýcarska, Křivoklátska nebo Šáreckého údolí kde se natáčelo. Jinak sotva podprůměr, horších filmů z té doby, už moc nenajdete. (10.05.2006)

Po šťastném shledání Rolfa Wanky s českým filmem v Matce Kráčmerce, žel pokračoval epizodkou v Pozdním máji. Filmu, který je díky nezkušenému kameramanovi a nechtěně komickým švenkům jen pásmem náladových obrázků z pera Karla Špeliny. Tu zamilovaných, tu lehce dobrodružných, tu komických, tu hudebních či zobrazujících cosi ve stylu Ze světa lesních samot. Ostatně toto byl teprve druhý pokus Jana Rotha po snímání V cizím revíru... Ovšem nemohu celek odsoudit jako jasné fiasko a režiséra Leo Martena hodit nesmyslně do pomyslného odpadu, protože proti jeho prvním zvukovým filmům vcelku nic nemám a k zhodnocení celé jeho tvorby mi chybí divácká zkušenost s jeho němými filmy. Ponejvíce rozporuplnou složkou bych shledala herecké obsazení, totiž, jsou zde mimo svůj rank v poměrně amatérsky pojatých rolí tací jako Marvan a Trégl, vedle nich ale doslova září uhrančivý Otto Rubík a výřečný Čeněk Šlégl. Herecky nevýrazná, respektive se zvukovým filmem si netykající Lilli Šturmová je hravě zastíněna zajímavě kontrastní hrou Máni Hankové a Hany Vítové. Svému standardu jsou adekvátní výstupy Fialy a Richtera. Za vyloženě zoufalé považuji jen nezvládnuté výstupy v nejmenších úlohách - Dvorského, Brášky a dalších. Vycházející star Rolf Wanka bohužel nemá co hrát a je-li ještě při zpěvu dabován, je to skutečně na hraně jeho reputace. Jak ale víme, ta byla v okamžiku bohatě zachována a udržena. Co se týká písně Vesmírem se koulí koule, ta má vskutku něco do sebe, ale Kotě, já bych pro tě zhubnul láskou jak tyčka v plotě to zkrátka není ;) (10.06.2010)

V první polovině 30. let vznikaly někdy opravdu kousky! Film jsem viděl jednou a určitě naposled. Režisér Leo Marten se s příchodem zvukového filmu v roce 1930 evidentně nevyrovnal a už nic lepšího nenatočil. Jen a jen odpady, jako je tenhle. A herecké výkony? Katastrofa. I profesionál jako Marvan to nezvládl. Jednoduše špatný scénař, režie ............ (25.12.2003)