Réžia:
Riccardo FredaScen��r:
Riccardo FredaKamera:
Rodolfo LombardiHudba:
Alessandro CicogniniHrajú:
Gino Cervi, Valentina Cortese, Marcello Mastroianni, Gabriele Ferzetti, Cosetta Greco, Carlo Jachino, Luigi Pavese, Dina Romano, Ciro Berardi (viac)Recenzie (1)
Les Miserables made in Italy. (Natočeno 1947) Komentář obsahuje spoilery od začátku až do konce: Protože se k tomuto filmu asi pravděpodobně málokdo dostane musím ho náležitě popsat. Jean Valjean ukradne z pekárny chleba a jakmile se otočí a dá na útěk střelí ho pekař do zad. Valjean je na galejích a pokouší se o útěk na důlním vozíčku (ala Indiana Jones a chrám zkázy) ale vykolejí - a je střelen do zad. Valjean je na galejích 18 let. Pustí ho. Stává se starostou městečka. Nezachrání nikoho z pod vozu, nejede se udat do soudní síně v Arasu. Javert který ve městě vede gestapo ho nikdy nepodezříval. Valjean se ale přesto poradí s jeptiškou a udá se. Javert ho jde s gestapem zatknout. Jakýsi slévač však považuje za nutné Valjeana ochránit a rozpoutá požár při nemž evidentně uhoří mnoho dělníků - Javert slévače zastřelí a Valjean může uniknout. Vyškubne Cossetu Thenardierovým a tadá do paříže - bla bla bla. Revoluce - nejenže se Javert nikdy neobtěžuje jít na barikádu, takže ho Valjen nemohl zachránit, ale Marius je synem barona Gillenormanda (jakého-si tajného prefekta policie nebo co?), tudíž je jeho účast na revoluci beztrestná, a to už Javert nevydržel a došel k nejbližšímu mostu. V den svadby Mariuse a Cossety se Valjean setká s Thenardierem - ten na Valjeana vystřelí a sám pak spadne skrz padací dveře a prosklené okno kamsi úplně do prdele a zabije se. Valjean se pak chytne za hruď s výrazem člověka majícího zácpu a sotva přiběhne Marius a Cosseta tak zvesela zemře. The end. BTW jednoho z revolucionářů hraje mladičký Marcello Mastroianni , je tam cca 30 sekund :-) Zhodnocení: Kdyby to neneslo název Les Miserables byl by to vcelku průměrný film (na tehdejší dobu) pro znalce předlohy jasný odpad - ale pro to že jsem nikdy nic podobného neviděl a po celý film nevěřícně zíral musím tomu dvě hvězdičky dát. Javert již od začátku vypadá jako kdyby mu někdo nadloubal a sebevražda na mostě při které se v každém záběru střídá noc a den byla nevyhnutelná. ()
Zaujímavosti (1)
- V italských kinech vidělo film bezmála osm miliónů diváků a v letech 1945-1950 se jednalo o největší komerční úspěch italské kinematografie. Rekord překonal až o několik let později film Ultimi giorni di Pompei (1950). (argenson)