Chvilka poezie

Zasloužilí soudruzi umělci a soudružky umělkyně zde s nádherným patosem oslavují tu hrdinné vojáky Rudé armády, tu kolektivizmus, tu proletáře. Odpad, ale tedy kultovní. Jako výstraha před tím, co jsou komouši (stále) zač, také použitelné. Využitelné i jako recese pro pobavení a připomenutí, jaké hrůzy se vysílaly za minulého režimu. Stanislav Kostka Neumann Rudé zpěvy-Socialistickým ženám Soudružky, zastavte proudy své výmluvnosti, zadržte řinčivé výhrůžky! Házíte hladovým ohlodané kosti, a revoluce není řečnický výlet: Učte se střílet! Pryč s feminismem! Je žena X a muž je Y, leč srdcí dvé můž zníti jako jeden zvon, když s puškou v ruce jde se za cílem. S manlicherovkou vojandy rudé ve vratech, oknech, na vozech tramwayí – s těmi to pu’de na města šampusů, vesnice keťasů. Ti, co se chechtají pak budou kvílet: Učte se střílet! Nechte si lékařské rady! Je revoluce nejlepší hygiena. Jen obvazů pro kamarády ať máte plné kapsy! Buď každá jak blesk a krvavá fena, a na psy! Kulomet bude šílet: Učte se střílet! Pryč s akademickou prací a dolů s kazatelen! Aut revolučních buďte síla hnací, by z měšťáka stal se jelen. Pryč s moralinem, maloměšťačky! Se sentimentalitou krbu! Na mračna nesete řehtačky, ctnost vidíte ve svém hrbu. Nechte si tirády proti alkoholu! Tím nevyprázdníte sklepů. Až přijde den, tak rozbijeme spolu všecko, co ničí energii molů v kožiše panstva. Zahoďte dětské trumpetky! Zbytečně piští a kvičí. Odhoďte sobectví, přijměte důsledky! Vítězem ten, kdo sebe v díle zničí. Matky a ženy, dcery a milenky, na řetěz citečky sladké i bolné! Spalte své myrty, spalte své pomněnky, soudružky, buďte volné. Jen kázeň revoluce chtějte s námi sdílet, učte se střílet! (14.10.2016)

Komentáre sú tu zrejme zábavnejšie ako celá relácia a s veľkou pravdepodobnosťou asi aj opodstatnené. Netuším, ako šou vyzerala za čias komunistického aparátu. Pozrel som si teraz jeden diel (z r. 2019), kde Martin Huba recitoval Hviezdoslava, verše precítil jak šéf, hlas ma harmonicky uspával, scéna vyzerala tiež efektne a tým pádom som to celé precítil aj ja, preto za tri. A na tie socialistické sračky súvisiace s históriou relácie seriem. (17.11.2021)

Moje hodnocení je zabarvené tím, že jsem viděl jen výběr toho nejhoršího a nejbizarnějšího na Letní filmové škole. Věřím tomu, že se semtam objevila i kvalitní báseň či kvalitní recitátor, přesto mé hodnocení nemůže být jiné. Tento pořad je zodpovědný za to, že dnes minimum Čechů čte poezii, protože se tvůrcům podařilo položit rovnítko mezi ní a odporné dekorace ve spojení s přehnaně patetickým deklamováním těch nejhorších sraček, co česká literatura ve své historii nabídla. Televize vysílala toto a lidé jako Jirous, Kundera, Topol nebo Zahradníček publikovat nesměli, případně byli rovnou zavření. Za to by lidem odpovědným za tento hnus mělo být veřejně nafackováno a nakopáno do zadnic. Hodnotím odpadem, protože mám rád poezii. (29.07.2010)

Mě z valné většiny výběr básní a hlavně důraz na přehnaný a pro mne nesnesitelný pathos v přednesu v tomto pořadu od poesie (píšu s "s", protože tenkrát název pořadu to tak měl, možná později podle nových pravopisných pravidel to změnili na "z") spíše odrazoval. Tak alespoň 2* za vydařenou znělku :Claude Debussy - Dívka s vlasy jako len. (01.12.2008)

Keď socialistická československá televízia vysielala túto reláciu, tak som bol ešte len malý fagan. Nebola to pre mňa "Nedeľná chvíľka poezie", ale skôr nedeľná chvíľka utrpenia. Neznášal som to. A to som našťastie nie celkom rozumel obsahovej stránke prednášaných diel. Pretože keby ano, tak by som sa z tých oslavných rýmov velebiacich myšlienky marxizmu-leninizmu, červenú armádu, našich bratov Rusov a podobne, dozaista pozvracal. Svine komunistické pchali svoju hnusnú propagandu úplne všade, aj do básnickej tvorby. Urobili zo vznešeného umenia odpad! (11.12.2008)