Spálené životy

Rozstříhanej pohled, kdy to dlouho vypadá, že snad půjde o nepropojitelný epizodky. Nakonec jsou právě ty spoje tím nejlepším. Už jsem neviděla pětkovej film ani nepamatuju, takže konečně. Jsem nadšená ze scénáře, z režie, z hereckých výkonů, kamery, hudby ... účinkují jako dotek podobnej jizvám, který si někdo působí, aby zapomněl, a jinej, aby si pamatoval. Malej film s velkym F, ať se propadnu. (17.11.2009)

Zlatý Lev - výběr (27.08.2008)

Hans Zimmer už zvládl složit lepší hudbu a Charlize Theron s Kim Basinger zahráli daleko, ale daleko lepší postavy než to, co jsem mohl vidět tady. Kromě toho samotný režisér si připravil směsici příběhů, které měli splynout v jeden tak, jako se povedlo například ve filmu Babel. Všechno, co tenhle film obsahoval už jsem v jiném podání viděl a vyznělo to daleko líp. Nápad by špatný nebyl, ale tak nějak to všem, co se ve filmu objevili, nesedlo. (27.07.2011)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $200,730║Tržby Celosvetovo $4,673,546║ _Hra na umenie?_ Absurdné zlyhanie tohto snímka spočíva v tom že debutant na režisérskom poste Guillermo Arriaga sa chce štýlom poňatia výpovede príbehu, až moc podobať vycibrenému štýlu dnes už doslova legende ako je Alejandro Gonzáles Iñárritu a to je hlavná chyba, okrem toho je dej doslova miestami zbytočne naivný, rozpačitý, nezrozumiteľný o celkovej výpovede príbehu tiež ťažko polemizovať. To že sa podarilo do filmu naverbovať známejšie tváre("ošumelá"Charlize Theron, "úplne ošumelá" Kim Basinger) nemusí znamenať hneď, že film tieto niekdajšie Oscarové hviezdy povytiahnú a tie nedostatky vykryjú, práve naopak skôr to posúvajú na hranu vatového telenovelového balastu, pre mňa dosť sklamanie tento počin. /videl v kine: 40%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (20.06.2010)

Niet co dodat, kto ma rad tento zaner, nemoze dat inac... A kedze ja ho milujem, o to menej mam slov a vstrebavam skvely zazitok, ktorym ma Guillermo opat obdaril. (16.05.2009)

Doteraz dvorny scenarista Inarrituovych Amores Perros, 21 gramov a Babel sa vydal na svoju prvu rezijnu put, pricom znova siahol po drame s prvkami nahody. Zial oproti svojim predchadzajucim scenaristickym pocinom nepridal nic nove. Prave naopak, dost tu toho chyba, ci je nadbytocne. Uz v Babel bolo citit coraz silnejucu vykonstruovanost nahodneho vyvoja udalosti a zasahov osudu ako i hru na efekt "umenia". Burning Plain ide v tomto smere este dalej. Paradoxne sme ako divaci tak svedkami, ze film splietajuci osudy roznych ludi sa odvija v presne vybehanych cestickach dramatickych kriviek, tak dobre znamych z predchadzajucej tvorby. Vysledok posobi umelo, silene a zubami-nechtami sa snaziac vyzerat ako vazne "umenie". Navyse, Arriagovi chyba Innarituov zmysel pre cit v kompozicii zaberov so silnymi,casto intimnymi okamihami, ktore s uzitim hudby vytvaraju presvedcivu atmosferu smutnej skaly emocii - od beznadeje, smutku, az k zufalstvu a sebatryzneniu. Herecke obsadenie nie je zle, ovsem pod Arriagovym vedenim ich kreacia vyznieva skrz-naskrz ako standartny vykon, a nie vytvaranie takmer svojich zivotnych uloch. Od Amores Perros tak mexicky import silnych dram derivoval v uhladeny hollywoodsky gyc - pekne pozlatko s minimalnym obsahom. Skoda. 4-5/10. [Venezia, 2008] (29.08.2008)

Guillermo Arriaga měl při svém režijním debutu nastavenu laťku proklatě vysoko, ale nutno uznat, že ji překonal se ctí a splnil mnohá velká očekávání. Jeho režijní rukopis není sice tak efektní jako stylově cizelovaný rukopis letitého soudruha, režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárrita (jejichž rozkol znamenalo Arriagovo rozpolcení do scenáristy i režiséra), v podstatě natočil rezervované komorní drama, ale po scenáristické stránce (tedy tam, kde je nejsilnější) jde skutečně o projekt mimořádný. Zpočátku jsem si říkal, že tenhle x-tý klon Magnolie už je jen jedním z mnoha, že nemůže ničím překvapit, prostě příběhy několika zprvu nijak nesouvisejících hrdinů, jejichž osudy se v určitém bodě protnou, ale pak se začalo vyjevovat, že Arriaga komponuje svůj snímek opět ryze postmoderně a rozvíjí koncept použitý již v předchozích společných filmech, především pak ve 21 gramech, tedy příběh s porušenou linearitou děje a zpřeházenými časovými rovinami, jejichž oddělení není divákovi nijak signalizováno a v němž se volně míchá několik úrovní minulého s přítomným, což se ve výsledné skládačce ukáže jako vysoce funkční tvar, zvláště je-li toto podpořeno překvapivým a originálním finále, které je ovšem, nutno dodat, ve filmech Guillerma Arriagy naprostou samozřejmostí... Vynikající herecké výkony, komorní vyznění a krásná hudba. Film plný jizev, jejichž osahávaní může být mnohdy očisťující... (21.03.2012)

Žiji celou dobu ve strachu sama ze sebe..… Ta spí s tím, ta s tím, s tím a s tím. Ten u toho umřel. Ten s nikým nespal a málem umřel taky. Erotické, ale i nudné okamžiky ze života lidí, které osud ,,někam“ směřuje. Je těžké něco napsat a nespoilerovat. Snad jen, že Ch. Theron je fantastická a příběh zajímavě odvyprávěn. Ale nějak mne to nestrhlo. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.08.2009)

Vyprávění příběhů ve stylu puzzle mam docela rád, ale tohle bylo už poněkud zbytečně překombinovaný. Na samotnym příběhu bylo nejzajímavější asi právě to přeskakování z jedný časový roviny na druhou. Jinak mě to moc nechytlo. Ještě musim uznat, že Kim Basinger a Charlize Theron hrajou celkem dobře a Charlize Theron má celkem dobrý kozy. Ale to je asi tak všechno... (22.01.2011)

Hogo Fogo říkal fuj kolalokově limonádě a já říkám fuj téhle hře na psychologické drama. Nemám nejmenší chuť věnovat takovému konstruktu delší komentář, protože do puntíku přesně to už přede mnou vystihl uživatel Adrian, kterého si dovolím citovat: uhlazený hollywoodský kýč - pěkné pozlátko s minimálním obsahem. Celkový dojem: 40 %. (15.02.2013)

Po trilógii, ktorú spolu splodila dvojka Iñárritu-Arriaga sa páni rozdelili a každý si ide svojou cestou. Očakávania ďalších filmov od oboch tvorcov sú teda na mieste. Ako prvý uzrel svetlo film, ktorý pokračuje v už tradičnej zápletke s časovo zapletenými líniami, v ktorých postavy spája určitá udalosť. Arriaga si vie vždy vybrať ten správny moment načasovania, kedy diváka totálne uzemní pointou a hlavným zvratom. Tentokrát to nebolo inak, akurát to bolo možno trošku viac predvídateľné. Možno aj preto, lebo dej príbehu je trošku jednoduchší ako predchádzajúce jeho scenáristické kreácie. Takže buď mu už dochádzajú nápady, alebo sa len bál, že zvládnuť čosi podobné aj z postu režiséra by presahovalo jeho možnosti. Každopádne režijne takisto nesklamal, aj napriek pomalému tempu má príbeh skvelú gradáciu, podporenú veľmi dobrým výberom hudby a samozrejme hercov. 80%. (03.12.2009)

Několik velmi silných a upřimných scén, Mercedes-Benz SL 500 a výtečná Kim Basinger. Jinak je to ovšem vcelku dost velký kalkul, neboť střípkovitým příběhům na dlouhou dobu jaksi odzvonilo právě proto, že je v dnešní době používá každý druhý režisér. Zdaleka už to však není tak cool, jako za dob 21 Gramů. Režisér tohoto snímku si to zjevně nemyslí. Podle toho to taky tak dopadlo. Tedy vcelku rozpačitě. Ale jako hodnotný film na sobotní večer určitě ano. Díru do světa neudělá, ale ostuda to také není. (05.12.2010)

Nakonec promarněná šance. Žádná z postav si diváka vyloženě nezíská, což se dříve u filmů scenáristy Guillerma Arriagy rozhodně nestávalo. Opět se nám prolínají osudy několika postav, jenže tentokrát to není taková suverénní jízda. Mnohdy se jede na neutrál, chybí náboj a jakékoliv překvapení, zvrat, které by byly omluvou pro tak pomalu plynoucí film. Potěší několik málo momentů, herci odvádějí jen standard, zatímco talentovaná Jennifer Lawrence přináší velmi slušné emoce a potvrzuje oscarovou nominaci za Winter's Bone. Pointu odtajníme poměrně brzy a to, co jsem vytýkal na začátku, tedy absenci zvratu, pokračuje dál, jen s onou odhalenou pointou, což asi není to pravé ořechové. Navíc usmíření Sylvie, která se utápí v sexu bez lásky, s vlastní dcerou je poměrně zkratkovité, odosobněné, prázdné. A to přitom mělo být asi tím klíčovým, co mělo diváka dostat do kolen. Podobným (rozstříhaným) příběhům by mělo na čas asi odzvonit, protože s nimi v posledních letech přispěchal kdekdo. Jen mírný nadprůměr, který díru do světa neudělá. Chtělo to v mnoha ohledech víc péče a úsilí. (20.03.2011)

Při sledování tohoto filmu jsem si nejednou pomyslel, že režisér se pravděpodobně více než je zdrávo koukal na filmy toho, jehož jméno neumím napsat. Byl jsem docela rád, když jsem po zhlédnutí zjistil, že on ty příběhy napsal, takže se o nějakém vykrádání nemůže ani mluvit. No, i když… Tady musím použít stejný argument, který jsem napsal u filmu Transcendence (film, který se tvářil, že jej natočil Nolan ale ve skutečnosti to byl jeho dvorní kameraman) - je fajn, když různí lidé zkoušejí různé věci (scenárista režii, například) ale ne vždy to vyjde. Což je omluvitelné, přeci jen, z chyb se člověk učí. Pokud ale film až nápadně připomíná něčí styl, ale ve skutečnosti nemá takovou hloubku anebo tomu chybí "to" něco, je to takové zvláštní. Člověk by neměl jen vsázet na to, že ty filmy napsal/natočil, takže se nemusí ani moc snažit hledat si vlastní styl. Takhle mi bohužel tenhle film přišel - utahaný, místy nudný snímek, který měl jediné štěstí, že má skvělý casting a který by mohl být skvělým filmem, jen kdyby ses jej chopil někdo, kdo umí ty filmy natáčet, ne jen psát. Ten rozdíl je poznat, stejně jako když si dáte sojové maso x normální maso. Proč bych se ve světě, kde je maso dostupné, měl spokojit jen s jeho náhražkou? 60 %. (25.11.2014)

Časový rozdíl 12 nebo 13 let není zas tak moc a tak mě dost vadilo, že se nepodařilo najít na obě hlavní postavy podobné typy herců a taky mi přišlo dost nevěrohodné, že by se dala tak hladce vypátrat máma, která zmizela těsně po porodu někde ve Spojených státech a změnila si tam identitu... Ale jinak opravdu skvělé drama, zabývající se především otázkou viny za neuvážený čin z mládí a následnou nešťastnou osudovou láskou. (01.06.2009)

Na Guillerma Arriagu jde přece jen o jeden z těch slabších a méně působivých snímků. Nevím, asi jsem měla až velká očekávání, čekala jsem možná takovou sílu jako 21 gramů, to se však nekonalo. Někdo by mohl říct, že to je tím, že Guillermovi prostě jen nesedí režisérská židle, ale paradoxně je to právě scénář, který není tak propracovaný. Už poněkolikáté nám překládá několik postav, které se navzájem proplétají a dohromady tvoří mozaiku, kterou divák postupně rozplétá. V tomhle ohledu Guillermo lehce zklamává, protože pointu se divák dozví velice brzy a poté už ho nečeká žádné překvapení a přitom já stále čekala na něco šokujícího. Když ale pominu to všechno, tak jsem si stejně užila výborné drama s výbornými hereckými výkony, za pozornost určitě stojí Jennifer Lawrence, která už zde ukázala, jak talentovaná herečka to je. Film určitě můžu doporučit, jen nemějte příliš velké očekávání. Já si dost možná podkopla nohy sama, ale kvalitní snímek to je. (28.12.2011)

Réžijný debut výborného scenáristu sa celkom vydaril. Je tu cítiť štýl, ktorý odpozoroval od kolegu Iňaritta. Hlavný rozdiel medzi ich filmami vidím v tom , že Iňarittu spájal a striedal tri zdanlivo nesúvisiace príbehy , kdežto Arriaga vyrozprával jeden príbeh v ktorom striedal časové roviny. Obsadenie, herecké výkony , hudba...to všetko klapalo, ale predsa som sa neubránil dojmu, že filmy od Iňaritta sa mi zažrali pod kožu viac. Slabšie štyri hviezdičky. 70%. (14.01.2011)

Film o tom, kto všetko sa s kým kurví, a že najväčšia kurva je život sám... Arriaga už napísal scenár pre mexické Pulp Fiction Amorres Perros, 21 gramov či Babel, a tentoraz vo svojom vlastnom filme experimentuje zasa s časovou líniou príbehu. Dva zdanlivo absolútne nesúvisiace "slice of life" príbehy so skvelým obsadení, mi poriadne zamotali makovicu, a verím, že aj ostatným divákom, aby sa všetko v závere uviedlo na pravú mieru. Lenže ten chaos, ktorý Arriaga najprv stvorí, je až príliš prepletený a mierne prekombinovaný, a je zasvätený jedinému účelu - zmiasť diváka. Ambiciózny film, ktorý sa od toľkého kurvenia trochu skurvil sám. (12.12.2013)

Priznám sa, ten začiatok a vlastne skoro celá prvá polovica na mňa nezapôsobili dobre - na môj vkus príliš chaotické a zmätočné, čo potom často skĺzavalo do nudy. Druhá polovica, v ktorej sa príbeh konečne začína vyjasňovať bol už lepší a záver vôbec najlepší, aj keď sa dal čakať. Rozporuplné pocity, ale na lepší priemer to stačí. 65/100 (31.08.2018)

Arriaga je skvělý scenárista, tím to nebude. Takže evidentně není příliš dobrý režisér. To by mohlo vysvětlit, proč jsem se příliš nebavila, tedy přesněji řečeno, proč jsem se docela nudila. Za největší nešvar považuji totální splývání postav, ve filmu vystupovaly vlastně pouhé čtyři typy: fádní muž mladší, fádní muž starší, fádní žena mladší a fádní žena starší. Po první půl hodině jsem z té jednotné vizáže měla takový zmatek, že jsem začala toužit po nějakém mentálním osvěžení v podobě maďarsky dabovaných reklam. (15.02.2013)