Réžia:
František DanielScenár:
František DanielKamera:
Alois JiráčekHudba:
Wiliam BukovýHrajú:
Vladimír Menšík, Gabriela Vránová, Felix le Breux, Marcela Martínková, Eva Miláčková, Josef Kemr, Libuše Havelková, Aida Glosová, Věra Tichánková (viac)Obsahy(1)
Vše začíná ve chvíli, kdy do ústavu přicházejí dva muži. Pan Houdek, který se jde podívat na malého Honzíka Slavatu, nemanželské dítě své kolegyně, které chce adoptovat, a mladý Standa Hurych, který tu nastupuje na místo řidiče. Hezká ošetřovatelka Magda považuje omylem za otce Standu a jeho reakce ji rozzlobí. Když si však paní Houdková vynutí, že k adopci nedojde dřív než bude znám pravý otec dítěte, nabídne se Standa Magdě, že otce vypátrá. Hned se také do nelehkého úkolu pustí. Začíná témeř detektivní pátrání v němž nechybí řada komických zápletek, situací plných zmatků, bláznivá honička s policisty a překvapivé rozuzlení celého případu, samozřejmě s nezbytným "štastným koncem". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Filmová komedie, která si co chvíli pohrává se smíchem, ale přitom zachovává vážnou tvář. Ani ryba, ani rak. Plejáda populárních i začínajících hereckých veličin v čele s nezadržitelným Menšíkem a určitá dokumentární forma, přibližující reálie a prostředí první poloviny šedesátých let, propůjčují filmu alespoň drobnou nadčasovost. ()
Zajímavý snímek s neotřelým námětem a zápletkou a výbornými hereckými výkony, kde prim jednoznačně hraje Vladimír Menšík, ale stejně dobře mu sekunduje Gabriela Vránová. Tento film je důkazem mnohotvárnosti naší tehdejší kinematografie. Ukazuje život, jaký je, resp, jaký byl. Umím si představit, co by z obdobného námětu vytřískal dnes např. americký režisér. Laskavý, nenásilný humor na pozadí jinak vážného tématu jenom dokresluje slušnou kvalitu filmu jak po stránce režijní, scénáristické, tak i herecké. Neváhám dát 4*. ()
Nenápadný film, ve kterém se klube na svět ona optimistická poetika 60. let a pražského jara. Sice se zde objevují teze o společenské výchově nechtěných dětí, ale na druhou stranu aktivně řešené adopce nejsou zvykem ani dnes. Co film pozdvihuje, kromě oné až nakažlivě optimistické atmosféry, jsou herecký výkon Vladimíra Menšíka a především prvky jak z crazy komedií. Zvláště duu příslušníků železniční policie Sovák - Brodský nelze nic vytknout. Film ovšem oplývá dalšími podobnými scénkami a občas až netušenými špílci ("Hajaja"). ()
Lehoučký a jemný příběh z prostředí kojeneckého ústavu. Inu, nic zvláštního či dramatického se tu nekoná, ale jisté cítění přeci jen projevuje. Příběh je odvyprávěn neskonale klidně. Základem je ztřeštěnost a zmatečnost ale poměrně s nenásilným humorem. I když situační prvky se objevují. Na dnešní dobu snímek již připadá místy nudně, přesto se mi jeví ne zase až tak špatný. Vznikl začátkem 60. let a tak je přímo úměrný s tvorbou oné doby. ()
"Proč jste obelhala nádražní orgán železniční správy, přeběhla koleje a pronikla do nástupního prostoru bez jízdenky. Proč jste fotografovala nádraží." Bróďova rolička nádražáka je nejlepší z celého snímku. Film je obsazen velmi dobře, co role nebo rolička, tak skvělý herec nebo herečka. Příběh o hledání tatíka jednoho dítěte z kojeneckého ústavu je ale dost naivní a hodil by se spíše jako pohádka pro dospělé. Hlavní pátrající dvojice Vláďa Menšík a Gabriela Vránová se k sobě dobře hodí. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- Natáčelo se v Praze a ve Velkých Sezemicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Když se Standa (Vladimír Menšík) a Magda (Gabriela Vránová) vrací večer autem do kojeneckého ústavu a odbočí ze silnice na úzkou polní cestu, která do ústavu vede, je ze záběru zabírající vůz vidět, že je venku úplná tma. Z dalšího záběru z vnitřku vozu je ovšem vidět, že vůz jede po nasvíceném městském bulváru a kolem se míhá velké množství lamp pouličního osvětlení. (spiritus)
Reklama