Réžia:
Jacques DemyScenár:
Jacques DemyKamera:
Jean RabierHudba:
Michel LegrandHrajú:
Catherine Deneuve, Nino Castelnuovo, Anne Vernon, Marc Michel, Jacques Demy, Paul Pavel, Dorothée Blanck, Ellen Farner, Michel Legrand, Philippe Dumat (viac)Obsahy(1)
Dívka (Catherine Deneuve) se k nelibosti své matky zamiluje do chlapce (Nino Castelnuovo), který má brzy narukovat do války v Alžíru. Před jeho odjezdem stvrdí svou lásku společnou nocí, po které ona otěhotní. Události příštích let způsobí, že čekání bude stejně trýznivé jako návrat. (Matty)
Recenzie (39)
Kdyby tak Demy věnoval banální zápletce (korunu všemu nasazují prostinké názvy kapitol) tolik péče jako barevné sladěnosti oblečení postav s prostředním. Neboť tanec žádný a zpěv zvláštní, barvičky jsou na filmu také tím nejmuzikálnějším. Ovšem v rámci francouzské nové vlny proběhly i škodlivější experimenty. 65% ()
Je náročné přežít s tímto filmem první půlhodinu, než si člověk zvykne, některé dialogy se často zdají velmi podivné a arytmické jak je to celé zpívané, ale najdeme v tom typický trademark francouzské nové vlny – experiment. Experiment v podobě spojení neortodoxní zvukové stopy-zpěvu a inovativního vizuálu, na bázi proklamativně banální červené knihovny právě v kontrastu k neortodoxnosti filmové formě. Barevné schéma, demonstrativní zelené, růžové, fialové … barvy stěn místností, barvy deštníků atd. přípomíná výtah z palety francouzských impresionistů. Ohoz Catherine Deneuve její celkové sladění je jak vytažen z obrazů Lautreca, i děštivé městské scény připomínají typické Pařížské impresionistické malby 19. století. Nevšední a promyšlený audiovizuální zážitek, vycizelované umělecké dílo které klame obsahem a překvapuje formou. Produkce: Parc Film ()
Musel jsem si hodně zvykat na to, že je skutečně celý film zpívaný, ale ono jde zvyknout si celkem snadno. Catherine Deneuve je naprosto neskutečná v tom, jak dokáže hrát i zpívat, je krásná i dramatická a tohle je jen mnohý z důkazů, jak skvělá herečka to vždy byla, a to už v tak mladém věku. Tenhle muzikál má nesmírně silný emoční náboj. ()
Ty dvě hvězdičky, které dávám jsou za pěknou muziku. Že byl celý film zpívaný mi rozhodně nevadilo, poslouchalo se mi to příjemně.Co se týče příběhu, ten ovšem jako by autoři vylovili z nějakého sladkobolného románu pro ženy a dívky. Barevnost se mi v tlumenějších odstínech líbila, hlavně v některých venkovních scénách, kdy jsem měla dojem, že se dívám na nějaký známý obraz, který už jsem kdysi viděla. V záběrech z interiérů mě z často ostrých až jedovatých barev a násilných kompozic bolely oči. ()
„Dáždničky zo Cherbourgu” sú mimochodom rozdelené na 3 časti, a to konkrétne: Odjazd, Neprítomnosť a Návrat, v rozmedzí rokov-novembra 57’ až po december 63’ , čiže počas tých, dlhých, šiestich liet, sa toho udeje oveľa viac, než si vôbec sami dokážeme predstaviť, pričom v centre diania (pozornosti) je najprv jedna žena a potom dvaja muži. Atraktívna, mladá blondínka Geneviève a jej mama Madame Émery vedú spoločný biznis, keď predávajú dáždniky. Guy Foucher je automechanikom, že pracuje takmer hneď vedľa, čo by si kameňom dohodil. Chodia spolu, teda aspoň zatiaľ, pokým nedostane povolávací rozkaz do armády, smer Alžír, že ju ešte stihol oplodniť, a tak už ostáva úplne sama a tehotná, extra naviac. Obchodník so šperkami, Roland Cassard, sa akosi častejšie hlási o slovo, kedy práve pokukuje po Geneviève. Matka chce, aby si ho vzala, ale čo v takom prípade, ak sa o tom dozvie odvedenec, ktorý je otcom nenarodeného dieťaťa, kedy sa reálne rysuje možnosť, že nebude vychovávať svoju dcérku Francoise ? Čo na to povie ? Doteraz som načrtol iba 1/3 príbehu, aby som zbytočne nevyzradil tie ostávajúce dve, inak by to už nebolo také zaujímavé... / Najzaujímavejší je tento francúzsky, hudobný (muzikálový) počin jednoznačne tým, že sa v ňom neustále S.P.I.E.V.A. , a to od začiatku až po koniec, t. j. Demyho pôvodný scenár je tomu i patrične prispôsobený, či Legrandova hudba náramne vhodne skomponovaná, aby sa pestrofarebná výprava perfektne dopĺňala s kostýmami postáv a naopak, a to ani nehovoriac o technicolorovej kamere Jeana Rabiera, ako sa tá náramne dobre vyníma ! Piesne spievajú sami herci a herečky i štatisti, keď minimálne "I Will Wait For You" , ktorú spoločne zaspievali Catherine Deneuve a Nino Castelnuovo, je hlavným leitmotívom celého počinu, sa zároveň stala mojou veľmi obľúbenou. https://www.youtube.com/watch?v=QOoqlhGXSt4 ()
Galéria (73)
Fotka © Criterion Collection, The
Zaujímavosti (15)
- Rosalie Varda bola členkou tímu pri projekte reštaurovania tohto filmu v roku 2013. Vo filme hrala dcéru Geneviève (malé dievčatko na konci filmu v aute). (Bilkiz)
- Film Paraplíčka ze Cherbourgu vznikal výhradně s francouzskými tvůrci a v roce 1964 byl nominován na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film. Protože ale v průběhu natáčení došlo k překročení rozpočtu a finančním problémům, do filmu vstoupila americká společnost Twentieth Century Fox. Proto byl o rok později film zařazen do udělování cen Americké filmové akademie znovu mezi americkými filmy a v roce 1965 nominován na Oscara ve třech kategoriích. (argenson)
- Na začiatku do garáže, kde Guy (Nino Castelnuovo) pracuje, príde čierne auto a Guy je požiadaný, aby pomohol s problémami s autom. Toto auto patrí Rolandovi Cassardovi a možno ho vidieť ešte dvakrát: keď Roland navštívi obchod s dáždnikmi, aby dal madam Emery peniaze na jej perlový náhrdelník a opäť ako svadobné auto. ŠPZ je rovnaká. (Bilkiz)
Reklama