Les Créatures
The Creatures
Réžia:
Agnès VardaScenár:
Agnès VardaHudba:
Pierre BarbaudHrajú:
Catherine Deneuve, Michel Piccoli, Eva Dahlbeck, Nino Castelnuovo, Jacques Charrier, Bernard La Jarrige, Britta Pettersson, Ursula Kubler, Pierre Danny (viac)Obsahy(1)
Edgar je spisovatel románů, který se v důsledku neštěstí uchýlí na vzdálený ostrov Noirmoutiers. Při automobilové nehodě totiž jeho manželka Mylène oněměla. Do jejich poklidného života se postupně vkrádá záhadné kouzlo, které v obou podporuje jejich špatné stránky. Bytosti jsou ve filmografii Agnès Vardaové výjimečné nejen vědeckofantastickým námětem, ale také byly neobyčejně neúspěšné. Pro dobové publikum byly Bytosti i přes hvězdné obsazení (Catherine Deneuve, Michel Piccoli) a prostor pohádkově fantazijního světa příliš nezvyklým příběhem. Diváci nebyli ochotní přijmout podobenství plné symboliky a přitom založené na autorčině oblíbeném tématu vztahů mužů a žen. Režisérka musela čekat deset let, než si získala zpět důvěru producentů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (11)
“Do you remember the story of Philomel who is raped and then has her tongue ripped out by the rapist so that she can never tell? I believe in fiction and the power of stories because that way we speak in tongues. We are not silenced. All of us, when in deep trauma, find we hesitate, we stammer; there are long pauses in our speech. The thing is stuck. We get our language back through the language of others. We can turn to the poem. We can open the book. Somebody has been there for us and deep-dived the words. I needed words because unhappy families are conspiracies of silence. The one who breaks the silence is never forgiven. He or she has to learn to forgive him or herself.” Jeanette Winterson, Why Be Happy When You Could Be Normal? ()
Už su starý na tyto přesymbolizované výjevy, kde si vlastně sám můžu vybrat, jak to paní režisérka myslela a co chtěla říct, protože je zde vše, samé náznaky, různé možnosti interpretace, a do toho otravná, ukňučená hudba. Ani se nedivím, že film u diváků propadl, protože není ani poetický, ani pohádkový, spíše pěkně vychcaný. Dejme tomu, že budu mít dvě tři témata, a nebudu vědět, jak je uchopit, a už vůbec mi nepůjde vymyslet děj. Tak prostě nahodím různé postavy, hru Boha v kostky, do záběrů ostrova a okolí a interiérů nacpu plno symbolizujících záběrů jako kraby, kapesníčky, koně, knihy apod. a nechám diváka, ať si z toho eintopfu vybere sám, co chce. ()
Sebavedomý muž s krásnou ženou po boku. Vietor im v kabriolete rozháňa vlasy. Ona sa bojí a vraví: "Spomaľ, bojím sa." A on na to: "Neboj. Keď idem rýchlo, viem čo chcem, realizujem si sny." Vtom: BUM, TRESK, ŠKRIP. Spisovateľ (ten muž z auta) má na čele vertikálnu jazvu. Samotársky blúdi krajom, miestni ho majú za čudáka. Žena utrpela traumu, po nehode mlčí. Ukrýva sa v dome. Alebo sa jedná len o pisateľov prelud? Fantazijnú barličku, ktoru prekrýva svoj podiel viny na nehode? Pre film Bytosti je charakteristické náhle striedanie obrazov interiérov a pobrežia, mora a rybárskych prác sprevádzané zároveň prechodom hudobným - z ticha domovov do hluku prírody. Muzikálne kompozičné vložky sú tvorené kúskami skladieb modernej vážnej hudby v algorytmickej tónine. Zároveň sa pripomínajú scény a výjavy zo známych predchodcov na plátnach kín. Zvláštna šachová partia nenávisti, intríg a prchkej zlosti z nervozity proti trvácnosti lásky pripomenie Bergmanovu Siedmu pečať - hoci tu sa nehrá priamo o život, ale "len" o životnú lásku. Farebné zdôraznenie nástupu a trvania negatívnej emócie zase pripomenie Jasného film "Keď príde kocúr". Viacnásobne sa použijú motívy šachovnice (obrus, kabelka, záclona, stôl) a kraba (jedlo, obraz, plastika, vylovený úlovok). Nebyť občasnej tiesnivej nálady pri pozeraní (dobre viem, prečo bol film divácky odmietnutý - pravdu, ukázanú prostredníctvom umenia nikdy žiadne jasavé davy nevítali) bolo by to na 100%. ()
"ROZKLAD JE V NAŠICH SRDCÍCH, POTRAVA PRO ZLO JE VŠUDE." Trošku úlet v rámci "diktátu" nové francouzské vlny. Catherine Deneuve to tu velice sluší, je nádherná, svou němou roli sehrála dle předpokladů, na druhou stranu Michel Piccoli moc ze svého rejstříku neukazuje a pokud lze jeho výkon počastovat nějakým výrazem, nazval bych ho bezradným. A vlastně se mu mnoho nedivím, co tohle vlastně bylo? Fantasy s přesahem? Nadpřirozený mechanismus snímku dnes působí strašně naivně, a abych řekl pravdu, nevěřím, že tomu někdy bylo jinak. 40% ()
Zaujímavý experiment francúzskej novej vlny, ktorý môže byť pre vás filmom o smútku zo straty a neschopnosti sa s ňou vyrovnať, o mužskej dominancii nad ženami, či komplikovanosti partnerských vzťahov vo všeobecnosti, prípadne iba naratívnou skladačkou, alebo čím vlastne chcete. Bytosti začnú byť skutočne zaujímavé až začiatkom osudovej hry v polovici stopáže, tak trochu pripomínajúcej šach so smrťou v Siedmej pečati, ale zase nie príliš. Môže sa tak stať, že ak si vás film nezíska po rozpačitej prvej polhodine, tak to s ním aj rýchlo vzdáte. Takto využitý kontrast čiernobielej a červenej farby pôsobí dnes už trochu naivne. 70% ()
Reklama