Arete hime

Příjemný a poklidně plynoucí snímek o inteligentní princezně, jež by teoretické znalosti ráda uplatnila v praxi, avšak společenský stav jí to nedovolí. Zároveň vyjádření optimistické víry v lidského ducha a v lidskou práci, ne nepodobné L'homme qui plantait des arbres. Pro detaily viz Subjektivův komentář. 8/10 (28.05.2007)

Chvíli jsem vzpomínal, jestli teď nekecám... ale je to letos nejpříjemnější film, který jsem viděl, z oněch, které jsem neznal. Nikoli nejlíbivější. A nevím ani sám proč, byl tak jednoduchý... Každý musí vyprávět příběh, aby se osvobodil -- ale svůj vlastní, ne nějakou cizí pohádku. Spousta situací skončí úplně jinak, než byste odhadovali a spoustu děje mění úhel vypravěče. (02.08.2007)

Já nevim, mně to pomalé ubíhání, takové až pomalé nic, vlastně moc nebere. Ano, je to melancholické, lyrické, poetické a já nevím co všechno, ale zřejmě jsem si pro to vybrala špatný čas, nebo prostě nejsem přes poetično. Horší 3*, protože jsem u toho málem usnula; jediné, co mě opravdu zaujalo, byl hudební doprovod. (28.05.2009)

Začínám psát komentář, aniž bych věděl, jak ohodnotím. Je to takové zvláštní. Prázdný pocit. Hezký příběh o dívce, která nechce být princeznou a chce žít obyčejný život s lidmi "v této zemi" a kterou odnese kouzelník, ovládá ji a ona musí usilovat o znovuzískání své identity. Ale současně takové nijaké. Uvažuju, jestli přihodit jednu hvězdu jen proto, že to bylo jiné, než například Miyazaki ... závěr nebyl zlý ... hezká animace ... ale ... nějak se mi víc, než 3* dát nechce. ■ Výsledek: Dal jsem 3* a % spadla z 78 na 77. Tak nakonec 4*. Snížení ratingu si toto dílko nezaslouží. ■ Podle mého názoru je jazyk v písních doopravdy ruština. Možná tvůrcům zněla středověce :). ■ Doplněno dodatečně: Je to ruština. Píseň se jmenuje Krasno Solntse a zpěvačka Origa. Působí v Japonsku, v Rusku nemá aktivity. (20.06.2013)

Skoro se mi až zadrhává myšlenka, že Arete je anime, protože kromě kresby zbytek anime tvorby ničím nepřipomíná. Nejde v něm ani tolik o děj jako spíš o abstraktní poetiku, o tichost celého díla, o sílu, kterou znázorňuje prázdnotu jak rozpadlého hradu, tak i prázdnotu v duši starého čaroděje. Vím, že když jsme Arete viděli, tak se hodně lidem nelíbila, nebo spíš přišla jim nudná. Kamarád u ní dokonce usnul; mne ale probrala a uvrhla do kouzelného rozpoložení. 5/5 (15.03.2007)