Réžia:
Richard QuineKamera:
Arthur IbbetsonHudba:
Henry ManciniHrajú:
Peter Sellers, Lynne Frederick, Lionel Jeffries, Elke Sommer, Gregory Sierra, Jeremy Kemp, Stuart Wilson, John Laurie, Ian Abercrombie, Arthur Howard (viac)Obsahy(1)
Král Rudolf IV., osvícený panovník Ruritánie, se rozhodl své 80. narozeniny oslavit v gondole balonu. Když chtěl sám sobě připít na zdraví, zátka z láhve sektu prorazila plášť balonu, a král potupně zahynul pádem do studny. Jeho syn, despotický kníže Michael, se teď konečně může stát absolutním vládcem. V cestě mu už stojí pouze nevlastní bratr Rudolf, slabomyslný hejsek, který spíše než královskému dvoru dává přednost rozmařilému životu v londýnských kasinech… Ctitelé inspektora Clouseaua z legendární série o Růžovém panterovi si Petera Sellerse mohou ve fi lmu vychutnat dokonce natřikrát – jako stařičkého mocnáře, v roli jeho marnotratného syna Rudolfa V. a nakonec jako londýnského kočího Syda, který se postará o to, aby po jeho příjezdu do Ruritánie nezůstal v království kámen na kameni. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (10)
Viděno bohužel v novém dabingu. Klasická lelíčkovská výměna, klasicky trojrole Petera Sellerse a klasické fiktivní panství kdesi v Evropě, kde si Sellers klasicky dělá prdel z Británie a královské rodiny. Zbytečně natahované, překombinované. Tenhle béčkový komediálně dobrodružný žánr už se vyčerpal mnoho let před útokem na Zendu. Povinnost v rámci nakoukávání Sellersových filmů. ()
Musím zopakovat větu z jednoho svého staršího komentáře: Hold každý film se Sellersem nemůže být Hoffman.:.D a souhlasit s ostatními komentářemi, že tahle komedie působí staře i na svou dobu vzniku. Možná je to tím, že jde o zpracování už tak starého příběhu s několika černobilými staršími verzemi. Ale ani tahle komediální verze s Peterem Sellersem v Panteřím odbobí nepůsobí kdovíjak svěže. Nejvíc mi ale vadilo na komedii příliš pomalé tempo a natáhnutá délka. Jako celek to bylo takové těžkopadné a nepíšu to rád, protože dvojnické zápletky a zaměny jsou pro komedii vděčné a pro Petera Sellerse mám velkou slabost . Hlavně za něj je ta třetí hvězda. Navíc si tady zase pěkně začaroval s hlasem a v romantických chvílich opět odkryl civilnější část svého herectví. Ukázku českého dabingu s Pragerem jsem si zatím nepouštěl, ten s Fišerem bude bohužel už nedostupnou raritou. ()
Domnívala jsem se, že se smíchy potrhám. No nejen, že jsem se nepotrhala, ale chvílemi jsem nevěděla, proč bych se měla smát. Petra Sellerse jsem nijak zvlášť nemusela ani v době jeho největší slávy. To bude asi tím. A potom ten námět hrát dvojroli a dvojníka nějakého panovníka už tady byl mnohokrát. Krasavice Elke Sommerová tam hrála takový "štěk", že jsem se divila, že to vzala. Chvílema byl film až proklatě únavný. ()
Podle traileru se zdálo, že mě čeká taškařice až podivuhodně podobná burianovce Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, a proto mě na obalu DVD zarazila dvě slova: Romantická komedie. No, světe div se, nakonec se z Vězně ze Zendy vyklubala celkem svěží kombinace obou těchto žánrů říznutá duchem dobrodružství, které jako by vypadlo z oka snímkům s Jeanem Marais(em?) nebo Gérardem Philipem. Co si budeme povídat, Peter Sellers je tradičně skvělý ve všech svých rolích. Smrt Rudolfa IV. Nezničitelného (nomen omen jako blázen) z úvodních titulků takřka nemá obdoby, jeho syn Michael s rozkošnou vadou řeči i charakteru také ne, a londýnský kočí, který se bičem ohání jako Indiana Jones, je tak sympatický, jak jen to jde. Film sice nehýří vtipy, ale určitě pobaví (přípravy na korunovaci a neschopný arcibiskup, finále se sovami a slepicemi), navíc dokáže zaujmout romantickou linií (ano, je tam), v níž Sellers svým sympaticky civilním projevem možná kdekoho překvapí. Co se týče vedlejších postav, za zmínku stojí minimálně tři: Senzační žalářník Bruno ("Jak se má vězeň?" - "Strašně!"), kterého jsem si zamiloval, hrabě, jenž sice žárlí právem, ale většinou bohužel na nepravého člověka, a také doslova vychechtaný pobočník nevlastního bratra Rudolfa a jeho proměna. Čtyři čisté. ()
Několikrát jsem se musel podívat na obal. Ano, 1979, ale i tak jsem nevěřil svým očím. I v roce 1959 (kam bych to tak tipoval) by film působil velmi zastarale. Jen tu a tam proskakují možnosti, mírná okouzlenost naivním přístupem a několik vtipnějších míst. Nejvtipnější postavou s velmi šíleným výrazem je žárlivý hrabě. A ani Sellers toho moc nepředvedl... Na deštivé nedělní odpoledne možná dobré pro děti. ()
Galéria (27)
Fotka © Universal Pictures
Reklama