Réžia:
Peter JeznýScenár:
Dušan ŠirokýKamera:
Milan HomolkaHudba:
Ada RehorováHrajú:
Peter Kočiš, Petra Grandová, Božidara Turzonovová, Štefan Kvietik, Mária Prechovská, Emília Došeková, Ivona Krajčovičová, Roman Domský, Mário KonstantinidisObsahy(1)
Voľné pokračovanie televízneho príbehu Poviem mu to sám, v ktorom si tak trochu osamalé dieťa Ivan netradične našiel adoptívnu matku. Tentoraz nachádzame Ivana vo veku hľadania istôt, správnych rozhodnutí, dôvery a predovšetkým lásky. Prvej lásky, ktorá prináša eufóriu šťastia, ale i vzájomnú nedôveru a problémy - samozrejme s rodičmi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (6)
Opět velmi jednoduchý příběh, který diváka neurazí, ale za pár týdnů naprosto vyšumí. ()
Toto pokračování po 5 letech (ve filmu po 4 letech) je o něco více zábavnější. Ale taky jsou zde absurdní momenty, které scénárista zřejmě v urputné snaze vypotil z posledních sil. Přitom stačilo ubrat na psychologičnosti a dát tomu volnější průběh. Skvělý Peter Kočiš i Štefan Kvietik. ()
Pozitívum vidím v zobrazení konzervatívnej výchovy. Rodič má autoritu a akýkoľvek nesúhlas je už odvrávaním. Viem, že je ten film prehnaný, ale isté veci stoja za povšimnutie. V 17 rokoch zaľúbenci spolu nielenže ešte nespali, ale hanbia sa rodičom priznať, že spolu vôbec chodia. Myslím, že dnes je 17-ročných panicov ako šafranu. Či je to dobré, či zlé, posúďte sami. ()
Hloupé...velmi hloupé. 1) Pěkný 19letý Peter Kočiš (teenager Ivan) a šaramantní 42letá Božidara Turzonovová (Ivanova macecha Eva) si vydělali společně jednu hvězdičku. 2) Jestli jsou všichni psychologové jako Eva, pak tedy potěš koště. Hloupé emocionální vydírání a velký problém jen proto, že se teenager nesvěřil své rodině s tím, že platonicky chodí s holkou! Na tohle se nedalo koukat ani v roce vzniku, natož pak dneska. 3) Těžkopádný příběh s hloupými dialogy (o kameře, hudbě a hereckých výkonech nemluvě) si zaslouží přemístit do neexistence. ()
Inscenácia pre mládež, ale scenár je trochu kostrbatý, ako je kostrbaté správanie rodičov a bližšie neurčenej premúdrelej tety Emy k takmer dospelému chlapcovi. No ale negatíva sú trochu vyvážené lyrickými pasážami s mestom, dievčatami alebo so psom s podmazom vážnej hudby, a to by som vážne u seba nečakal, že práve to sa mi bude páčiť. –––– A tie šaty! Stavím sa, že pod nimi nič nemala. ()
Reklama