Milostivé léto

"Věci se musí pojmenovat, abychom věděli, na čem jsme." Na tomhle filmu mi přijde zajímavé už to, že vznikal ještě těsně před sametovou revoluci. Přesto pojmenovává téma, které je dnes určitě ještě aktuálnější než tehdy. Jednoho  podobného případu (obvinění otce z pohlavního zneužití dcery zmanipulované matkou rozvedenou s dotyčným) jsem byl svědkem. Nejhorší na tom je, že takto (byť nepravém) ztracený morální kredit se "nedá koupit ani v Tuzexu.." 🙁 Druzí Vás totiž někdy dokáží "uklovat jako slepice".😥 (26.07.2021)

Podobnými causami současné zpravodajství novinky.cz nešetří, ale dejme tomu, že před dvaceti lety to mohlo být originální téma. Jenže se mi bohužel potvrdil obecný názor na televizní filmy z téhle doby ve smyslu, že hlavní představitele zastiňují herci vedlejších rolí. Konkrétně v tomto případě místy značně teatrální Simonu Postlerovou zašlapává do země Jaroslava Adamová v roli její matky (a to na hodně malém prostoru). V celkovém výsledku ale tahle televizní záležitost není žádnej velkej průser a dá se to i na opakované podívání. (13.06.2012)

Možná je tahle zápletka místy příliš chatrná a obehraná, ale herci jako Šulcová, Vránová, Adamová a Preiss to posouvají tvrdě nahoru. Lidi jsou svině zvlášť když mají co závidět. Tady se na ni vrhli všichni, jelikož byla mladá, pěkná a oblíbená u dětí. Učitelský sbor plný žen plus jeden tělocvikář, toť peklo na Zemi. 80% (10.12.2017)

Hubač dokáže zachytit ve svých scénářích životní peripetie opravdu věrně. Silný je moment, kdy psychicky zdeptaná matemetikářka řeší životní rovnici o 4 neznámých (Ř - ředitelka zastupující obecně učitelský/školní kolektiv + M -manžel zastupující rodinu/ tchýni + S - student (-stvo) + JÁ = kdo je viník?). Film z roku 1990, natáčel se před samatovou revolucí, takže se to ve sborovně hemží soudruhy, na stěně visí Husákův portrét, ale tělocvikář (Sváťa Skopal) čte Svobodné slovo. A dostal mě typický pozdrav kolegyň, které vpadnou do sborovny, kde sedí několik (desítek) učitelek a jeden učitel. Nazdar, děvčata.. (26.06.2009)

Dlouhá léta jsem čekal na reprízu téhle televizní inscenace, kterou jsem naposledy viděl na vhs, kterou mám doteď doma. Jiří Hubač opět předvádí svůj znalecký um lidských charakterů a příběh učitelky, která je svým bývalým žákem, který chtěl spáchat sebevraždu nařčena, že se s ním vyspala, je mistrovským pohledem do duší lidí, jak se po tomto odsouzení na učitelku začnou dívat a kam až sahá samotná důvěra jejího manžela. Příběh je situován do normalizačních osmdesátých let, kdy morálka byla na prvním místě a běda, když někdo vyčníval z řady. Silné herecké obsazení umocňuje vyprávění a těžko si představit v dnešní době, že by to mohlo být takhle přesvědčivě natočeno. Hudba Emila Viklického opět klasa. Léto z obrazovky sálá plným proudem a Jaroslav Dudek potvrzuje, že byl na přední příčce televizních režisérů spolu s Františkem Filipem. A já musím opět zvednout moje bývalé hodnocení na plný počet! (20.01.2022)