Hlavička

Muž v ofsajdu vzupuruje... takřka neočekávatelným způsobem. Hořká komedie z pera Francise Vebera si poměrně svižně odsýpá v rytmu hravé titulní melodie s pískacím sólem a v průvodu ironického vyprávění hlavního hrdiny. Patrick Dewaere předvádí v hlavní roli svůj obrovský přirozený talent i charisma, role futbalisty a vášnivého záletníka s neotřelým postojem ke své nesnadné situaci mu nesmírně sedla. Dewaere opět potvrzuje, jakou velkou ztrátu pro francouzský film nasledujících období znamenala jeho náhlá sebevražda. Hlavička má v první řadě jediný velký cíl pobavit diváka a daří se mu to díky Dewaerovi i skvělému scénáři úspěšně, ale zároveň umí být vedle zábavy i nebývale kritická a otevírá na svou dobu odvážné téma, což si zaslouží speciální zmínku. Výborně jsem se u ní pobavil a po opakovaném zhlédnutí, kdy jsem film s úspěchem nabídl i svému kamarádovi, přihazuji zbylou hvězdičku. Sláva naším hochům, hip, hip, hip! Hanba naším sokům, hip, hip, hip! 85% (17.12.2020)

Začíná to vydařeně a vtipně - rychlý sešup druholigového fotbalisty, který přijde o místo v manšaftu i v práci, jeho rychlokurs afrického zeměpisu s černými kolegy při úklidu ulic a falešné nařčení. Následuje pomsta, když se nevýrazný exfotbalista ve vězení změní v jakéhosi maloměstského Monte Christa. Smůla, že se film nechává ve střední části příliš unést fotbalem, scény z hřiště jsou zbytečně dlouhé a film zdržují. Nadlouho se také vytrácí linka s (ne)znásilněnou slečnou. ____ Film je francouzský a navíc ze sedmdesátek, takže se nedají čekat přílišné ohledy k ženám: nějaká ta facka nebo malé znásilnění přece žádné neublíží, že? ____ KOUSEK DĚJE - Jen na okraj: hrdina se sice na policii vychloubá svými sexuálními výkony, v sebekritickém momentu ale slečně Lefébvrové přizná, že často nedokáže uspokojit ani ty, které to po něm chtějí. Takže je otázkou, jestli ten žebřík postavený v závěru filmu slečnou natěšenou, že už konečně přijde nějaká akce, nebyl jen zbytečnou námahou. /28. 6. 13./ (28.06.2013)

Jeden z přínosů k mapování francouzské společnosti, kde vyniká předčasně zesnulý Patrik Dewaere. Oprávněně má pocit křivdy, náhoda mu pomohla, že byl vytažen na výsluní maloměsta, a tak si může vyrovnávat účty s těmi, co mu ubližovali, co jím pohrdali. Přední v městečku jsou z jeho počínání vyděšení, vyvolává v nich značný strach a paniku, a těžko se vyrovnávají s novou situací a obnovují svoje EGA. Každý ví, podobně jako i Hlavička, že možnost vyrovnat si účty, je jen dočasná. Pak se vše vrací do normálu, většina lidských povah se nemění. Výsledně, pro Hlavičku, vše dopadá snad dobře, idylicky, neb si k sobě našli ve finále cestu dva lidi, ON a ONA, a film se s námi loučí v okamžiku, kdy jsou spolu šťastní. Zajímavosti: Francois Perrin není tak trochu sukničkář, Tohle nehezké slovo vymysleli určitě nějaké závistivé drbny, a Francois by se křivdilo, on jen navazuje občas hezký vztah k ženám, což je přece pro nezadaného muže s přirozenými potřebami po druhém pohlaví samozřejmostí. (01.06.2010)

Překvapivě chytrá, dobře obsazená komedie, která je do jisté míry o fotbale, ale především o lidských charakterech a pokřivených poměrech v jednom malém provinčním městě, kde se každý zná s každým a jeden velký podnikatel vlastnící zároveň fotbalový klub k pobavení plebsu rozhoduje vlastně o všem. Film mi svým černým humorem a exemplární ukázkou malosti svých antihrdinů tak trochu připomněl, i když pochopitelně bez politického rozměru, známý Formanův snímek Hoří, má panenko. Pátá hvězdička utekla Annaudovi jen těsně, stačilo ještě trochu víc zatlačit na kvalitu dialogů a přidat pár gagů v hlušších pasážích. Hlavička je komedie, která stojí hlavně na vtipném a nosném scénáristickém nápadu. Celkový dojem: 85 %. (23.09.2009)

Velice zdařilá záležitost ve všech ohledech, úžasně napsaná, moc pěkně natočená a musím zcela otevřeně přiznat, že Patrick Dewaere si mě vodil jako marionetku, jeho charisma, herecký talent, živelnost, to je něco fantastického, k tomu tedy překrásná role fotbalisty, kterého sice uvězní za znásilnění mladé ženy (křivým svědectvím) a on si dá předsevzetí, že tento čin vykoná, když už za něj sedí, ovšem jeho nová životní šance přichází spolu s propustkou na fotbalové utkání... „Já bych se do toho vězení raději vrátil, já jsem to slíbil panu řediteli.“ Královsky jsem se bavila, místy se smála nahlas a místy mi od smíchu tekly slzy, nádherná věcička a ten poslední záběr mi vyloudil na rtu takový ten přihlouplý úsměv... (01.06.2020)