Silentium

Síce sa to snažilo napodobňovať americké filmy, ale aj napriek tomu to bol film európsky s typickým európsky nezameniteľným rukopisom, a najmä ten záver, ktorý by v hollywoode dopadol úplne ináč (podotýkam, že horšie po stránke filmárskej). film to bol pomerne svižný, vtipný a v žánri krimithriller pomerne dobre spracovaný. autor sa možno snažil napratať tam aj nejaké hlbšie posolstvá, ale zámer nie celkom vyšiel, každopádne však to bolo dobré aspoň na to, že film je obohatený o pár nevšedných komentárov, záberov a scén. bol to môj prvý film, ktorým som zahájil 7. mff v bratislave, a som s týmto zahájením spokojný. (03.12.2005)

Bohužel ne tak povedené/zábavné/povznášející jako předchozí zpracování potížemi stíhaného (detektiva) Brennera. Film i zpracovávané téma je ostatně daleko surovější a syrovější, než tomu bylo v případě dvou soupeřících vídeňských záchranných služeb a protagonista je tu ještě větším otloukánkem, než prve. Nepotěší ani mimořádně depresivní závěr, ve kterém je sice případ vyřešen, ale vlastně se nic nezmění a Brennerovi nezbývá než Salzburg opustit... Jsem zvědavý na třetí adaptaci Brennerových příhod z pera Wolfa Haase, Der Knochenmann... (17.09.2012)

„Copak vy nevěříte v nic?“ / „Věřím, že dnes večer půjdu spát a věřím, že se ráno probudím a vypiji si kafe.“  Věřím, že tato absurdně pojatá kriminálka s opět řádně černým rakouským humorem nesedne zdaleka každému, přesto je Silentium jedním z těch filmů, kde mě až tak silně nechvalná pověst (údajná divácká anticena na MFF v Karlových Varech) a značně nízké hodnocení provázené komentáři typu „odpad všech odpadů“ docela překvapují. Ze série čtyř filmů s Josefem Haderem v postavě ošuntělého detektiva Brennera jsem viděl tenhle kousek až jako poslední v řadě a nakonec se mi proti davu líbil (ještě spolu s Věčným životem) snad nejvíc a to i díky mnohdy až surrealistické atmosféře, do nichž v mnoha scénách s absurdními vtípky a současně napětím zachází zdánlivě běžná kriminálka. Těžko říct, zda bych si užil Silentium ještě víc, kdybych měl více nakoukané hollywoodské akční filmy, ale minimálně parafrázi na scénu z letadlem z Hitchcockovy špionážní klasiky jsem rozpoznal i já a spolu s procitnutím uprostřed hraní houslového kvarteta po útěku temnými chodbami patřila k těm momentům, kde jsem naplno s překvapením zpozorněl a potvrdil si, že nesleduji v rámci žánru zaměnitelnou rutinu. Nejrůznějších absurdit včetně pár dialogů, napínavých akčních scén i záhadně vyhrocených prožitků ve stylu noční můry čeká v průběhu filmu vícero – zvláště noční můra se stolním fotbalem mi přišla svým nápadem a provedením velice originální – a hlavní dějová linka udržuje společně s pány Schwarzem a Haderem všechny ty nápady a podivnosti i docela pohromadě. Rozhodně jsem se nenudil a pobavil mě i epilog. :) [80%] (16.03.2024)

Ošuntělý bývalý soukromý detektiv pátrá po vrahovi muže, který pronásledoval salzburského arcibiskupa, protože ten ho v katolickém internátu před 25 lety osahával. I když však vše odhalí, katolicko-umělecká klika je tak mocná, že se vše utají. Další německý pokus o parodii akčních hollywoodských filmů s mnoha citacemi a německou nedotažeností. (16.03.2012)

Silentium: ticho, klid, mlčet, zamlčet, neprozradit. Upozornění na problém, který sice již obecně zamlčován není, v české odborné literatuře se však o něm dozvíte velice málo - třeba na rozdíl od knih a studii vydávaných v (katolickém) Polsku. I Murnbergerův film je pouhým upozorněním na jistou "katolickou skutečnost", na které leží tabu silentia: o tom se nemluví. Navíc mi film přišel zajímavý i jako detektivka. Samozřejmě by se to dalo celé zbagatelizovat spikleneckou komedií, ale hledejme jádro pudla... a tím je luxus a perverze nejvyšších společenských vrstev. (15.04.2024)