Štika v rybníce

Další libůstka pro pokročilé znalce nejpodivnějších let čs. filmu. Když převrátit svět naruby, tak pořádně. Ženy na stavbu, staré řemeslníky poučit a hlavně kolektiv utužit. Úsměv sice tuhne při setkání s klasickými osobnostmi předválečné kultury, přeci jenom Mrázek, Fiala i Vojta vystupovali před válkou v úplně jiném repertoáru. A je poněkud trapné nutit je hrát vedle nadějného a progresivního mládí, které zde zastupuje Pehr a Vendlová. Ale kdo se dokáže od srdce zasmát s Katkou, u Cesty ke štěstí nebo při Usměvavé zemi, s nadhledem zvládne i Štiku v rybníce. (26.07.2021)

Pokud to berete jako seriózní film ( což ve své době byl ), tak je to příšerná, ideologicky zabarvená budovatelská agitka. Na druhou stranu jsem se se svými kolegy z Filmových věd spoustakrát nasmál, obzvláště, když Jaroslav Vojta představí svůj "zlepšovák." Pořád lepší než jen pouhá suchá přednáška na téma československý film v 50. letech. (11.10.2005)

,,Jedna z dívek nalévá maltu, druhá klade cihly, třetí podává.“ Štika v rybníce není zase tak špatný film. Není v něm moc komunistické politické agitky, je to film spíše budovatelský. Cihly v něm hrají hlavní roli a mluví se o nich vlastně pořád. Na stavbě, doma či na rande dvou mladých lidí. Všichni v tomto filmu žijí jen pro to, aby mohli zedničit a stavět domy, což je naivní, ale hezké. Potěšila mě role rázovitého otce hraná Jaroslavem Vojtou. Ten většinou hraje hrozně hlučné a protivné komunisty, tady je to ale sympatický týpek, který má docela vtipné hlášky a příjemně nekonfliktní pohled na rozvíjející se vztah jeho syna s jeho podřízenou. Navíc má tento film dokumentární ráz, kdy si lze udělat obrázek o tom, jak se před sedmdesáti lety stavěly domy. (18.08.2020)

živá katastrofa!!! A to mám budovateľské filmy z 50.-tych rokov celkom rád - tá atmosféra a to oduševnenie ľudí ma fascinuje...väčšina českého a slovenského národa v tom čase vnímala zmenu režimu cez štátom dotovanú sociálnu politiku a tá bola nesporne v prospech obyčajných ľudí. Ale tento film nemal žiadnu iskru, nudil od začiatku do konca. Prehnané a neprirodzené výkony i takých hercov, ako Vojta, Fiala, Kemr zrážajú film na úroveň tupej, nepresvedčivej agitky. A na dovŕšenie katastrofy tvorcovia do deja filmu umiestnili i slovenského negramotného cigáňa Bélu, ktorý síce toho veľa nenapracoval, ale zato bavil pracujúci ľud svojou hudobnou produkciou a smiešnou slovensko-češtinou. Z úcty k Jaroslavovi Vojtovi a jeho dvojpodaniu spakruky dávam slabú jednu hviezdičku. (02.05.2018)

Film jasně ukazuje rozdíl mezi starým způsobem zdění a zděním podle nových method. Dále dokazuje, že i v tomto povolání mohou úspěšně pracovat i ženy. Většina herců tohoto filmu pracovala ve svém volném čase brigádnicky na staveništi a natáčení bylo prováděno za vedení zkušených odborníků ve stavebnictví. Ve filmu spatříme mnohé nové tváře. Představitelka Mařky, Ludmila Vendlová, která hraje hlavní ženskou roli, ve svém prvním filmu vytvořila přesvědčivou postavu mladého, uvědomělého děvčete, které chápe velikost nových úkolu a plní je s nadšením. V druhé hlavní roli zahrál otce Doubravu Jaroslav Vojta, který dokázal tak jako v mnoha jiných filmech, že je jedním z naších nejlepších herců. V jeho podání nacházíme dobrého, prostého člověka s jeho chybami i humorem, u něhož stavovská ješitnost nakonec ustupuje do pozadí, jde-li o dobrou věc. Kladně nutno hodnotit zejména tu skutečnost, že se vedle tak dobrého a zkušeného herce uplatnila i mladá debutantka. Film celkem plní své poslání. Formou lehkého humoru řeší závažné problémy a můžeme jej proto pokládati za kladný přínos naší kinematografie k aktuálním problémům současné doby budování socialismu v naší vlasti. Filmový přehled 5/1952 (27.11.2007)