Minulé životy

Nestává se mi to často, ale jednou za čas ano, nenacházím vhodná slova, to přesně pasuje na tuto nádhernou záležitost.. Líbilo se mi to ve všech ohledech, velice příjemní a sympatičtí herci (přiznávám, že ani jednoho z nich jsem neznala), příběh o setkání po letech, kdy stačilo jen pár okamžiků a přeneslo se na mě takových silných emocí, že mi to vhánělo slzy do očí.. Klidné tempo vyprávění mi v tomto případě sedlo, mohla jsem si ty dva užít.. Celine Songová zaslouží smeknutí klobouku, něco tak něžného, křehkého, krásného, přitom hlubokého a ryzího se jen tak nevidí, výborná práce od všech zúčastněných, ode mne plná palba a přemýšlet nad hodnocením dnes večer opravdu nemusím.. Film, který určitě ještě uvidím.. (28.08.2023)

Mám rád tento typ filmů. Menší vztahové filmy, jenž v sobě mají hodně životní moudrosti a poznání. Režisérka a scénáristka Celine Song napsala a zrežírovala hezký romantický film, který si vás získá svou civilností a v jistém ohledu i pravdivostí. Velmi oceňuji, že Song netlačí na pilu, nesnaží se vytvářet konflikty, jen prostě nechá dvě spřízněné duše, aby si povídali a zjistili, že některé věci se nikdy nezmění, ale jiné se změní natolik, že je už je nepoznáme. Song to celé prodává s jistou lehkostí a přirozeností, že některé momenty působí jakoby byly napsány samotným životem. Samotný film díky tomu plyne velmi lehce a pomalu a má melancholickou atmosféru a energii. Bohužel jediná velká katarze přichází až v samotném závěru. Naštěstí je ta katarze silná a přirozená. Greta Lee hraje velmi dobře a její výkon se mi líbil. Yoo Teo svou roli zvládl s přehledem a sedlo mi jakým způsobem hraje. John Magaro nemá tolik prostoru, přesto svou roli zvládl s přehledem a krásně prodal všechny pochyby a emoce, co jeho postava má. Minulé životy je povedený a hezký film. (03.09.2023)

Oscary jsou poslední dekádu přehnaně zpolitizovaná fraška, která ovšem navzdory již oficiálně zavedeným nesmyslným diverzitním kvótám letos přinesla nečekaně docela silný ročník. Past Lives by byl můj tichý favorit, nebýt hlučného Oppenheimera. Skvěle napsané minimalistické korejsko-americké romantické drama bez amerického kýče, které ani na minutu nesklouzává k laciným žánrovým zvratům a naopak si udržuje lidský a realistický přístup od začátku do konce. 85%. (16.02.2024)

Příjemné překvapení. O dvou postavách, jedna hledí do minulosti jedna do budoucnosti. Ty "minulé životy" jsou hezky na to napojené. Skoro mě překvapilo, že to nemá nominaci za střih neboť ten byl vynikající. Například propojování scén z Koreji a USA, nebo použití flashbacků. Už jen to začít záběrem s voiceoverem dvou lidí, kteří se protagonisty snaží rozklíčovat, aniž by je znali. Jedním slovem "precizní". Odměřený, žádné velké drama a přehrávání. Jsem rád, že tvůrci neudělali velký konec s nějakým zvratem. (08.03.2024)

Niekomu môže tento film pripadať jednoduchý a sentimentálny. A možno takým aj je. V prvom rade je však absolútne reálny, súčasný a výkony oboch hercov velmi prirodzené a uveriteľné, čo nepovažujem za bežný štandard. Ak sa toho počas filmu nedeje príliš veľa a postavy nereagujú prehnane a afektovane, zrazu máte možnosť všimnúť si každý detail, výraz tváre a v tom vidím niečo krásne. Ak viete oceniť "obyčajné" veci, tak ste vyhrali :) (25.01.2024)