Réžia:
Erik GustavsonKamera:
Kjell VassdalHudba:
Randall MeyersHrajú:
Silje Storstein, Tomas von Brömssen, Minken Fosheim, Andrine Sæther, Bjørn Floberg, Hans Alfredson, Nils Vogt, Kjersti Holmen, Ingar Helge Gimle (viac)Obsahy(1)
Norský učitel Jostein Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři velký úspěch. V zápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě. Sofiin svět je zároveň krásná literatura i přemítání o záhadě vesmíru a o Bohu, ušlechtilá zábava i návod k tomu, jak se orientovat v životě. V roce 1998 se tohoto nesnadného tématu chopil švédský režisér Erik Gustavson a natočil stejnojmenný film. Čtrnáctiletá Sofie najde ve schránce lístek, kde je napsané "Kdo jsi?". Začne o tom přemýšlet a uvědomí si, že vlastně ani nezná odpověď. Začnou chodit dopisy od neznámého filozofa Alberta Knoxe, který jí prostřednictvím těch dopisů poskytuje kurs filosofie. Zvídavá Sofie se postupně dozvídá o historii filosofie od předsókratovských myslitelů, přes antiku, středověk, osvícenství, romantismus, Marxe, Freuda i Darwina až po současnost. Hlavní roli vytvořila mladá švédská herečka Silje Storsteinová. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Nevěřil bych, že se dají "světově nejžádanější dějiny filozofie" od Josteina Gaardera tak vizuálně převést do filmové podoby. I když je celý příběh "jen" o hledání místa jedince ve světě, tudíž se hodně filozofuje, tak tvůrci rozhodně nenudí. Navíc, na rozdíl od knihy, kdy jsem si interaktivní formy vysvětlování filozofie pouze představoval, film nabízí díky trikům plastičtější zpracování - například scéna ze starověkých Athén, kdy Sofie rozmlouvá s Albertem, který je průvodcem na videonahrávce, ale zároveň vidí "za roh", takže upozorní, že do obývacího pokoje přichází Sofiina matka. Jedna z úchvatných scén je Sofiino předčítání domácího úkolu a představy učitele a spolužáků, jak působí přírodní živly. Silja Storsteinová zahrála roli Sofie bravurně. Rozesměje neznalost norských školáků (patnáctiletých), kdy byl středověk. A tak Jana může napomínat kamarádku Sofii: "Sofie, přestaň už, přece nemůžeš být chytřejší než učitel." Mé čtenářské představy filmaři dokonale vystihli. ()
po skvělé knížce, kterou jsem před rokem četl, jsem náhodou narazil i na tento film. I když mě některé komentáře odrazovali od něho, tak jsem ze zvědavosti neodolal a pustil si ho. Nevyčítám si to, ale musím jim dát za pravdu v tom, že tento film je o něčem jiném a převádí na "plátno" pouze její děj, který není v knize tak podstatný i když je zajímavý a má své kouzlo - bohužel však jen ve spojení s poznatky, které dává jen kniha. Taky chápu, že převézt poselství knihy nejspíš nešlo, ale navíc mám silné výhrady ke zkratkovistosti, střihu a brzkému rozuzlení, která neznalé spíš odradí a nedokáže nalákat k přečtení a tudíž dávám jen slabší 2 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Gaarderova kniha Sofiin svět je nádherným důkazem toho, že filosofie nemusí být podávána jen formou suchých přednášek a cvičení. Zpracovat tuto látku filmově je úkol pravdaže těžký, protože nemáte absolutně šanci pojmout myšlenky jednotlivých filosofů tak, aby byla zachována pravidla filmové formy. Z exkurzu po myšlenkách filosofů se tak nakonec stal slepenec, ve kterém se divák nedozví prakticky nic až na pár nejzákladnějších úsečně podaných tezí. Je pochopitelné, že je třeba krátit a ředit, ale úplně zabít Aristotela a Kanta se neodpouští. Daleko více by Sofii slušel seriálový formát, kde by výlety do jednotlivých historických období nebyly v takovém kontrastu ke zbytečně natáhnuté renesanční exkurzi. Tenhle film tak slouží spíš jako reklama na knižní verzi, přičemž se mu alespoň daří působit v emoční rovině. A za cokoliv, co se snaží divákům zprostředkovat filosofii, nejkrásnější a nejúžasnější nauku o světě, bychom měli být rádi. (1 046., 12. III. 2015) ()
Pokud by se jednalo čistě o film dám *****. Ale protože je to na motivy mé velmi oblíbené knihy, mám pocit, že jsem shlédnul akt prznitelství. Co je v knize podáno úchvatným myšlenkovým způsobem, je ve filmu pokulhávající. Dějiny filosofie se holt dají těžko zfilmovat. Ale dávám klobouk dolů, tvůrcům filmu se to jakž-takž povedlo. Můj pocit zprznění ovšem přetrvává. ()
Opěvovanou knižní předlohu jsem nečetla, ale film na mě zapůsobil jako milý způsob, jak přiblížit dospívajícím svět filosofie a historie. Hodně povedené bylo ztvárnění renesance, trochu mě zamrzelo, že mýty a pohádky zde byly jen povrchně zmíněny a hodně mě zamrzelo zjevné levicové zaměření autora (kapitola o ruské revoluci). Doufám, že moje dcera bude jednou tak zvídavá jako Sofie. ()
Galéria (5)
Fotka © Filmjuwelen
Reklama