Hazard

Jednoho večera bylo v jednom koutě Čech zvlášť veselo, protože branci slavili odvody. V hospodě se zastavil i chasník, jakým se říká rampa, který zanechal venku uvázanou kozu. Slovo dalo slovo, karta se měla ke kartě, hromotluk prohrál, co měl u sebe, potom tu kozu, pak další věci i peníze přinášené z nedalekého domu. Novodobý český furiant za hlaholu přítomných prohrál nakonec všechno včetně chalupy a prý i mladé ženy v ní. Nikdo to nebral vážně, jen výherce si chvíli laškovně pohrával s myšlenkou, jak naloží ani ne tak s vyhranými nemovitostmi, jako spíš s mladou paní...
Hazard hovoří o tom, jak sebelepší ekonomické podmínky, život v dostatku nebo dokonce přepychu ještě nezamezí komplikacím v lidských vztazích, včetně vztahů milostných. Vyznívá jako velký apel na etiku a morálku člověka, bez které nelze existoval a která takto posunuta může mít tragické následky. (mibara)