Bavme sa o sexe

Od režiséra, který tak výtečně zvládl vytvořit komorní atmosféru v Bozích a monstrech, bych čekal daleko víc. Úvod, kde sledujeme Kinseyho pohnutky a zkoumáme psychologii postav, je skvělý a v Neesonových výzkumech jsem si doslova užíval. S přibývajícím časem se však síla ze začátku otupí a film z náznaků zabředne do přehlídky úchylek a místy i nechutností. Velká škoda. (23.03.2006)

Životopisná nuda, která svou režijní nedokonalost maskuje Kinseyho svatozáří - průměrnému divákovi, který o něm dosud v životě neslyšel, musí připadat Kinsey jako ryzí hrdina, který to těm bigotním Amíkům konečně natřel. Je až s podivem, že si této ikonické postavy západní vědy současná přesexualizovaná kinematografie všimla až v roce 2004 - dnešníma očima se Kinsey nutně musí jevit jako nefalšovaný sympaťák, který zatočil s americkou prudérií a nastolil podmínky pro nástup sexuální revoluce. Že je to pohled povrchní a zjednodušující je věc jiná - u tohohle typu filmů podle mě vůbec nejde o to zprostředkovat autentické myšlenky již nežijícího klasika a ukázat jejich nadčasovou platnost, ale o oslavné tanečky na hrobu mrtvé intelektuální celebrity, jejíž životní příběh se přežvejká divákům nepostiženým znalostí jeho díla, které je zde vedlejší - to podstatné je vyprávět další unifikovaný příběh o vzpouře modernity vůči tradici, což je ústřední téma celého západního umění od 19. století, a v pokleslé formě ho prodat divákům lačnícím po příbězích novodobých mučedníků - kteří pro svou pravdu skončili na pomyslném kříži - aby si doma na gauči kompenzovali vlastní přizdisráčství a mohli se falešně identifikovat s mýtizovanými pseudovzory, jako je třeba zde zmiňovaný Larry Flynt. Stačí se podívat na režijní filmografii autora a najít tam filmy jako Twilight, abych měl jasno - to nejlepší, co lze případným zájemcům o Kinseyho doporučit, je obloukem se téhle kravině vyhnout, a místo toho si od mistra něco v originále přečíst. I po těch letech je nemalá šance, že by to mohlo někomu rozšířit obzory, což se o tomhle zbytečném bijáku nedá říct ani omylem. (16.07.2013)

Liam Neeson svým fandům na stará kolena stále raději dokazuje, že ještě nepatří do starého akčního železa. Třebas v 96 hodinách přitom může být sebedrsnější, nejvíce však stejně nadává v úvodu právě povedeného dramatu Kinsey, který za rok oslaví již dekádu. Ale jsou to vážně "sprostá" slova? Ne - tady se totiž rozpitvává sexuologie. Důvtipně, důkladně a hlavně bez překážejícího tabu. Takhle má vypadat zábavný životopisný film! (08.01.2014)

Bořit předsudky, klišé, společenská tabu, přinášet informace o věcech, které většina společnosti považuje za nemorální, to je věc, která byla, je a bude strašně těžká. Když proti vám stojí většina společnosti, je těžké ji přesvědčit o vaší pravdě, vnutit jí věci, které vlastně ani slyšet a znát nechce. Alfred Kinsey se pokusil bojovat s větrnými mlýny a jeho snažení perfektně zobrazuje tenhle film. Je fakt, že obrovská část filmu těží právě z fascinující prudérnosti a neinformovanosti společnosti té doby (i když dnes to není v některých směrech o moc lepší), hlavně první část, která je také mnohem zajímavější a zaujme... Druhá půlka už lehce zkomírá, ale i tak si drží nadprůměrnou úroveň, i když pořád tak trochu díky choulostivosti a zajímavosti tématu (takže vlastně i scénáře, když tohle všechno dokázal zachovat i na plátně :-)). Dávám 4* a jsou naprosto poctivé. (18.02.2007)

Těžko hodnocení filmu oddělit od hodnocení osoby o které tento film je... ale budiž, životopis je to poměrně standartního střihu a ač je natočený zručně a zajímavě, nejde se svým vhledem do Kinseyho osobnosti tak hluboko jak by mohl jít, tedy zůstanu na 8/10. S Kinseym samotným a jeho životními postoji ovšem souhlasím jednoznačně a bez výhrad... až je to zvláštní, netušit o něm vůbec nic, a najednou zjistit že už před sedmdesáti lety tento člověk říkal přesně to samé co já jsem postupně objevoval celý svůj dosavadní život. Škoda že i přesto jsou jeho názory stále tak moc tabuizované a odsuzované. (15.05.2011)