Recenze (566)
Mord (2024)
Strašně příjemný film, který mě vrátil do dětství, vybavilo se mi tolik krásných vzpomínek především na mého dědu a dále jsem měla pocit, že všechny ty postavy dobře znám. Moc se mi líbil cit režiséra pro přirozenost a autentičnost. Hodně poctivý režijní debut nadějného tvůrce, kterého je určitě třeba sledovat. [Viděno v úžasné atmosféře při slavnostní premiéře v kině Mír Krnov].
Horizont: Americká sága (2024)
Jak už řada lidí napsala, jedná se spíše o úvodní část k jednomu filmu, nejedná se o první díl v tom klasickém slova smyslu, takže souhlasím s tím, že hodnotit tento film je jako hodnotit 30 minut jakéhokoliv filmu samostatně. A opravdu, to co se tady stane ve 181 minutách, by ve většině filmů tvořilo úvodní půlhodinu. Je zde představeno mnoho postav, mnoho načrtnutých dějových linií, které na sebe zdánlivě možná nenavazují. Jenže on je to tak obrovský kus poctivé filmařiny, že jsem si užívala každou minutu. Měla jsem pocit, že s postavami se vydávám na velkou cestu, kterou chci s nimi prožít. Tady jde tak strašně moc vidět, že Costner do toho dal kus srdce, za celé tři hodiny jsem se nechtěla podívat na hodinky a z fleku bych si hned dala to další tříhodinové pokračování. Unikátní projekt, který si zaslouží být viděn v kině.
Vrah naoko (2023)
Úplně jiný Linklater, než by možná kdokoliv čekal, ale zároveň ten jeho rukopis je zde stále značně čitelný. Už od prvního dialogu jsem měla tušení, že tenhle film mi sedne a tak se i stalo. V poslední době to vypadá, že jsme možná v éře renesance romantických komedií a tohle je přesně takový svěží a netradiční pohled na tento žánr. Bavilo mě to, Linklater je navíc výborný scénárista, takže všechny dialogy mají spád a jsou dobře vypointované. Herci taky super. Ideální film na odpočinkový večer.
Kaskadér (2024)
Čistá radost. Jeden z těch filmů, na který můžete jít naprosto s kýmkoliv a nevěřím, že by někdo mohl odcházet naštvaný. Velmi zábavné, má to spád, hromadu akce, humor a romantiku. Mi osobně styl Davida Leitche hodně sedí a získal si mě už s Bullet Train, tady skládá poctu nejen kaskadérskému řemeslu, ale vlastně i žánru romantických komedií. Využívá všechny ty klišé, které známe, ale velice dobře a účelově s nimi pracuje. Škoda, že z filmu není nakonec větší hit, když už ne z tohoto filmu, tak z kterého?
Duna: Část druhá (2024)
Blockbuster, který letos asi žádný jiný nepřekoná. Obrovský zážitek. Dokonalý film? Asi ne, a rozumím některým výtkám. Na druhou stranu jsem se dokonale nechala unášet po celou dobu nádherným vizuálem a tou neuvěřitelnou epičností. Neměla jsem problém s pochopením postav a vlastně i ten konec na mě emocionálně dokázal zapůsobit, i když souhlasím, že po emocionální stránce film mohl ještě přidat. Villeneuve je pro mě pan režisér a už teď se těším, až si to zopakuji v kině znovu, přesně pro tento druh filmů kino existuje. Film, který ve mně zůstane ještě dlouho.
Argylle: Tajný agent (2024)
Nejslabší Matthew Vaughn. To, že se celý příběh bude muset brát s velkou nadsázkou, jsem samozřejmě čekala, Vaughn to však vždycky dokázal tak skvěle vyvážit tou jeho dravou režií a neskutečnou hravostí, ale tady jakoby to točil někdo úplně jiný. Ta režie vůbec není dravá, celé je to takové unylé a bez šťávy. Scénář je k tomu opravdu hloupý a po chvíli mě to vlastně úplně přestalo zajímat a všechny ty zvraty už spíše ještě více unavovaly. K tomu všemu mi zde vůbec neseděla Bryce Dallas Howard v hlavní roli. Moc doufám, že Vaughn si jen vybral slabší chvilku (kterou už ale měl i u předchozích Kingsmanů) a brzy se vrátí v plné síle, protože já osobně tomuto tvůrci stále hodně fandím.
Chudáčci (2023)
Emma Stone v dechberoucím hereckém výkonu, co ta tady předvádí, je prostě WOW. Táhne celý film a bez debat jde o jeden z nejvýraznějších hereckých výkonů poslední doby. Lanthimos obvykle není úplně můj šálek čaje, nikdy jsem se nedokázala na jeho předchozí filmy napojit, ovšem tady mě pohltil od začátku až do konce. Na první pohled možná jde o další jeho bizár, ale pod tím vším se skrývá opravdu silný příběh plný skrytých detailů, které jistě povedou k několika zajímavým diskuzím, protože věřím, že každý tam nalezne něco jiného. V poslední třetině je sice pár momentů, které už mi přišly zbytečně na víc, ale zároveň rozumím účelu těchto momentů a co chtěl tvůrce říct. Velmi silné 4*
Saltburn (2023)
Nesedlo mi to. Jde ale o jeden z těch filmů, kterým sice dávám nízké hodnocení, ale zároveň vlastně moc nevím, co bych filmu vyčetla. Je to dobře natočené i zahrané a vidím tam tu jasnou režisérskou vizi. Věřím, že ta celková stylizace dokáže hodně lidí podmanit, ale já jsem se nemohla na to naladit, vůbec jsem se nedokázala do toho ponořit a v momentě, kdy už jsem rozkličkovala, o co vlastně jde, tak už mě film nedokázal vůbec ničím překvapit ani šokovat a ve výsledku mě to vlastně vůbec nebavilo.
Wonka (2023)
Kouzelné. King má obrovský cit pro vyprávění a jednoduchý příběh dokáže na plátno přenést s obrovskou lehkostí, přirozeností a hlavně srdcem, což dokázal už u Paddingtona. Momentálně v kině nenajdete lepší film pro celou rodinu. Dokáže vás dojmout, ale hlavně se budete královsky bavit po celou dobu.
Napoleon (2023)
Zklamání. Bitvy jsou velkolepé a hodně fajn, ale ve výsledku mi bylo úplně jedno, co se na plátně děje. Absolutně mě to nevtáhlo, postavy jsou ploché, vůbec jsem nechápala, proč bych se o ně měla zajímat. Joaquin Phoenix je jako obvykle výborný, ale na dobrý film to nestačí. V půlce jsem už dost trpěla a měla radost, že film skončil.