Arlette Thomas

U nás méně známá herečka Arlette Thomas patří ve Francii k významným osobnostem dabingu, počátek její kariéry je ale spojen s úspěchy ve filmu. Narodila se v Paříži jako Arlette Suzanne Thomas a již v dětství jevila všestranné nadání. Původně začala studovat žurnalistiku, ale nakonec se rozhodla pro divadlo a hereckou průpravu získala pod vedením slavných osobností z Comédie Française. Krátce po druhé světové válce začala hrát divadlo a velmi aktivně a s nadšením se mu věnovala více než patnáct let, působila například v Comédie des Champs Elysées nebo v Théâtre Babylone.

Hned po svých začátcích u divadla našla uplatnění i ve filmu a debutovala bezejmennou rolí v titulu ZEMĚ BEZ HVĚZD (Le pays sans étoiles, 1945). První větší příležitosti dostala na přelomu 40. a 50. let, výraznou úlohou žárlivé servírky Mimi se uvedla ve filmu BÍLÉ KAMAŠE (Pattes blanches, 1949), po boku Michele Morgan pak hrála v dramatu ZÁHADNÁ PANÍ X (L´étrange Madame X, 1951); oba filmy natočil režisér Jean Grémillon, který měl značnou zásluhu na uvedení Arlette Thomas do širšího povědomí. Velké role před kamerou jí v roce 1949 vynesly cenu udělovanou pro nadějné mladé herečky Prix Suzanne Bianchetti. Nadále spolupracovala s významnými režiséry, pod vedením René Claira se objevila například ve slavných VELKÝCH MANÉVRECH (Les grandes manoeuvres, 1955). Kromě divadla a filmu začala spolupracovat také s televizí a hrála v seriálech různých žánrů.

V šedesátých letech se Arlette Thomas ve filmu objevovala již jen zřídka, o to více nacházela uplatnění v divadle, její domovskou scénou bylo po několik let Théâtre de la Gaité Montparnasse. Často účinkovala také v rozhlase a práci před mikrofonem zúročila pak především v dabingu, který má ve Francii silnou tradici. Dabovala sice slavné herečky v amerických filmech (například Shirley McLane nebo Kim Hunter v sérii PLANETA OPIC), největší proslulost jí ale přinesly animované seriály, americký TWEETIE PIE (1947) nebo populární japonský seriál KALIMÉRO (Calimero, 1972). Její hlas zazněl také z řady animovaných filmů, v poslední době například PŘÍBĚH HRAČEK (Toy Story, 1995, 1999, 2010), francouzští diváci ji slyšeli ale i v sitcomu ZOUFALÉ MANŽELKY (Desperate Housewives, 2006-2007).

Příležitostně se ale Arlette Thomas znovu vrací i před filmovou a televizní kameru, na divadelním jevišti stála naposledy v Ionescově hře Nový nájemník (2000, Théâtre de l΄Alliance française), v roce 2003 se poprvé odhodlala i k divadelní režii a na scéně Les cinq diamants uvedla Obaldiovu hru Velkovezír. Kromě herectví se věnuje i veřejným aktivitám a pracuje například pro společnost ADAMI, organizaci na ochranu autorských práv.

Arlette Thomas se v roce 1949 provdala za spisovatele Jacquese Joliveta, s nímž má čtyři děti. Synové Marc Jolivet (*1950) a Pierre Jolivet (*1952) se prosadili též v oblasti filmu jako herci a režiséři, dcera Françoise Dasque se stejně jako matka uplatnila hlavně v dabingu.

Pavel "argenson" Vlach