Jdi a dívej se

Zavrhuju, co jsem napsal dřív. Jakkoli se pokoušet rozebírat prvky tohoto skutečně uměleckého díla nemá smysl, protože síle jeho působivosti se nedá podle slov uvěřit. Kdo chce vidět skutečnou hrůzu a myslí, že to ustojí, ať jde a podívá se. Tenhle film nesmírně ovlivnil můj pohled na život. Pochopil jsem, kolik věcí jsou zbytečnosti a nestojí za pozornost. To myslím vypovídá o mých dojmech víc, než kdybych tu vypouštěl moudra. (28.07.2006)

Syrový, děsivý, depresivní a především silně sugestivní film. Jeden z nejpůsobivějších sovětských snímků, jaký jsem kdy viděl..Lepší než Balada o vojákovi nebo Jeřábi táhnou. V některých částech mi připadal i jako dokument. Pohled na děsivý válkou poznamenaný obličej Fljory (zcela mimořádný výkon po psychické stránce) střílejícího jak smyslů zbaveného na konci filmu do Hitlerova portrétu je silně destrukční stejně jako třeba retrospektiva událostí jdoucích v časové posloupnosti zpět až k událostem ústícím ve válečný konflikt a odvíjejících před očima tohoto malého kluka. Vše podstatné tu už bylo napsáno, tak snad jen dodám, že Němci byli sice krutí a páchali neuvěřitelná zvěrstva (což je všeobecně známo), ale právě Rusové, ať už to byli Bělorusové nebo Gruzinci, nebyli v tomto ohledu o moc lepší..V jakém zajetí byste sami osobně chtěli být? V Sovětském anebo radši v tom Německém, vyberte si:-(? Vyzdvihl bych tedy především Fljorův psychologicky přesvědčivý výkon, subjektivní a objektivní úhel pohledu ruční kamery a také hudební stránku, kdy chvílemi sílící hluk se tu střídá se zlověstným tichem a k tomu jako kontrapunkt zní Mozartova hudba. (22.05.2006)

Choď a pozeraj sa - názov filmu, ktorý presne kopíruje aj samotná kamera a skrz ňu aj pohľad na genocídu očami dospievajúceho chlapca. Prerod jeho detskej "naivity" v ľudskú trosku so šialenstvom v očiach z hrôz naokolo zažíva rovnako intenzívne aj samotný divák. Pohľad jeho očí ku koncu filmu je niečo, čo vo mne bude ešte dlho rezonovať. Výborná práca so zvukovou stopou (dnes už osvedčene fungujúci kontrast drsných scén v pozadí s klasickou hudbou, ako aj zvýraznenie vnútornej agónie používaním rytmického dunenia zvuku s nízkou frekvenciou kmitu) a na city permanentne útočiaca sonda o zverstve vojny a genocídy. (18.03.2006)

Jeden z filmů, na který jsem tak dlouho narážel, až jsem si ho koupil a jednou se mi hodil a zaujal mou pozornost a ejhle, zaujal mě. Sice si nemůžu pomoci a často vidím jak scény vznikaly, že je to celé i hrozná šaškárna, neb vše je jen hrané, proto se tomuhle říká i hraný film, ale tu a tam se mi daří představit si sebe na tom či onom postu, kdybych byl, což taky má film s člověkem udělat, tedy jak bych se asi zachoval, kdyby se to stalo mě? Film je pro lidi a o lidech a podobně jako kniha, tak by měl v člověku i evokovat představu co by dělal, kdyby se to či ono stalo jemu... (11.09.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. "Hezké vesnice hezky hoří" - zní název o 11 let pozdějšího balkánského filmu - ale protentokrát se odehrává bohužel podobný děj v Bělorusku za 2. světové, sledován očima rychle zestárnuvšího nevinného chlapce Fljory - mladičkého partyzána s pichlavýma očima, které během několika dnů viděly až příliš mnoho utrpení. Závěrečné střílení Fljory do obrazu rakouského rodáka Hitlera se odehrává za doprovodu geniálního Requiem rovněž rakouského umělce Mozarta. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=7rhudo-2wng (09.05.2013)