Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Miloš MacourekKamera:
Rudolf BlaháčekHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Max Urlacher, Jitka Schneiderová, Ivana Chýlková, Jan Hrušínský, Jiřina Bohdalová, Miroslav Táborský, Rudolf Hrušínský ml., Jan Niklas, Sunnyi Melles (více)Obsahy(1)
Sedm královských dcer proměnila zlá Jezerní královna v sedm labutí. Jedné z nich, princezně Odettě, se podaří z podmořského zámku uprchnout. V podobě labutě je zraněna Štěpánem, přitroublým sluhou prince Viktora. Mladíci místo labutě najdou zraněnou dívku. Princ se do krásné dívky zamiluje, ale pro záchranu své lásky musí podniknout dlouhou a nebezpečnou cestu… Filmovou pohádku pro celou rodinu natočil v roce 1998 režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka. Tentokrát se tvůrci inspirovali klasickou pohádkou "Labutí jezero" i legendárním baletem Petra Iljiče Čajkovského. Tragický děj baletního představení však přepracovali do podoby dobrodružné pohádky se šťastným koncem. (Česká televize)
(více)Recenze (182)
Pohádky Macourka a Vorlíčka z devadesátých let jsou už léta obestřeny takovou aurou negativních reakcí, že jsem se vážně bál na jakoukoliv podívat. Ovšem po Novém roce a Vánocích, tom čase "povinných pohádek" jsem se dostal k Jezerní královně a zjistil, že je to solidní podívaná, ve které je sice méně českého vtipu, ovšem vyskytuje se (Jan Hrušínský), má solidní hudbu Ondřeje Soukupa, zajímavý vizuál (barevné filtry) a je pozoruhodnou parafrází Labutího jezera. Za mě spokojenost, 70%. ()
Věčná škoda, že hlavni postavy prince a princezny jsou fakt marný, protože Ivanka jako jezerní královna tam luxusně rozdává zlo a díky temnějšímu prostředí v podvodním království, kde se odehrává většina pohádky má Jezerní královna hodně ponurou atmosféru. Nejpohádkověji tady na na mě působila postava vodnice měnící se v kapra, působila v tý ponurosti jako kvalitní odhlečovací prvek. Jak jsem řekl na začátku hrát Odettu a Štěpána někdo z talentem a charismatem, měla by Jezerní královna ještě na vyšší hodnocení. ()
Stoupající potemnělost českých pohádek zde byla dovedena až do krajního extrému - většina děje se odehrává v setmělém paláci, Chýlková působí více než děsivě, děti sbírají perly a téměř nedostávají najíst a pro mladší diváky je z toho menší trauma. Nemluvě o tom, jaký na mě při tehdejší návštěvě kina měla dopad jedna větší ryba. I po letech se ale jedná o jednu z nejlepších porevolučních pohádek, z těch v německé koprodukci pak rozhodně nejlepší. Kombinace krásné Jitky Schneiderové a neotesaných hlášek Jana Hrušínského pořád funguje na jedničku. ()
Dvojice Chýlková + Táborský jsem se jako malá opravdu bála a videokazetu s touhle pohádkou jsme museli často půjčovat domů i díky roličce Nikol Štíbrové (chápejte, její maminka byla rodinná zubařka :)). Oproti Měšci a Ohnivákovi je tady také výrazně méně německých herců, takže pohádka je víc naše. ()
Podnodnocená pohádka. Občas až thrillerově surrealistická atmosféra. Náš kluk na to se zájmem koukal právě v těch momentech, kdy byl zobrazen podvodní svět, nebo se tam dělo něco dramatičtějšího. Jinak ho hrané pohádky ještě moc neberou. Pohádka měla zjevně slušný rozpočet a trikově a výpravou ho dokázala proměnit v něco magického a fungujícího. Princův sluha byla výborná postava. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (7)
- V záběrech z jeskyně, kde děti sbírají perly, je jasně vidět, že jde lidem pára od pusy, což je pod vodou nelogické. (Timak)
- Při natáčení filmu v Plešném jezeře došlo vinou filmařů k destrukci přibližně jednoho tisíce kusů šídlatek, což jsou u nás velmi vzácné a kriticky ohrožené rostliny. (panLosos)
- Původně měl být součástí filmu také Jiří Krytinář, který však na své dovolené v tureckém Bodrumu zažil krach cestovní kanceláře a nebyl mu umožněný včasný návrat. A tak jeho role musela být přeobsazena. (CANNIBAL)
Reklama