Velvyslancova dcera

Na tento seriál jsem se zprvu docela těšil, jelikož dle zdejšího obsahu vypadal zajímavě, bohužel zdání klame. Nakonec jsem Velvyslancovu dceru sledoval až do 130. dílu, tudíž do odjezdu Nare (kupodivu v tomto seriálu tvůrci nenechali hlavní postavu zemřít, pouze odcestovat do zahraničí, což je u tureckých dramat vzácná výjimka) a do zakončení linky s Gedizem, pak už ten zbytek nemělo cenu dokoukat. Jediná trochu sympatická a vtipná postava s vyřídilkou je Elvan, zato Sancar mi lezl na nervy, jak té prohnané Menekşe sežral lacinou fintu s těhotenstvím a že ji už dávno nevykopl z baráku. Nare věčně dělala drahoty, třebaže Sancara stále milovala, nechtěla s ním být, pak zase chtěla a tak stále dokola. I Kavrukovo filozofování se časem omrzí a románek Yahya+Dudu mě nezajímal. Většinu dílů jsem spíš jen tak v rychlosti prolítl, u tohoto seriálu se to ani jinak nedá. Nejenže se vyloženě v každém dílu zdlouhavě béká (někdy dokonce i vícekrát za díl), což spíš dělá z dramatu muzikál, ale i scény s mluvenými pasážemi jsou zde strašně zdlouhavé, dialogy jsou zpracovány tak, že někdo řekne větu, pak je několik vteřin odmlka, během níž na sebe protagonisté mlčky čučí a teprve pak ten druhý odpoví. V každém 45-minutovém dílu je tím pádem souhrnně 10 - 15 minut čistého dialogu, což je pro mě coby diváka potrpící si na kvalitních dialozích utrpení. Ke všemu ten český dabing je dost mizerný, hlavně po stránce úpravy dialogů, každá třetí věta začíná hnusným pražským "hele", což mě neskutečně irituje. I počet dabérů je žalostný, Meissel kromě otce Nare daboval veškeré další starce a vlastně skoro kteroukoliv epizodní mužskou postavu starší padesáti let a i Halešová dabovala více hlavních rolí (kromě matky Gedize a Muge i Gülsiye). Možná kdybych nebyl netrpělivý a počkal si na slovenský dabing, třeba by požitek ze seriálu a i mé výsledné hodnocení bylo alespoň o chloupek vyšší, takhle tomu víc jak lepší 1 * a 25% nedám. (12.04.2023)

(Komentář obsahuje zásadní spoilery k ději seriálu.) Nemůžu hodnotit seriál jako celek, proto nepřidám hvězdičkové hodnocení, ale o své dojmy se podělit musím. Velkou část seriálu jsem viděla jen upoutávky, četla nějaké komentáře k ději, ale neviděla jsem v kupě téměř nic... proč? Prostě mě to nezaujalo. Nemám ráda seriály, kde jsou v převaze jen samé intriky, zoufalství a pláč. Přesto jsem neodolala, když jsem zjistila, že Neslihan odchází a místo toho se v ději objeví Tuba, kterou mám jako herečku velmi ráda. Podívala jsem se na děj posledních padesáti epizod, kdy jsem nějaké nepodstatné věci přeskočila... a zcela upřímně musím říct, dost mě to bavilo. Beru to, jako bych viděla další seriál, takový spin-off. Příběh Mavi a Sancara je opravdu krásný, je v něm spousta velmi dobrých myšlenek, je to příběh o tom, jak člověk po velkém utrpení najde velkou lásku. Velmi se mi líbil charakter Mavi a její vztah se Sancarem i jeho dcerou. Stopáž byla díky tomu naprosto tak akorát, nechybělo tady spoustu pěkných scén, ale také intriky, které sem dobře zapadly. Rozhodně si myslím, že se tento seriál dá vidět celý, s tím, že to člověk přijme i se změnou hlavní postavy (nebo to naopak nepřijme a je spíš na rozpacích) a nebo vidí jen část... buď tu, který končí depresivně jako byl dle mého i celý původní děj a nebo... nebo se podívá na druhou etapu (kde je mimo jiné krásný konec) která tento seriál rozhodně zachraňuje. (21.05.2023)

Co se vleče, neuteče. Hudba se až nezvykle povedla, jen občas vykrádá různé jiné zdroje. Také mi přišlo, že se seriál s postupujícími díly spíše trochu zlepšuje, což nebývá obvyklé. Za mne seriál táhnou především dobří herci a obecně zdařilý casting. Vyniká dětská postava Melek a také její dědeček a babička. Herecká poloha Engina Akyüreka je pro něj trochu nezvyklá a skvěle se mu daří nevypadnout z role. Co se týče scénáře, tak i když je základní nastavení poměrně zajímavé a rozhodně jej na první pohled nelze hodnotit jako romantickou slaďárnu, seriál se postupně víc a víc trápí s pohnutkami postav pro jejich mnohdy zcela iracionální jednání a přešlapuje na místě nebo zahrnuje velmi nereálné situace. To by se snad dalo částečně opodstatnit určitými kulturními rozdíly, kdy mimo velká města platí jiná pravidla. Asi nejlépe tento rozpor vystihuje komentář, který jsem na adresu seriálu slyšela " Co je to vlastně za skálu, co z ní všichni lítají a přitom neumírají"...Trápení scénáristů s pohnutkami postav vrcholí 36 dílem kdy ze seriálu musela ze zdravotních důvodů odejít Neslihan Atagül, ale s nástupem Tuby Büyüküstün se z toho už stává standardnější telenovela, která působí méně chaoticky. . (19.03.2020)

Velvyslancova dcera - je opravdu krásný, dechberoucí a nekonečný seriál. Herečku Neslihan Atagul miluju stejně jako Hivdu Ziza Alp, protože patří mezi (mé) nejlepší turecké herečky, které jsem kdy viděla. Děj seriálu je skvěle zpracovaný a mě opravdu zaujal, ale musím přiznat, že mě zakončení dost zklamalo. Najednou všechny hlavní postavy zmizely a na scénu přišli noví, kteří mě svým způsobem iritovali. Přestože mě závěr nepotěšil, začátek seriálu, krásné záběry na město a celková atmosféra seriálu stojí za to. 4/5 (14.08.2024)

Tento seriál má naozaj rozporuplné hodnotenia od odpadu, až po 5 hviezdičiek. Nemyslím si, že je zlý, je len nekonečne dlhý a to mu uberá z atraktívnosti. Tvorcovia do neho pridali kopu zbytočných, nezmyselných zápletiek a scén, ktoré sa navyše opakujú. Nare neustále plače, hnevá sa, kričí a Sancar sa zmieta medzi láskou, nedôverou a žiarlivosťou. Každú chvíľu prebieha súd o Melek, ktorú chce striedavo získať Nare, Sancar, alebo otec Nare. Posledná tretina už s pôvodným názvom nemá takmer nič spoločné. V seriáli je zaujímavá hudba a zopár pekných piesní, ktoré nahrádzajú dialógy medzi postavami. Je to jeden z mála seriálov, kde majú zmysel veľavýznamné gestá a dlhé pohľady, ktorým rozumiete aj bez slov. Sancarova manželka Menekse od začiatku vedela, že manželstvo sa uzatvára len kvôli potomkovi a žiadnu lásku nemá očakávať, napriek tomu bola pôvodcom mnohého zla v rodine. Možno časť po odchode Nare, mala byť uvedená ako voľné pokračovanie. Bolo by to logickejšie. Sancar totiž tak nejako dospel a skľudnil sa. Mavi priniesla do jeho života kus lásky, pokoja a porozumenia. Celkovo sa mi to s Mavi páčilo oveľa viac. Hlavne to už bol konečne rovnoprávny vzťah založený na láske a nie na nadradenosti a potrebe ovládať ženu. Všeobecne v tureckých seriáloch mi najviac prekážajú intrigy, hádky, teatrálny krik a submisívne postavenie žien.   Tu však zaujmú rodinné vzťahy a množstvo postáv s rôznymi osudmi, ktoré sú niekedy veľmi prekvapujúce. Atraktívne zábery na miesta kde sa dej odohráva a výkony niektorých hercov. (08.05.2023)