Requiem pro panenku

Pan Renč si potrpí na akční dramatičnost vyvolanou bohatými scénami strachu a brutality...ne, díky.! (28.07.2008)

mladý a reklamou nezkurvený Renč začal velmi slibně, ale jeho další dílo tento relativní klenot naprosto degraduje. Ona i Aňa byla ještě mladá a neočuměná, téma bylo šokující a provedení povedené. Zkrátka celkem povedený kousek kdysi dobrého českého filmu (26.12.2008)

Renčův debut překonává všechny jeho dosud natočené filmy jak zpracováním (je to sice špinavé, ošklivé a „levné“, ale jen ku prospěchu věci, atmosféra skvělá), hereckým projevem (Holubová, Hrzánová, Geislerová, všechny životní role) i výpovědní hodnotou. Pěkné toto. (11.04.2008)

Konečně jsem tenhle kousek viděl komplet celej. Vždycky mě u něho něco vyrušilo a já ho tak sice celej viděl, ale rozkouskovaně. Teď jsem to zfoukl naráz. Výsledek ? Jeden z těch lepších českých ( československých ) psychologických filmů. Ikdyž nejde o bůh ví jakou filmařinu. Popravdě Renče ani Geislerovou moc nemusím, ale tady udeřil Renč hřebíček na hlavičku. A tah zfilmovat film na takovýhle citlivý téma mu vyšel. Film hodně povyšuje fakt, že je natočen podle skutečných událostí. Ikdyž si to Renč hodně přibarvil k obrazu svému. Dobře u srdce vám po tomhle filmu určitě nebude. (22.08.2016)

Filip Renč je ten typ režiséra, který když natočí deset filmů, tak osm z nich bude balancovat na hranici průměrnosti až podprůměrnosti a ty zbylé dva budou špičkové. "Requiem pro panenku" do těch dvou bezesporu patří a já se ho nebojím nazvat jedním z nejsugestivnějších snímků, které byly v ČR natočeny po roce 1990. (18.10.2009)

Pekná spravodlivosť. Obeť je potrestaná viac ako ten sadistický odpad. No ale tak to už na svete chodí... Aj napriek tomu, že sa tu našlo pár dramaticky a emotívne silnejších scén, ktoré boli navyše aj zabalené do nepríjemne sugestívnej atmosféry, však snímok na nadpriemer nevidím. Je tu niekoľko ťažko uveriteľných scén, ktoré mali iba jediný cieľ - zvýšiť dramatickosť a namotať tak diváka. Ani hudba nebola bohviečo, vôbec sa sem nehodila. To skôr tak do talianskeho gialla 70. rokov. O slabom nadpriemere ma presvedčil iba úžasný, jedinečný výkon Barbory Hrzánovej, ktorá to zahrala tak, že mi skoro spadla sánka. Tlieskam. 70/100 (20.02.2017)

Fajn hudba a některé herecké výkony (Hrzánová!), ale jinak si toho filmu moc necením. Renč nikdy neuměl točit a čím víckrát jsem ten film viděl v telce při jeho častých reprízách, tím mi přijde horší. Mj. i kvůli té pachuti z toho, jak překroutil tehdejší události. (06.06.2020)

Silný film. Človeku až behá mráz po chrbte, keď si predstaví, že niekde takto zaobchádzajú s ľuďmi a nič sa s tým nerobí. Že nikto nerieši,ak sa jedno dievča miesto detského domova dostane do ústavu pre mentálne chorých. Kruté neľudské a nemiestne zaobchádzanie s deťmi, ktorým život hádže na plecia až nespravodlivo veľa. Výborne zahratá hlavná rola, ešte vtedy mladučkou Aňou a rovnako dobré výkony Holubová, Hrzánová. Prekvapivý koniec a ešte prekvapivejšie nespravodlivé odsúdenie hlavnej postavy. Ale tak to už býva, že to najviac schytá ten nesprávny. (03.07.2013)

Renčovi poslúžila na natočenie jeho debutu smutná skutočná udalosť z dôb komunizmu, ktorá náhodou trochu (alebo skôr viac) pripomína námet Preletu nad kukučím hniezdom iného českého rodáka, Miloša Formana. Týmto dielom sa určite Renč inšpiroval a rovnako ako Forman v ňom kritizuje inštitúcie bez vonkajšej kontroly, kde je akýkoľvek odpor a túžba po osobnej slobode iba bojom s veternými mlynmi. Kvôli natočeniu tejto alegórie (nielen) na komunizmus Forman absolvoval vzdialenosť niekoľko tisíc kilometrov, Renč zase vzdialenosť časovú a to niekoľko rokov a pád režimu. Diváci, ktorých film nezaujme, sa môžu kochať pohľadom na lolitku Geislerovú a mrchu milfku Valentovú. (02.11.2012)

Zřejmě nejlepší Renčův snímek, zajímavý příběhem a atmosférou, nikoliv režií. (10.01.2010)

Zřejmě jsem doposud neviděl film, kde by bylo vícekrát a větším písmem zmíněno, že se jedná o film podle skutečné události. Zde to opravdu na diváka dosti vtíravě křičelo, aby nedostal šanci si toho nevšimnout. Je to docela paradox vzhledem k faktu, že je plný internet informací o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak. Nejzásadnější odchylkou bylo asi to, že hlavní hrdinkou skutečného příběhu nebyla rozkošná a relativně spořádaná zrzka, nýbrž těžce zvladatelná cigánka. Například úvodní znásilnění vlastním otcem je velmi nezvyklé v bílých rodinách, kdežto naopak v cigánských osadách je smilnění mezi rodinnými příslušníky prakticky běžné a ani se nepovažuje za nic zakázaného. To ovšem jen tak na okraj. Tahle Renčova verze příběhu nebyla zlá a na 15letou Aňu byl hezký pohled, což bylo do určité míry způsobeno tím, že byla obklopena výhradně nehezkými retardy. Co mě docela zarazilo a považuji za krajně nezvyklé je to, že Aňa se začala chlubit svým nahým tělem hned na počátku své herecké kariéry. V tomto filmu jí bylo teprve 15 a ukázala divákům úplně vše, což je samo o sobě dostatečně pádným důvodem a lákadlem, proč by se měl každý divák na film podívat. Její pevné jediničky považuji dle svého odborného oka za lepší, než je její současná výbava, i když stále vypadá k světu a mrd v oku si dochovala dodnes. Vykreslené poměry v ústavu na mě působily hodně jednostranně - na jedné straně tyranky ošetřovatelky a na straně druhé pacientky - oběti. Pravda určitě nebyla takhle černobílá. Každopádně extrémně nepříjemný film, kterému dominuje neuvěřitelně tísnivá atmosféra, bezmocnost hlavní hrdinky a velmi deprimující Soukopova hudba. Škoda, že Renč později sklouzl k takovým filmovým hovnům. 3 kousky. (05.12.2019)

Renč tímhle filmem pěkně nastartoval. Mladá Aňa je proti své vůli umístěna do ústavu, kde se k ní moc hezky nechovají. Nakonec se jí přece jen podaří utéct. (09.02.2013)

Psychologické drama z dětského ústavu o nevinné dívce, která se nedopatřením ocitne mezi mentálně postiženými chovankyněmi, jenž jsou terorizovány zlými ošetřovatelkami? Spíš čistokrevný exploatační thriller z ženské věznice s hutnou atmosférou a psychedelickou hudbou jak z giallo hororu. Nahota ve sprchách, sadistické a chlípné vrchní sestry, drsné kázeňské tresty, přivazování k postelím nebo k topení, zavírání do sklepů či do klecí, litry sedativ, zabahněný dvůr obehnaný plotem s ostnatým drátem, totální bezmoc, jedna černobílá postava vedle druhé. Herecké výkony brilantní, ale scénář má spoustu slabin. Ironickým vrcholem je samozřejmě sám Filip Renč coby chrabrý spasitel, který hrdinně vynadá netečným hasičům a sám se vydává po žebříku do šlehajících plamenů zachraňovat hořící děti. (26.10.2024)

Requiem mě dostalo. Přiznávám bez mučení, tohle jsem nečekal. Aňu mám rád, Bára Hrzánová exceluje a hudba Ondřeje Soukupa sice možná není moc relaxační, ale je nádherná. Zvláště téma útěku, dnes známé spíše ze stejnojmenné písničky Lucie Bílé. (16.03.2006)

Tento režisérský debut Filipa Renče je naprosto mrazivou zkušeností. Aňa Geislerová už v 16 letech dokazuje, že bude patřit mezi českou (ne-li evropskou) špičku. Nedá mi to a musím ještě smeknout Barboře Hrzánové a Evě Holubové, které podaly naprosto strhující výkony. Bravo! (15.02.2007)

Pred časom som si nesústredene pozrel časti Requiem a celkom ma zaujal. Dokonca až tak, že som ho zaradil do svojej Top 100. Dnes som si ho pozrel celý a sústredene a nestačil som sa čudovať. Renč si zahral s divákom nepeknú hru. Ponúkol film, ktorý bol prostredím i ladením v porevolučnej dobe žiadaný. Dej prekrútil, postavy prifarbil, autentickosť zvýšil niekoľkými chovancami a aby tomu nasadil korunu, ešte si aj vo filme zahral. A ľudia zabrali. Ostali im unifikované spomienky a mne presvedčenie, že pri opakovanej projekcii, zažili rovnaké prekvapenie ako ja. Hviezdička dolu a von z Top 100, to sú jediné kompenzácie za to prekvapenie. (07.12.2008)

V době, kdy si lze o skutečném případu snadno vyhledat a přečíst nejeden článek, mi upravené skutečnosti v žánrovém filmu tolik nevadí (ač matoucí formulace v úvodních titulcích zůstává na pováženou). Filipu Renčovi se podařilo stvořit hutnou atmosféru, spolu s níž Requiem pro panenku funguje jako efektní psychothriller o křehké hrdince ve spárech byrokratického omylu a velkého lidského zla, i s nejedním zneklidňujícím prvkem (telefony s připevněnou zamčenou kladkou), napínavě vedeným dějem po celou dobu či na československý film i nečekaně odvážnou lesbickou scénou. Depresivní bezvýchodisková situace v socialistickém ústavu pro postižené tu navíc v druhé rovině vytváří i silné podobenství (tehdy čerstvě padlého) totalitního režimu. Hodně má svůj podíl na zážitku i sugestivní Soukupova hudba a herecké výkony všech zúčastněných hereček, nejvíc mě však vedle Ani Geislerové zaujala Bára Hrzánová v bravurně ztvárněné retardované Johancce. Scénář je možná, jak ve zdejších ohlasech často zaznívá, trochu černobílý, ale naštěstí jsem vnímal i světlé momenty, např. příhodu o tom, jak Johanka pořád kreslí tu samou kliku se sluncem a jak je v klíčové scéně později tento prvek vypointován, stejně tak zajímavá zmínka o minulosti některých vychovatelek. Jediné, co mi vyloženě nesedlo, bylo přehnané využití zpomalených záběrů. Mám dojem, že se musel Renč inspirovat v Carrie, kde využil De Palma podobný styl ve scénách velkého požáru (i s podobnými detaily na oči zrzavé žhářky v pozici pachatelky a oběti okolí zároveň), jenže zatímco u De Palmy ve fantaskním příběhu na mě zpomalená stylizace fungovala a díky ní jsem chvíli zůstal v nejistotě, nakolik (ne)jsou dané scény jen pouhou představou či snem, zde jsem ji shledal rušivou a měl jsem pocit, že čistě realistický způsob provedení by na mě působil efektněji. Jinak mě Requiem pro panenku úspěšně dostal do onoho nepříjemného transu, jak jsem zhruba čekal. Samotná výpověď je totiž pořád silná a nadčasová. [80%] (27.08.2023)

No ja som bola v tej dobe do Renča zamilovaná, takže keby to aj bol slabý film, tak dám 4 hviezdy. Ale nebol. A zase raz si to tu odskáče ten nesprávny človek. (26.09.2015)

Česká verze Přeletu nad kukaččím hnízdem. Dřív se mi film zdál příliš patetický a samotný Renč, který se skrovně obsadil do role seladona, hrdiny a lamače dívčích srdcí, mi dosti vadil. Možná nenašel nikoho, kdo by mu v tom hrál. Když si ale odmyslím tyto drobnosti, je nestárnoucí psycho thriller jedním z nejlepších kusů české moderní éry. Skvělé herecké výkony Hrzánové, Holubové a Geislerové ho vyzdvihly do výšin. Krutost a bezmoc. Tak lze dvěma slovy popsat celý děj a není to podívaná pro každého. Praktiky jako v koncentračním táboře zapůsobí silně. Ačkoliv je film spíše výplodem autorovy fantasie, je do jisté míry inspirován skutečným příběhem a to je rozhodně k zamyšlení. Nezapomenutelný zážitek. 90% (22.08.2016)

Tady je každé slovo zbytečné. Film, který náleží k mým nejsilnějším zážitkům vůbec a s výpovědí, která nemůže diváka nechat chladným. Filip Renč našel téma svou silou sdělné divákům na celém světě, téma, které operuje se základními hodnotami, nepoplatnými konkrétní době ani konkrétní společnosti. Strhující herecké výkony patnáctileté Anny Geislerové, Báry Hrzánové, Soni Valentové a Evy Holubové dovádějí film k výjimečné sugesci. (09.08.2010)