Eastern

Tady se nám spletly dva filmy dohromady. Film 1: Po lese honí dívka z rodiny K ve žluté bundě, aby lépe splynula s okolím, kluka z rodiny N, který je oblečen v polských národních barvách. Pak se zázračně objeví před ním a střelí ho do hlavy. Dovídáme se, že 1) vykonala akt vendety, ale nevíme, co přesně kluk v bílém tričku provedl. 2) Řetězec násilí začal totiž kdysi dávno, když praotec K nechal (?!) žít praotce N, jenž v následku toho ochrnul, nejspíš leknutím, že ho praotec K naschvál minul (?!). 3) Vendeta má svoje pravidla, je dokonce smluvně ošetřena. Pominu teď na chvíli vykloubeninu v podobě toho, že se totalitární stát vzdal monopolu násilí, naopak svoje obyvatele represemi do vendet nutí, protože se mu zjevně vyplatí, když se navzájem po lesích mladí lidé honí a zabíjejí se přibližně v obobí, kdy by mohly začít splácet společnosti a rodinám investice, které do nich během dospívání byly nasypány. Pravidla jsou následující: Vendeta se může odehrát kdekoliv, kdykoliv a útočník má jeden výstřel, nebo dva, jak se to zrovna hodí, a oběť, byť ozbrojená, musí utíkat, ale ne moc daleko, skrývat se a sem tam zakopnout. Honičky dvou ozdbrojených mladistvých zcela postrádají napětí. Jednak jsou příliš krátké, jednak se na nich střihač nepěkně vyřádil. Prostředí safari je po hříchu nevyužito. Nejspíš mělo symbolizovat vztah predátora a kořisti v návaznosti na pořad o antilopách, který dívka K sleduje v TV chvíli předtím, než se rozhodne projít kolem úzkostné matky, která si místo prášku na spaní naordinovala umělé sluníčko, klapky na oči, pecky do uší a vyvalování prsou do kamery. Film 2: Dívka K a dívka N se při vzájemné hře skamarádí (překvapení, pokud jste nečetli synopsi), jenže potřebují peníze, aby se mohla rodina K z vendety vykoupit. Ještěže se odkudsi vynoří synek, kterého je možno unést, a požadovat od bohatého otce výkupné. Debitující režisér a scénárista v jedné osobě se zahání do scénaristických pastí, ze kterých pak nepříliš elegantně uniká, aby vběhl do pastí dalších. Vedlejší postavy se z ničeho nic objevují a mizí, aniž bychom tušili, jaký je přesně jejich vztah k protagonistům a jak jejich akce změní směr příběhu. Ke konci už snaha tvůrců začíná připomínat prostatika - tlačí před sebou další a další dějové zvraty, aby se přehoupli přes laťku 70 minut. Poslední kapkou je závěrečná zlá, nepěkná, logiku předchozího děje popírající, po stránce scénáře neuvěřitelně líná scéna ve stylu pak jsem se probudil / pak jsem umřel. Příště by to chtělo strávit více času s tužkou a papírem a pár krát si po sobě ten scénář přečíst, vytyčit si více bodů po cestě a zaplnit příběh spíše charaktery než postavami, ujasnit si jejich vztahy a motivace. Pak by mohlo vzniknout třeba i něco krásnoho. (05.11.2020)

Zajímavá hříčka, založená na představě, že by se barbarský zvyk vendety začlenil do kulturní evropské společnosti. Samozřejmostí jsou zvyky jako společné kouření v urnovém háji, mytí nohou, vložení zbraně k sedící oběti či kácení stromů a povinnost vendetu vykonat hlídaná státními úředníky. Prostý strach ze smrti v konfrontaci s poviností a parazitující státní mašinerii nechává prostor k úvahám nad společností z jiného úhlu. (14.08.2020)

Divná satira z moderního světa, ve kterém se lidé můžou vzájemně střílet, pokud je to podle nějakých pravidel (urážka cti, pomsta rodiny atd.). Společnost je odcizená a všichni jsou chladní, ale mezi terčem a popravčím ze dvou znepřátelených rodin se vyvinou sympatie - to je zřejmě hlavní motiv, který ale při nečitelném charakteru režie, tvůrčí vize oproštěné od hodnot a principů reálného světa, stejně filmu nedává žádný, ani metaforický smysl. Blbost. [3Kino Fest] (15.11.2020)

Ne tak tohle byla debilita první kategorie, viz uživatel Setcet a jeho koment. Nejlepší byla scéna převozu dítěte do nemocnice ta jediná totiž působila uceleně. (06.11.2020)