Panenka

Tyto staré černobílé komedie na mě v dnešní době stále víc začínají působit jako takový malý balzám na duši a poslední dobou jsem měl při výběru na pamětnické filmy docela štěstí... Na Panence mě zlákalo v první řadě zařazení do žánru sci-fi a ačkoliv dle očekávání film s tímto žánrem spíše jen velmi opatrně a volně koketoval, výsledkem je na svou dobu svěží komedie s originální zápletkou, která mě první česko(slovensko)u robotkou na stříbrném plátně rozhodně pobavila, nabídla děj plný zábavných i napínavých situací a Věra Ferbasová se v této roli skvěle uplatnila. Na mírné přehrávání ze strany herců a v mnoha ohledech naivní děj jsem si v pamětnických komediích už hravě zvykl a příjemná atmosféra i různé zábavné vychytávky včetně zábavné detektivní dvojice mi padly do noty. Akorát jsem spočátku doufal POZOR, drobné SPOILERY!, že onen podvod s mluvící robotkou zrealizuje pan Kajetán (potažmo tvůrci filmu) trochu sofistikovanějším způsobem a během předvádění vynálezu v některé z vyvstavších situací využije i reálnou mechanickou panenku, kterou kdesi na začátku filmu montoval a testoval, ale pak se později už do děje nevrátila. Myslím, že s tímto sci-fi prvkem šlo určitě pracovat dál i vedle existence falešné robotky a využít jeho potenciál víc, ale jinak se mi Panenka coby první československá „sci-fi“ komedie hodně líbila. [75%] (03.10.2021)

Poměrně slabá komedie, při níž jsem se snad ani nezasmál. Ferbasová v jedné ze svých nejtrapnějších rolí, z větší části uvězněná v jakési krabici, aby diváci a zájemci o nákup Robotky nepřišli na podvod, protože skutečná Robotka je ještě stále ve vývoji. Nejlepší z filmu byl záběr (pravděpodobně fotografie) panorámatu Turnova - což vystačilo asi na půldruhé vteřiny. (26.12.2020)

Když na počátku roku 1938 začal v barrandovských ateliérech režisér Robert Land realizovat poněkud neobvyklý scénář o robotické dívce, netušil ještě, že téma bude v české kinematografii později znásilněno do podoby Rychmanova sci-fi »Babičky dobíjejte přesně!« Tady se naštěstí setkáváme s komediální hvězdou Věrou Ferbasovou, které tehdejší kritika neustále předhazovala její herecký projev, připomínající prý oživlou panenku. Kdoví, zda se jim přijetím této nabídky sama chtěla vysmát anebo to byl jen dobře promyšlený tah producenta Metropolitanfilmu, v každém ohledu je její výkon příjemný, živý a zcela určitě i fyzicky náročný (zkusil se někdo z vás celé dny pohybovat jako loutka?). Ze scénáristického hlediska je poměrně překvapující shledat Jiřího Dohnala v tzv. nepárové roli, neboť objektem touhy a veškerého zájmu je zde továrník Dominik v podání Josefa Grusse (komu bude patřit závěrečný polibek?). Efektního komického potenciálu pak dosahuje výborná dvojice Světly Svozilové a Stanislava Neumanna v rolích dvou šmejdilů, kteří touží odhalit pravdu a jsou odhodláni označit vynálezce a jeho přátele za podvodníky. Ovšem pointa je skryta v něčem docela jiném a celku vlastně dodává určitý šmrnc. A i když je Landův film spíše žánrovou kuriozitou než průlomovým dílem, rozhodně by neměl ležet zapomenutý v propadlišti dějin české kinematografie. (08.03.2013)

Přestože je slovo robot českého původu, filmů na toto téma u nás moc nevzniklo. A když, tak to žádná sláva nebyla. Pokud budeme trochu velkorysejší ohledně definice robota, tak nejúspěšnějším filmem byl Císařův pekař s Golemem. A asi nejvíc se tvůrci odvázali v Slečně Golem, kde šlo spíše o klony. Ovšem Panenka má k robotům ještě dál. I když tam robomotiv je a z úst vynálezce zazní div ne proroctví, tvůrci pracují především s umem V. Ferbasové, která se pro takovou roli velmi hodila. Ve skutečnosti je scénář tím nejslabším článkem a na vině není naivita, ale spíše nezkušenost a neum. Není náhodou, že Grmela zůstal jen u tohoto filmu. Načrtl solidní základ, ale nedokázal ho obalit opravdu vtipnými, nebo nápaditými scénami. Škoda byla nevyužití postav detektivů...Neumann se Svozilovou se mi moc líbili. Ale tomu rozumím, tvůrci se potřebovali vejít do stopáže. Přesto...úplně vidím, jak by si s podobným námětem poradil Vorlíček s Macourkem a Lipským. Ti by jistě zakomponovali i opravdovou robotku a záměnu by správně rozkošatili, podobně jako v Pane vy jste Vdova! Proč se dnes nedělají remaky kvalitních věcí, je mi stále záhadou. V mnoha ohledech je Panenka zajímavý počin s velkým potenciálem a umím si představit, že kdyby se podařilo do hlavních mužských rolí získat hvězdnější figury...nebo aspoň lepší herce, mohlo to dopadnout lépe. Zaujal mě i Mottlův text písně Robot:   ************************************************************************************************************* Model jsem panny, všech panen prototyp, ten, kdo mně montoval, nenašel pro to typ. V továrně chtěli přidat mi sexepíl, při montáži se jim však odlepil. Kupte si mě na dvě splátky, já se vždycky vyplatím, nikdy neztuhnu, nikdy nezvlhnu, ani formy neztratím. Můžete mě vrátit zpátky, když se chovám nezdárně, každou poruchu, mně i na duchu, račte hlásit v továrně. Ač je na mně všechno lidské, nedovedu lásku lhát, srdce mám jen mechanické, místo duše automat. Kupte si mě na dvě splátky, budu samá ochota, říci dejte si, objednejte si dobrou ženu – robota. ************************************************************************************************************* PS: Nejspíš by to vydalo na disertačku, jestli za titěrným množstvím českých předválečných sci-fi a horor filmů stojí skutečnost, že se lidem v Československu moc dobře nežilo...byli mnohem pragmatičtější a když už se zasnili, tak to bylo spíš o lásce, nebo zajištěné existenci. Přestože to byly žánry pokleslejší, západ jich produkoval vcelku dost. (05.08.2024)

Je možné se a tenhle film dívat jako na vůbec první české sci-fi. Panenka je zde střízlivě pojatý robot, který vypadá jako manekýnská panna, který má vzadu v těle díru plnou strojků. Pokud funguje, toporně zpívá a pohybuje se (žádný super-inteligentní robot á la Blasius). Je to tedy relativně věrohodný fantastický motiv. Ve filmu je několik vtipných gagů a chytlavých písniček. (13.02.2013)