Režie:
David LeanScénář:
Robert BoltKamera:
Freddie YoungHudba:
Maurice JarreHrají:
Robert Mitchum, Trevor Howard, John Mills, Leo McKern, Sarah Miles, Barry Foster, Christopher Jones, Marie Kean, Evin Crowley, Barry Jackson, Gerald Sim (více)Obsahy(2)
Drama zapovězené lásky v době irského povstání proti Britům. Film Davida Leana vypráví příběh nešťastné Rosy Ryanové, dcery hostinského v malé rybářské vesnici na pobřeží Irska. V Evropě zuří první světová válka, ale život v tomto zapadlém koutě světa určuje chudoba, katolická víra a nenávist vůči Britům. Rosy, jíž by otec nejraději snesl modré z nebe, se zamiluje do ovdovělého učitele Charlese Shaughnessyho. A i když Charles zpočátku váhá, vědom si značného věkového rozdílu, nakonec podlehne stejnému citu a koná se svatba. Rosy ale brzy poznává, že soužití s manželem si představovala poněkud jinak. Naděje, které do manželství vkládala, zůstávají nevyslyšeny a tak není divu, že mladá žena hledá lásku jinde... Ryanova dcera patří ve filmografii klasika britské kinematografie Davida Leana ve srovnání s filmy jako Most přes řeku Kwai (1957), Lawrence z Arábie (1962) či Doktor Živago (1965) k poněkud přehlíženým titulům. Přesto se jedná o jedno z jeho vrcholných děl, které vyniká jak nádherným obrazovým zpracováním, tak přesvědčivým psychologickým ponorem do nitra postav. Hudbu k tomuto intimnímu příběhu epických rozměrů napsal Maurice Jarre, scénář pak jeden z Leanových dvorních spolupracovníků Robert Bolt. Snímek byl oceněn dvěma Oscary a to za nejlepší kameru (Freddie Young) a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (John Mills). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Jak se zde mnozí vyjadřují, tak jde opět o hluboké drama, kde se postavy postupně vyvíjí, ale já jsem ho dala na víckrát a to by se nemělo stát. Stopáž je neúměrně dlouhá a tentokrát se mně přes snahu režiséra jít do větší hloubky všech postav a děje, nepodařilo proniknout tak, jak bych chtěla a to přikládám skutečně přepálené stopáži. Souhlasím s uživatelem Aki a Laik_60. ()
Neskutečně vytříbený cit pro obraz i barevnost. Tady není potřeba mluvit, stačí se dívat. Červená sukně vlající na šňůře je varovným signálem zakázané lásky, stejně jako oblečení, které zvolí nespokojená vdaná Irka pro první setkání s okupačním britským vojákem - krvavě rudou blůzu. ___ Snímek je dlouhý, ale diváka dokáže upoutat přenádhernou kamerou, která myslí za hrdiny. Někdy je toho opájení se vizuálnem až moc: při prvním splynutí prostříhaném s míjejícími se vlákny pavučiny, vzájemně se oťukávajícím chmýřím dvou pampelišek, nebo se k sobě vzlínajícím dvěma úponkům kapradiny. Ale, i když jsem při této sekvenci občas měla pocit, že režisér mohl ubrat, stejně ve mně přetrval hlavní pocit: dívám se na první milování Adama a Evy v ráji. ___ Kdyby byl film jenom obrazově krásný, už tím by se vymykal, ale on přidává i hluboce pojednaný citový život hlavních postav, který není vyřčený, zato je drásavě naznačený. ___ Upřímě a citlivě podaná první noc mladé nevěsty a rozpačitého manžela středního věku, kdy divák pochopí její zklamání, ale i něžnou, byť marnou snahu, jejího muže. Ona se musí cítit zklamána. Řekli si jen pár slov a dali si jen pár pohledů, ale pro mě jakoby si zcela čitelně říkali: "A tohle, že jako mělo být všechno? Čekala jsem, že na mě přinejmenším spadne nebe!" - "Tohle je, zlato, všechno, co ti dokážu dát. Už od začátku mi bylo jasné, že to bude málo, proto jsem si tě nechtěl vzít." ___ A pak najednou setkání s psychicky i fyzicky zraněným mužem, jehož kopie capká už léta po vesnici coby lokální idiot. Oba zranění, oba kulhající, oba s děsy, které je nikdy nepřestanou pronásledovat. Jen s rozdílem, že jeden si zachoval krásu i zdravý rozum, zatímco druhý tohle nikdy neměl. Což se mu stane obranou před koncem, ke kterému nevyhnutelně směřuje ten první. ____ Zvláštní, jak láska mezi vdanou Irkou a zmrzačeným anglickým vojákem se obejde beze slov, přestože evidentně není založená jen na fyzickém uspokojení. Oba si poskytují útěchu. ____ Ale i tak, přese všechno, manžel středního věku, byť ho ona zvolila z nerozumu a myslí si, že se totálně spletla, tak právě on je její výhrou. ()
Režisérska práca jedného z najlepších britských režisérov je poznať a dá sa na ňu vždy spoľahnúť. Kvalitné spracovanie, skvelo napísané a zahrané charaktery. Na Mitchuma nezvykle pokojná rola postaršieho učiteľa, Howard ako vždy geniálny - jeho postave kňaza musíte fandiť a Millsa som takmer nespoznal - tak ho zhumplovali. Ak by príbeh bol postavený iba na nevere v odľahlom írskom meste, ani to by nebolo zlé, ale on je skvelo doplnený o írske hnutie odporu, ktoré brojí aj spolu s miestnymi vidiečanmi proti Britom vo vtedajšom britskom impériu. V tomto ohľade obdivujem Britov, resp. vždy ma dokážu prekvapiť, ako si dokážu vystaviť vlastný účet. Toto v iných kinematografiách absentuje. A tie skvostné zábery na búrlivý príboj vĺn o skalisté pobrežie. ()
Leanovi jde daleko lépe irská revoluce než sexuální probuzení mladé ženy. Sekvence v bouři, či vše okolo vesnice má vše, co od Leana očekáváme, jenže se k tomu všemu musíme dostat přes sexuální inicializaci, kterou se sice Lean snažil pojmout citlivě, ale celkové vyznění je spíše jak z obálek Harlequina (edice Desire). Na majorovi je nejdůležitější jeho uniforma, a jeho postava slouží jenom tomu sexu. Ale slabší film od Leana pořád nechává zbytek peletonu daleko za sebou. ()
Pokud budeme mluvit o dokonalosti obrazů, o jejich dokonalosti ve všech detailech, které jsou navíc nejen půvabné a lehké, ale mají i vysokou vypovídací hodnotu, pak mluvit o Davidu Leanovi, je určitě na místě. Pokud se týče příběhu o hospodském Ryanovi a jeho rozmazlené dceři, kteří hrají v obou polohách (lidské i irské) na obě strany, pak už budeme asi trochu na rozpacích, zda dokonalost (a k ní patří i obsazení Roberta Mitchuma do role učitele Shaughnessyho) na jedné straně vykompenzuje druhou stranu, která je spíš fádní a nemotorná. David Lean by nejspíš řekl: "Nejde o samotný příběh, který být může pro někoho nezajímavý, jde o formu, jakým se pojedná. Kdo to umí lépe?" A bude mít nejspíš pravdu. Pro mě to ale stejně bude jen jeden z mnoha nadprůměrných filmů. Pozn.: Souhlasím s ženou, která se na film dívala se mnou, že že jedinou charakterovou (sympatickou) postavou je Otec Collins (Trevor Howard), pod jehož pastorací by se nikdo nemusel stydět být křesťanem. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (4)
- Ke konci filmu se vyskytuje střih, kdy se zapadající slunce změní v rozžehnutou zápalku. Tento střih zrcadlí scénu ze začátku filmu Lawrence z Arábie (1962), kde je na začátku použit střih s proměnou sfouknuté zápalky ve vycházející slunce. Oba filmy, které mají společného režiséra Davida Leana, se navíc odehrávají za 1. světové války. (L_O_U_S)
Reklama