Režie:
Norman JewisonScénář:
William HarrisonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
André PrevinHrají:
James Caan, John Houseman, Maud Adams, John Beck, Moses Gunn, Pamela Hensley, Barbara Trentham, Burt Kwouk, Ralph Richardson, Steve Boyum, Mac McDonald (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kultovní sci-fi snímek neméně známého režiséra Normana Jewisona, za nímž stojí například filmové zpracování muzikálu Jesus Christ Superstar, se už dočkal dokonce i remaku. Přivádí nás do světa budoucnosti, jemuž vládnou nemilosrdné nadnárodní korporace. K umlčení po zábavě prahnoucích mas slouží brutální sport jménem rollerball. Kdo vítězí, je celosvětovým hrdinou, kdo prohrává, umírá. O žádnou fair play zde nejde, pouze o přežití. A pokud se nějaký z hráčů znelíbí vedení, může očekávat brzkou likvidaci. Anebo se může vzbouřit proti všeobecnému teroru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Jedná se o další film, který vykresluje vizi určitým způsobem totalitní budoucnosti. Docela těžko popsatelný snímek. První polovinu bych neváhal označit za odpad a opravdu jsem jednu chvíli vážně přemýšlel, že vypnu televizor. Děj v první hodině je téměř nulový, nedozvíte se v podstatě nic o chodu a organizaci společnosti ani o pravidlech drsného sportu ( ale zdá se, že asi žádná pravidla nemá ) Rollerball. Hlavní postava nezajímavá, odehrají se scény, které z mého pohledu neměly žádný smysl, nic zajímavého se z nich nedozvíte, jsou to nekonkrétní řeči o spolenosti budoucnosti. Těm ale nerozumíte, protože vás scenárista a režisér vůbec nezasvětili do tématu, o kterém se baví ( postavy jako by počítali, že žijete s nimi v jejich světě ). Pak jsou tu taky nezajímavé scény, které se týkají Rollerballu, ale ty taky nejsouvůbec zajímavé. Hrůza. Vše se změní ve druhé polovině, kdy se konečně začne trochu vysvětlovat ( ale opravdu jen trochu ), děj se nastartuje, začne se objevovat myšlenkové poselství filmu a dokonce i role Jamese Caana začne být zajímavější . Taky se odehrají dva dlouhé dobře natočené zápasy v Rollerballu ( důležité taky kvůli vývoji děje - a proto zajímavé ). A je to poutavé až do působivého finále. Takže pokud přežijete první polovinu filmu, anž byste vypli televizi a neohodnotili odpadem, čeká vás druhá čtyřhvězdičková polovina, bohužel se silnou pachutí poloviny první. Když svoje dojmy z obou částí filmu dám dohromady, zamíchám v hrnci, vyjde mi z toho dojem tří hvězdiček. Hodně rozporuplný film. ()
Velmi zajímavý film. Čekal jsem sportovní drama, kde tým půjde za výhrami. Rollerball je docela i zajímavým sportem. Ta mutace hokeje, motokrosu a amerického fotbalu (možná by se tam našel i basketball) mě opravdu zaujala. Ale tento film není pouze o Rollerballu. Je to především snímek o budoucnosti, která je totalitní. Jeden hráč Rollerballu se přestal líbit a tak půjde pryč. Ovšem on si to nenechá jen tak líbit. Snímek se odehrává v roce 2018, cože je od současnosti za 7 let. Naštěstí neproběhli žádné korporační války, tudíž film je daleko od veškeré reality. Každopádně máme zde i nějaké ty záležitosti k zamyšlení. Zápasy Rollerballu (pouze 3) jsou dobré. První je docela nudný, takový o ničem, ale další dva se stupňují a jsou dost povedené. Tan poslední byl masakr. Nicméně se Normanu Jewisonovi podařilo natočit dvouhodinový snímek, který mě svým způsobem bavil. Hodnocení je dosti rozporuplné, je to někde mezi třemi hvězdičkami, ale přijde mi, že dát tři by bylo málo. Troufám si tento film označit i za kult! ()
Mám rád sporty, při kterých se tříbí čest i charaktery, avšak Rollerball je trošičku jiný. Hraje se sice v rukavičkách, ale s ocelovými hroty a jeho stále se měnící pravidla jsou poměrně divoká, takže ani přejetí bruslaře motorkou není faul. Tento kočkopes je mixem házené, karate, motocyklových soutěží, rychlobruslení i závodů psích spřežení. A podobné je to i s filmem. Sportovní zápolení se poklidně proplétá se sci-fi momenty i protitotalitní agitkou, ale já proti podobné kombinaci nemám vážnějších výhrad. ()
Jiný svět podle Orwela se posunul do komunismu a je ovládán sedmi beznárodními korporacemi. Tyto mocné korporace určují, jaký život kdo bude žít a preferují kolektivismus na úkor individuality. Popřením těchto nových modelů života je špičkový hráč světově obdivované hry rollerball Jonathan. Nadutost Američanů se pochopitelně musela projevit i v takto myšlenkově mimořádném filmu, sídla korporací jsou umístěna do amerických měst, protože jedině Američané mohou spravovat celý svět. Tohle mohlo v roce 1975 vypadat jako sci-fi, ale stále více se ukazuje, že USA svoji pozici ve světě takto vnímá a nehodlá z ní ustoupit. Ve filmu se střetává mocná síla korporací, jež určují koloběh světa, se sportovním odhodláním hráče, který si vydobyl postavení světové jedničky. Člověk neví, zda má fandit individualismu, který je prezentován ve formě hrubé, animálně primitivní síly a schopnosti bez mrknutí oka zabít nepřítele, nebo kolektivismu, který je představen jako obdobně bezskrupulózní skupinka korporací. Naračně mimořádný film postrádá alespoň trošku formální kvality, aby se mohl stát dílem přelomovým. Novější zpracování je bohužel ještě mnohem horší. Škoda, námět by si zasloužil poněkud více, než solidně natočené akční scény. Scenáristicky určitě povedené, herecky již méně a režijně naprosto rutinérská záležitost bez špetky invence. ()
Celkem souhlasim s tim, co napsal Rob Roy, i když podle mě ani druhá polovina neni žádnej zázrak. Dozvíme se, že svět ovládaj jakýsi korporace, že proběhly nějaký korporační války, že všechny knihy se ukládaj do jakýhosi centrálního počítače a korporace pak rozhodnou, co zustane pro lidi přístupný, co se předělá a co se úplně vymaže z historie. Celkově mi to dost připomínalo 451° F. Když si tak čtu ten oficiální text distributora, tak se musim trochu smát. Podle toho textu by člověk čekal nějakou Orwellovskou totalitní společnost, ale ve filmu to opravdu nevypadalo vůbec nějak hrozivě. Spíš bylo akorát všechno takový strohý a lidi možná trochu víc bezcitný a navíc lehce otupělý po nějakejch drogách. Ale rozhodně teda všichni vypadali docela spokojeně, takže na mě to nějak moc nezapůsobilo. Atmosféra tim pádem pro mě úplně nulová. Hlavní postavou je nejlepší hráč rollerballu na světě Jonathan E (James Caan), kterej se teda podle distributora "vzbouří proti všeobecnýmu teroru" (hodně silný slova) a divák může sledovat, jak to s nim dopadne. Nejzajímavější věcí na celym filmu tak zustávaj samotný zápasy v rollerballu. Zbytek je fakt strašná nuda a konec filmu je takovej o ničem. Ne nadarmo se tento film vyskytuje např. na serveru badmovies. Ale pořád je to celkově o něco lepší, než remake z roku 2002. I když remake... Ono se to od originálu odlišuje tak strašně moc, že se těžko dá říct, že je to remake. V každym případě, jestli chcete vidět Rollerball, tak radši tenhle z roku 1975, protože ten z roku 2002 je ještě horší. ()
Galerie (98)
Zajímavosti (12)
- Film inspiroval rockovou kapelu Devo k napsání vlastního jazykového výrazu „Devo Corporate Anthem“ pro album z roku 1979 „Duty Now for the Future“. Hymna byla často používána jako úvod během živých koncertních vystoupení. (Epistemolog)
- Vrtulníkem v tokijské nemocnici je německý Boelkow Bo 105. (Epistemolog)
- Film se odehrává v roce 2018. (Epistemolog)
Reklama