Režie:
Fjodor PopovScénář:
Fjodor PopovKamera:
Maxim ŠinkorenkoHudba:
Andrej GolovinHrají:
Arťom Alexejev, Anastasija Cibizova, Světlana Smirnova-Kacagadžijeva, Darja Ekamasova, Igor Jasulovič, Alexandr Jacenko, Anatolij Gorjačev (více)Obsahy(2)
Leningradská stredoškoláčka Máša Jabločkina, ktorá zázrakom prežila zimu, trpiaca chladom a hladom, nastúpila do kurzov rušňovodičov. Napriek zaneprázdnenosti s naliehavými problémami, ktorým musela čeliť, sa vrhla do štúdia. Vysporiadala sa s tým dobre. Zamestnala sa pri výstavbe najväčšej magistrály spájajúcej obliehané mesto s „veľkou krajinou“. Tu bola zaradená do rezervy NKPS, kde práve títo ľudia boli v zornom poli nacistov a riskovali svoje životy tým, že zásobovali Leningrad jedlom a vojenskými zásobami. Po obdržaní osobitnej žiadosti od najvyššieho vedenia sa Máša púšťa naplno do práce. Bývala študentka sa nebála zomrieť pre dobro svojej vlasti a dychtila po plnení náročných úloh. Divákom je predstavený príbeh o hrdinských činoch ľudí, ktorí žili vo vojnových rokoch, bez ohľadu na pohlavie, vek a povolanie, kde sa každý snažil vytlačiť fašistických útočníkov zo svojej rodnej zeme. (dadypet)
(více)Recenze (14)
Opäť sa začínajú objavovať filmy z 2. svetovej vojny ale aj z veľkej vlasteneckej (ruský názov východného frontu), ale bez zbytočného pátosu a historický úplne presné, objavujú sa však aj filmy hororové ale aj paródie. Takže sledujeme vojnovú drámu, ale musíme si zvyknúť na to, že v tomto filme namiesto tankov hrajú prím lokomotívy. Ale o činnosti, osudoch a hrdinstve rušňovodičov v dobe vojny som doposiaľ nevedel takmer nič. A práve tento film sa snaží túto prázdnotu vyplniť. Historický predobraz filmu. Blokáda Leningradu trvala od 8.9.1941, ale v roku 1943 bola v Leningrade (Petrohrad alebo Sankt-Peterburg) situácia katastrofálna a tak Červená armáda operáciou Iskra uvoľnila blokádu Leningradu. Operácia vedená od 12.1.1943 Leningradským frontom (generál L.A.Govorov) a Volchovským frontom (generál Mereckov) a 18.1.1943 sa podarilo uvoľniť 8 až 10 kilometrový koridor pri južnom pobreží Ladožského jazera. Týmto úsekom v priebehu 17 dní bola postavená dočasná železničná trať Poľana – Šlisselburg známa ako Cesta víťazstva kadiaľ sa evakuovali ľudia a zásoboval sa Leningrad jedlom, výzbrojou a muníciou. A o tom je tento výborný film. V ňom ešte aj jednotky NKVD vyzerali úplne prijateľne, nie ako krvilačné šelmy. Vo filme je rozhodujúca stránka historická a overené fakty sú pravdivé, respektíve primeranosť opisovaného stavu je pravdepodobná. A keďže je taký stav dokážem aj prehliadnuť samotnú kvalitu prevedenia filmu, ktorý má všetko. Lásku (prejavovanú v sovietskej cudnosti), skutočn�� priateľstvo, vzájomnú pomoc, hrdinstvo ale aj zradu. ()
Možná, kdybych byl nadšený mašinkář a nebo strojvůdce erotoman, byl bych z tohoto filmu nadšenej, ale pro mě tímto válečným směrem koleje rozhodně nevedou... Jediná silnější pasáž je obsažena v prvních 20 minutách, kde se moc nekecá, pěkně to bouchá a vše podtrhne nádherný letecký souboj Lavočkina se stodevítkou, jež je zakončen brilantním ubitím německého pilota lopatou, kterou se ohání zdatné ruské selky. Zbytek filmu je pak už jen o přikládání uhlí, kterého se vzhledem k délce snímku muselo spálit opravdu požehnaně. ()
Ďalší hrdinský epos na ruský spôsob. Tento krát aspoň nie priamo z vojnového frontu, ale z atraktívneho prostredia železnice, ktorá vyrástla behom pár dní (kiežby sa tak rýchlo budovali železnice aj dnes). Po obsahovej stránke to bolo zaujímavé, dokonca aj vizuál bol vcelku vydarený, ale mám pocit (a isto nie len ja), že celý film pôsobil až prehnane monotónne. V podstate to bola stále dokola tá istá pesnička, akurát občas nejaký ten remix. Dialógy, ktoré to mohli aspoň trochu zachrániť od monotónnosti, boli bohužiaľ tiež chabé. Osobne som veril vo väčší filmový zážitok, očakávania to nesplnilo, ale aspoň za ten vizuál, námet, postavy a čiastočne obsah = 3*. ()
Ruský válečný film poukazující na další hrdinskou událost v době blokády Leningradu. Tím byla stavba Šlisselburgské železniční tratě a následně tajné převážení proviantu a zbraní. To všechno bez ohledu na fakt, že bylo dané místo neustále v dostřelu německého dělostřelectva. Snímek je poměrně zdařilý v plynulosti, jednoduchosti, dramatizaci a emočních sekvencích. Kazí to jen poněkud krkolomný scénář, hlavně co se týče logiky. Například pod dělostřeleckou palbou byla už stavba tratě. A to se německá armáda na víc nezmohla? Lidí sice bylo na stavbě jak mravenců v mraveništi a trať rozhodně nebyla postavena za den, takže co bránilo německé armádě, aby stavbu nějakou jednotkou přepadlo, když dělostřelecké ostřelování nepřinášelo výsledky? To a mnoho dalšího se bohužel nedozvíme. A další věc. Sice je jiná doba, ale tvrdý stalinismus by určitě vynechán být neměl. Ani soudružské oslovování se nijak nepoužívá. A oslovování nadřízeného důstojníka pouhým slovem ´veliteli´ v sovětské armádě? No, to snad ne? A ve scéně, kde se objeví členové NKVD dožadující se vagónu se zbraněmi bez ohledu na dětské oběti, je už skutečně pohádka. Kdyby se Stalin dozvěděl, že se zmohli jen na výhrůžky a nikoho pro výstrahu po neuposlechnutí rozkazu nezastřelili, okamžitě by vydal rozkaz k jejich popravě. Sice se nejedná úplně o věrný historický film, ale takovéto věci by prostě i tak měly být zachovány. Přidaná romance je už jen vlivem současné filmové módy. Romance prostě chybět nesmí. Po technické stránce je jinak snímek opravdu chvályhodný. Hollywoodský styl je v tom znát hodně. Pro Rusko další snímek o Velké vlastenecké válce, pro nás obyčejný válečný film, který sice nezklame, ale nad zmíněnou logikou raději nepřemýšlet. ()
Jak už je na východě zvykem, výprava a triky jsou perfektní. Prostě jim věříte že jde o 70 let starý film... včetně těch řečí, díky kterým je film prakticky nekoukatelný. Ony se totiž vedou POŘÁD a na to o jak zajímavou látku jde, se tam zase tak moc neděje (respektive děje, ale neumí to poutavě prodat). ()
Galerie (20)
Photo © Stella Studio
Zajímavosti (3)
- Před premiérou filmu v květnu 2019 se konala dvě promítání – jedno pro veterány Velké vlastenecké války 15. prosince 2018 a druhé při příležitosti osvobození Leningradu 27. ledna 2019. (Jirka_Šč)
- Prototypy hrdinů filmu byli skuteční lidé. Veterán obléhání města, se kterým byl konzultován scénář, řekl: „Ty dívky jsou skutečné. Takové jsem znal.“ (Jirka_Šč)
- Rodiče autora scénáře Fjodora Popova přežili blokádu Leningradu, jeho otec pracoval v 48. konvoji. (Jirka_Šč)
Reklama