Ajlawju

Za módy žlutých pláštěnek byl svět ještě v pořádku... aneb slovanská romantika plná scén a výstupů, milostného poblouznění a celkem i srandy, zejména, není-li Adaś právě pozitivně nastavený na slabůstky své milé... Láska na ostří nože - pro nadávku se nechodí daleko a jedna facka nepadne vedle... V romantickém týdnu Season Challenge Tour viděno jako třetí v pořadí a konečně jako první hetero romance. Nezáměrně, podotýkám. (16.10.2015)

Před shlédnutím přirozeně probíhala úvaha nad tím, jak moje konzervativní já přijme fakt, že titulní postavu Adaśe v Koterského starších filmech neztvárňuje Marek Kondrat, jako tomu bylo v kongeniálním "Dnu cvoka" (výjimkou je akorát režisérova prvotina). Tento snímek - stejně jako předcházející "Nic směšného" - je však stylizovaný jako čistokrevná komedie se špetkou bláznivosti, takže Cezary Pazura, kterého jsem zde měl možnost vidět poprvé, do tohoto konkrétního naladění zapadá víc. Jiné aspekty Koterského tvorby jsou ale zde stále - svérázná hlavní postava, reflexe (v době natočení filmu) současného Polska, kterému z mého pohledu máme hodně co rozumět... Co tento kousek v mých očích povyšuje v rámci režisérovy tvorby, je titulnímu charakteru vyrovnající se spoluhráč. Přesněji řečeno, spoluhráčka v podobě Katarzyny Figury, s kterou Pazura vytvořil nečekaně skvělou dvojici. Nečekaně proto, jelkož by mě nenapadlo, že po tolika letech a se znalostí mnoha slavných dvojic ještě někdy objevím takto povedenou... Sice to má za následek, že jako divák mám tendenci se nad Adaśovou svérazností spíše ušklíbnout se slovy "vždyť si to zrovna ona nezaslouží!", ale pak převáží ten cit pro souznění s Koterského unikátním pohledem na to břemeno jménem život, co si na zádech neseme. (Zvlášť, když někdy je třeba počkat nějakou tu minutu na to správné pozitivní naladění...) No, a abych se závěrem pár slovy vrátil ke Kasii, tak díky tomuto filmu mi natolik padla do oka, že jsem si musel v dalších dnech vyhledat nějaké další její zajímavé role. 90% (11.08.2020)

Ani spolu ani od sebe! Tak by se ve zkratce dala charakterizovat tato komedie. Gośia je svobodnomyslná a ráda se napijící žena, která na svatbě potká Adaśia. Ten je však puntičkářský, chorobně žárlivý cholerik, který není schopen žádného trvalého vztahu. Je zajímavé sledovat, jak si ti dva vedou ve vztahu k sobě i okolí. Film má několik "zlatých hřebů". Asi ta nejvtipnější scéna je ta, jak Adaś marně přemlouvá Gośiu k felaci. Tato scéna a její hlášky mě naprosto odrovnaly! Faye píše, že Dzień świra je volné pokračování (viděl jsem v hlavní roli s Markem Kondratem 5*) a ten třetí Wszyscy jesteśmy Chrystusami budu muset ještě sehnat. (02.10.2012)

Adaš Miauczynski (to je ten beznadějný zoufalec z Dzien Swira, volného pokračování Ajlawju), tentokrát ještě toužící po velké lásce. Adam už toho zažil v životě hodně (oženil se, rozvedl se, pil, nepil, psal, nepsal), ale ta pravá láska, ta se mu zatím vyhýbá. Na jakési svatbě potká atraktivní blondýnku, v které rozpozná Gosiu, na studiích s ní strávil jednu noc ( ve vší počestnosti), ale čas je rozdělil. Tentokrát se i milují ( poprvé) a vyznají si lásku .Od této noci, tráví Adam většinu času telefonováním a taky ve vlaku na trati Lodž – Wroclaw a zpět, na cestě za láskou ženy svých snů, kterou miluje i nenávidí. Miluje ji, když o ní sní a nenávidí, když je s ní. Nesnáší její nedochvilnost ( to plně chápu, je to i moje nejlepší a zároveň nejhorší vlastnost), vytáčí ho, když se mu nevěnuje ( i tentokrát jsem na straně Adama), on musí abstinovat a ona pije a žije, k tomu se přidávají konflikty při sexu, kdo co chce a komu se co líbí či nelíbí (tentokrát jsem jednoznačně na straně Gosi !!!). Nedokážou být spolu ani bez sebe a život chystá další zkoušky. „Ajlawju“ je vtipná komedie ze života, pokračování „ Dzien Swira“ je cynická rekapitulace a „Wszyscy jestesmy Chrystusami“ .., ale to už bych prozrazovala moc. V každém případě všechny tři filmy mohu jen doporučit (13.08.2006)