Režie:
Delbert MannKamera:
Joseph LaShelleHudba:
Roy WebbHrají:
Ernest Borgnine, Betsy Blair, Esther Minciotti, Augusta Ciolli, Joe Mantell, Karen Steele, Jerry Paris, Paddy Chayefsky, Charles Cane, Minerva Urecal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoli je Marty robustní chlap, dokonce řezník, trpí komplexem méněcennosti a neobyčejným ostychem před ženami. Svůj staromládenecký úděl nese těžce, zato trpělivě. Až potká ženu stejného osudu - a nesmělá sympatie postupně přeroste v komplikovaný milostný vztah. Původně televizní hra renomovaného autora 50. Let Paddyho Chayefského nese všechny znaky inspirace neorealismem - psychologicky laděný příběh je pohledem do života obyčejných lidí a pronikavě se odlišuje od proklamované filozofie úspěchu a amerického stylu života. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
Tajne, v skrytu duše som dúfal, že postavu, ktorá by čo najlepšie vystihovala môj charakter nájdem v nejakej Tarantinovke, no stalo sa to tu. Veľmi dobre som chápal všetky Martyho pocity, aj reakcie na otázku "Kedy sa už oženíš?". Jeho skúsenosti so ženami sa podobali tým mojim, proste som sa v ňom našiel a držal som mu palce. Veľmi pekný film aj o odvrátených stránkach nadväzovania vzťahov s výborným Borgninom. ()
"Obecně si myslím, že by tchýně neměla bydlet s mladým párem"/// Nerad bych ve čtyřiatřiceti vypadal tak jako Marty. Čímž nechci říct, že vypadá zle, ale že mu prostě v době natáčení už bylo přes čtyřicet a bylo to dost vidět./// To se takhle sejdou dvě báby a mluví se o tom, kdo všechno umřel= klasika./// Marty jako kamarád z armády za pět babek./// Marty telefonuje- nejdřív oči dokořán, když se zaběhlý scénář opakuje a je dívkou odmítnut- má oči zavřené, je smířený s osudem./// Kamenujte si mě, ale ten dabing se vůbec nepovedl, mluví hrozně rychle a stejně jim to na obraz nevychází. Předpokládám, že originál bude mnohem lepší, ale tenhle film vidět víckrát nemusím (ani mě na konci nezajímalo, jestli se staromládenecký řezník přeci jen ožení). Byla to nuda, a to je jeden z nejhorších ortelů, které můžu k filmu vyřknout. Takové filmy se mi líbí jen atmosférou doby, jo padesátá léta v Ameru, kdybych jen mohl alespoň týden v té době ochutnat. ()
Podobné milé filmíky by mali dávať oveľa častejšie ako niektoré umelé romantické limonády dnešnej doby. Neskutočná pohoda a úprimnosť ma pohltila počas sledovania aj po filme. Ten svojim obsahom určite aj morálne prispeje k téme lásky. No mohlo to byť vtipnejšie. Ale Borgnine mi navždy prischol ako dobrák Marty. 80%. ()
Marty má 34 rokov, je slobodný a single, žije v spoločnej domácnosti s matkou a bez otca, ktorá mu príliš kecá do života a rozmýšla, ako sa v živote presadiť. Ja mám 34, som slobodný a single, donedávna som žil v spoločnej domácnosti s mamou, ktorá sa tiež starala o moje známosti a tiež riešim v dobe krízy, ako sa poriadne presadiť. Marty sa stal mojim osobným filmom aj napriek tomu, že je takmer 60 rokov starý, čo je dôkazom jeho nadčasovosti. Problémy ľudí sú stále rovnaké, ak sa mladý človek včas nedokáže dostať z domu, je to stále ťažšie a vzťahy s rodičmi čoraz komplikovanejšie. Film nadhadzuje viaceré závažné témy, čiže sa nesústreďuje iba na romantickú líniu, ktorú by vypĺňal povinnou omáčkou. Keď sa na začiatku Ernest Borgnine pred svojou matkou zosypal a začal sa sťažovať na svoj vzhľad a odhalil tak svoju zakomplexovanosť, odhalil tak aj kvalitu a výnimočnosť scenára a navnadil diváka na dielo, ktoré má čo povedať prekvapivo aj tomu dnešnému. Príbeh o zúfalom hľadaní šťastia, lásky, miesta vo svete, sebarealizácie, odmietnutia fixácie na názory okolia a tým pádom nájdenia vnútornej sily na presadenie vlastnej osobnosti, čo bolo a bude vždy veľmi ťažké. ()
Sympaticky film so sympatickym starnucim dobrakom Ernestom Borgnineom, ktoreho matka, priatelia a dalsi ludia tlacili k stene, aby si uz konecne nasiel nejaku priatelku a ked uz si nejaku nasiel, matke sa na nej nieco nepacilo, priatelia ohovarali, ze je skareda atd... Ako to dopadlo, nechajte sa prekvapit, avsak z mojho pohladu to skoncilo predcasne a nejak nedokoncene, aj ked som si koniec mohol domysliet. Cakal som, ze tam este nastane viacej problemov a zrazu bol koniec ako v polovici filmu a to je jediny dovod, preco som dal 3 hviezdicky, inac by som dal urcite aj styri. Na Oscara za najlepsi film roka 1955 sa mi tento film nezda... 22.09.2008 ______ Ernest Borgnine - (Marty Piletti) +++ Betsy Blair - (Clara Snyder) +++ Esther Minciotti - (pani Theresa Pilettiová) +++ Joe Mantell - (Angie) +++ Karen Steele - (Virginia) +++ Hudba: Roy Webb +++ ()
Galerie (45)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Zajímavosti (14)
- Rod Steiger, představitel Martyho ve stejnojmenném televizním pořadu, odmítl roli ve filmu s tím, že se nechtěl smluvně zavázat k účasti ve filmech produkční společnosti Hecht-Lancaster na několik dalších let. Harold Hecht a Burt Lancaster zase tvrdili, že si nepřáli obsadit Steigera do role proto, že se báli, jestli se lidé půjdou podívat do kina na herce, jež viděli zdarma v televizi. (HellFire)
- V rámci výměnného programu se roku 1959 Marty promítal v Moskvě. Šlo tak o první film z produkce USA, který mohli diváci vidět v Rusku po druhé světové válce. (HellFire)
- Rozpočet filmu činil 343 000 amerických dolarů, zatímco na propagaci filmu padlo 400 000 dolarů. Ve své době šlo rovněž o jeden z nějvýdělečnějších filmů s tržbami přes 3 miliony dolarů. (HellFire)
Reklama