Pod sluncem

"Under solen" dost dlouhou dobu patřil do mé TOP-ky; ač jednoduchým (někdo by napsal až prostoduchým) příběhem, zanechal ve mně pozitivní stopu a úsměv. (Obsahově) Osamělý muž čtyřicátník, vlastnící hospodářství  kdesi daleko od lidí, neumí číst ani psát, a ani milovat. Kontakt s okolním světem  zajišťuje tzv. přítel, (ač je to ve skutečnosti floutek, frajírek a oškubává ho o peníze). Olof se konečně odhodlá k "akci" a podá si seznamovací inzerát.... atd atd. Snímek mi učaroval vynikajúcim ztvárněním hlavního hrdiny Rolfem Lassgårdem (Muž jménem Ove, Zničující láska, Po svatbě...), který v této roli ztělesňuje muže dobrého, laskavého, nesmělého, osamělého, naivního,  následně milujícího, náruživého,  později rozčarovaného, zklamaného, skleslého, zkormouceného tak přesvědčivě, že nemohu jinak, než "Under solen" i nadále ctít a milovat :) (27.01.2024)

Olof se po smrti matky rozhodne, že nechce být sám a podá si inzerát s tím, že hledá hospodyni. Na inzerát odpovídá krásná Ellen, která pod slupkou hromotluckého a neohrabaného Olofa objevuje citlivého chlapíka, do kterého se zamiluje. Tohle všechno je ale čárou přes rozpočet jeho "kamaráda" Erika, který dobráckého Olofa využívá a vlastně mu strašně moc záleží na tom, aby se Ellen nikdy nedozvěděla, že Olof neumí číst a psát a jaké spolu uzavřeli obchody. Výkony ústředního trojlístku jsou skvělé - Olof je v podání Rolfa Lassgarda sice hromotluk, ale chvílemi máte potřebu ho chránit, strašně moc mu přejete, aby mu to s Ellen vyšlo, a zároveň máte vztek, že se tak hloupě nechá zneužívat Erikem. Klíčová byla pro mě scéna, kdy se Erikovi vlastně poprvé vzepře (Víš Eriku, neumím číst a psát, ale hlupák nejsem).Ellen v podání Heleny Bergstrom - krásná, éterická, jemná, vůbec nemusí mluvit, vlastně stačí, když je. Erik je prototyp parchanta, kterých bylo, je a bude bohužel na světě pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsem chvílemi tuhle postavu opravdu nenáviděla, tak si myslím, že i Johan Widerberg odvedl skvělou práci. V hlavě mi utkvěla ještě drobná, ale podle mě podstatná role pracovnice inzertního oddělení místních novin v podání Gunilly Roor, která byla takovou dobrou Olofovou duší a vlastně "zavinila", že se s Ellen potkali. Každý její pohled, gesto byly výmluvné. Film jako celek je skvělý - nosný příběh, skvělá kamera, atmosféra švédského venkova 50. let, herecké výkony - všechno dohromady funguje. (03.08.2007)

"Šnúra na bielizeň je teraz omnoho zaujímavejšia."     Romantická dráma, ktorá je síce poslabšia z tej dramatickej stránky, ale zato ma dokázal upútať ten romantický príbeh. Na začiatku filmu som ostal doslova zarazený z jeho audiovizuálu. Krajina gýčovo zaliata slnkom, ešte zvýraznená prehnaným žltým filtrom (čo evokuje skôr nejakú Francúzsku riviéru než Švédsko), kde sa chalan premáva na svojom kabriolete a do toho hraje (sladká) tradičná írska hudba, ktorá vytvára ešte väčší zmätok v lokalizácii prostredia. A všetko je to také idylické, presladené a naivné, že som si musel overiť, či náhodou nesledujem adaptáciu nejakého románu od Rosamunde Pilcher. Ako taká kuriozitka k tomu sú postavy chodiace spať pri divoko žiariacom slnku s pozdravom "Dobrú noc." (to akoby chceli tvorcovia z toho titulného slnka vyťažiť maximum, a to až do extrémov). Film ale s tým jeho zavádzajúcim vzhľadom dokáže celkom úspešne klamať telom a najmä v druhej polovici ukáže aj kus srdca. V príbehu vystupujú tri hlavné postavy. Prvými dvoma sú farmár Olof (Rolf Lassgård), dobráčisko, ale pôsobiaci tak trochu natvrdlo a jeho "priateľ" Erik Jonsson (Johan Widerberg), drzý mladík, ktorý si navýšil sebavedomie 10-ročným potulovaním sa po Amerike. Príbeh začne byť zaujímavý až príchodom tretej postavy, záhadnej mladej ženy Ellen Lind (Helena Bergström), ktorá je na pohľad bez chyby (krásna, šikovná, múdra), ale evidentne skrýva nejaké tajomstvo. Filmu by sa dala vytknúť dosť silná naivita (Olofova prehnaná dôvera a potom jeho náhle "zmúdrenie", nie celkom vierohodné zaľúbenie sa, atď.), ale zase dokáže chytiť za srdce (to iskrenie medzi Olofom a Ellen je parádne).     "Neviem čítať, Erik. Ale nie som blbý." (07.07.2023)

Pod pojmom "švédska romantika" si niekto možno predstaví len literárnu nadprodukciu Ingy Lindströmovej (v skutočnosti Nemky menom Christiane Sadlo... ehm). Toto je ale úplne iná liga, hoci zo začiatku to tak nevyzerá. 40-ročný negramotný tragédius Olof žije osamelo na svojej spustnutej farme. Zaľúbil by sa určite do každej a to aj vtedy, keby tam došla stará Kropáčková z Kameňákova. Takto to proste vyzerá, ak si zamilovaný pár jednoducho "zostane", lebo iné možnosti nie sú. Nevyhnutné sa stane skutočnosťou, z panica sa stane žrebec a šťastím je celý bez seba. Normálne tento typ filmov o dobráckych a jednoduchých mužoch nemusím, ale tu to predsa funguje. Zaujímavé prostredie, charaktery aj atmosféra. (25.12.2019)

Jednoduchej příběh tří postav. Olof je naivní dobrák, kterýho šikovně a vychcaně využívá zmetek Erik. Pak ale na farmu přijede krásná Ellen, která odpověděla na Olofův inzerát, který sháněl pomocnici do domácnosti. Olof je nadšenej, zato Erik z ní nemá vůbec radost. Je nabíledni, že se rýsuje konflikt. Velmi se mi to líbilo. Pozvolna, ale intenzivně odvyprávěnej příběh, podporovaný výbornými hereckými výkony hlavního tria. (26.08.2012)