Reklama

Reklama

Série(2) / Epizody(32)

Obsahy(1)

Hlavním hrdinou příběhu je středoškolák Raku Ičidžó. Přestože je jeho otec hlavou jedné z rodin jakuzy, Raku se o záležitosti jakuzy nezajímá a žije si vcelku normálním životem. Jednou na něm však při cestě do školy přistane jeho nová spolužačka Čitoge Kirisaki, která se přestěhovala z USA do Japonska, a je dcerou hlavy jiné, nepřátelské rodiny. Doma se Raku od otce dozví, že se domluvil s otcem Čitoge na tom, že budou Raku a Čitoge tři roky ve falešném vztahu, aby se udržel mír mezi oběma rodinami. To se ale ukáže být náročným úkolem hned z několika důvodů: jednak se oba dva nesnáší, dále proto, že má Raku zálusk na jinou spolužačku, Kosaki Onoderu, a také si Raku uvědomí, že kdysi slíbil jedné lásce z dětství, že až se znovu potkají, tak se vezmou. (Hromino)

(více)

Recenze (13)

Sokka_ 

všechny recenze uživatele

Bylo to furt horší a horší, což je škoda, protože tohle je snad první anime, u kterého jsem se smál fakt nahlas. Nisekoi je určitě nejvtipnější anime, který jsem kdy viděl. Škoda, že se to časem komplikovalo víc a víc, začaly přibývat pitomý postavy, rudnutí až po zadek z každé hlouposti, nervozní koktání a bezdůvodný mlácení apod- všichni známe:D No a konec byl nijakej. Nic se nevyřešilo. Takže dávám 3* za humor, Chitoge, Onoderu a Rakua. ()

biasim1 

všechny recenze uživatele

Studio Shaft má spoustu geniálních sérií, kde většinu z nich považuji ze všech stran za ty nejlepší zážitky, co jsem v anime měl. Ať to jsou Monogatari série s naprosto skvělými dialogy, ničení žánru mahó šódžo v Madoce nebo jedno z nejlepších anime dramat, Sangacu no Lion. Má ale také průměrné kousky a Nisekoi je bohužel zástupcem spíše této kategorie. Abych nezačal hned s tím negativním, musím si jako u každého díla od Shaftu pochválit animaci. Do té jsem od mého prvního seznámení s Monogatari naprosto zamilovaný a i kdyby mi nějaká nová série od Shaftu nepřinesla skoro nic, jen kvůli animaci se na ní rád podívám a za ztracený čas to považovat nebudu. To je ale asi tak všechno, co můžu vyzdvihnout. Příběh je zde řadová romantická komedie, která si nepřidala vůbec nic svého. Naprostá předvídatelnost, kdy jsem už po první epizodě správně odhadl konec mi ani tolik nevadí. To stejné jsem zažil u Toradory a stejně ji považuji za nejlepší středoškolskou romantiku. Nepotřebuji ale dvacet dílů v kuse stále pořád a pořád dokola sledovat snahu o nějaké emotivní momenty, které ale vždy skončí pouze pokusem o vtip a jakákoliv atmosféra je pryč. Musím se přiznat, že samotné vtipy mě celkem bavily a nemůžu říct, že jsem se u anime nesmál. Podobně jako v Kaguje zde hodně vtipům pomohla hra s animací, která dokázala vytvořit něco zábavného i z něčeho velmi slabého. Jen by bylo fajn to občas vzít trošku vážněji a nepoužívat stále dokola to samé. Postavy, které celou sérii sledujeme mi nepřišli nijak otravné a nenašel jsem moc postav, které by mi vyloženě vadily, ale je mi jasné, že si na většinu postav za pár dní nevzpomenu (s výjimkou Onodery, za to ale může má celková slabost pro dandere). Abych to nějak shrnul, Nisekoi je klasické řadové romantické anime. Neviděl jsem v něm ale ztrátu času a občas jsem se i celkem bavil. Jako celek ale ničím nepřekvapí a s výjimkou animace se zde moc originality nenajde. 5,5/10. ()

Reklama

DaweForeman 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Přemýšlel jsem o čtyřech hvězdách, ale nakonec dávám tři. Příběh je opravdu zajímavý, kdy tu máme celkem zajímavou situaci, která opravdu v určitých rysech připomíná Romeo a Julii. Největším a zásadním problémem tu vidím to, že si autoři ukousli příliš velké sousto, protože jak tomu většinou bývá, pokud něco doslova diváka neohromí a je to celkem rozsáhlé dílo, tak jedna série opravdu nestačí. Pokud se stane to, že to bude bez pokračování, kdy současných dvacet dílů pokrývá 50 kapitol mangy, která pořád vychází a má už něco přes 120 kapitol, tak je to zase jedna z těch snah, která přijde z větší části vniveč. Ano anime je opravdu vtipné samo o sobě, ale v tom příběhu se zmíní spousta důležitých věcí, které nejsou později nějak extra vysvětleny nebo jim není dán prostor (ten přívěsek, pozadí té mafie a policie a samozřejmě minulost). Dalším chybičkou bych řekl je to, že si zase nese takovej otravnej prvek (jak už tomu u většiny anime bývá), kdy se hlavní hrdiny nemůže pořádně vyžvejknout a tak vidíme spoustu situací, kdy proti sobě obě strany stojí a jsou rudý až na zadku. Animace je celkem slušná a hudební stránka je podprůměrná. ()

Hromino 

všechny recenze uživatele

Shaft mě poslední dobou nudí, seriálem Nisekoi nevyjímaje. Opět se tvůrci ponořili do vod výtvarného fetišismu, opět se jak prase v chlívku rochnili u rychlých prostřihů a používání netradičních úhlů kamery, ovšem opět recept na vytvoření smysluplné dějové linky nenašli. Dokonce mám pocit, že si při hledání onoho receptu počínali ještě hůře než kdy předtím; jako by si snad na to hledání pozvali Pejska a Kočičku, které vyslali do světa s nepopsaným bločkem, tužkou a slovy: „Bez dobrého scénáře se nevracejte!”. S čím se však Pejsek a Kočička vrátili? Se scénářem, jenž předpokládá, že čím větší hrdinův harém a čím více (nerozhodných) postav, rudnoucích obličejů, twistů, náhodně osudových setkání a událostí a nechtěných sáhnutí na nechtěných místech jest, tím kvalitnější jest i samotný seriál. Ovšem zamindrákovaný idiot jako Hromino, o nějž se doposud v reálném životě nervala současně více než jedna ženská, je prostě toho názoru, že jde jen o scenáristickou křeč, bezradnost a zoufalost. V celém seriálu se v podstatě od začátku do konce vyřeší jen jediná věc (přívěsek), která ale v celkovém důsledku neovlivní nic. Hrdinové motající se v kruhu, absence nějakého sebeméně uzavřenějšího konce (vlastně jakéhokoli konce!), prvoplánové pokoukání s nulovým dějovým posunem. Děkuji tvůrcům aspoň za to, že obě (tři) hlavní hrdinky byly vzhledově pěkné a aspoň v něčem bylo možné s hlavním hrdinou sympatizovat, ovšem jinak mě seriál opravdu minul. ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

[1. série] To je tak, když sem tam zabrouzdáte skrz komentáře u jiných anime, a vidíte "Team Onodera!", "Team Chitoge!" a nemáte tucha, oč se jedná. Během pár vteřin vygooglíte, nálada na ztřeštěnou rabukome byste téže měli, tak proč nezjistit více, že? Škoda stráveného času. Je to až vskutku neuvěřitelný, ale pokud si pustítě 1. díl a poté skočíte na poslední 20., tak vzhledem k vývoji příběhu jste nepřišli vůbec o nic. Nisekoi je totiž snůškou klišé všech klišé, které si dovedete představit. Všechny postavy jsou díl co díl repetitivně neschopné se jakkoliv vyjádřit, stydí se i vůbec okem zavadit o osobu středobodnou jejich zájmu a hlavního hrdinu slečny za jakoukoliv blbost neustále mlátí. Scénáristicky je to tak nechutně bezradné: Dialogy jsou prázdnější než vzduch, dočkáme se ohraných dílů s pláží, bazénem, festivalem, "peeping Tom" lázněmi a divadlem a pokud tedy napneme míru tolerance k absolutnímu maximu, stojí z humorné stránky shlédnout prvních cca 7 dílů + díl s tatíkem 4. dámy. Celkově mě to všechno mrzí s příhlédnutím k tomu, že o vizuální stránku se stará mé oblíbené studio Shaft, který se v nekarikaturních scénách opět vyřádili a není možné si neužít plných a typicky hranatých interiérů, roztahovačných exteriérů klasicky doplněny nejbizarnějšími náhledy kamery na tváře hrdinů či poskakování Chitoginy mašle. Za formu 4*, obsah je na odpad. Jo a mimochodem, #TeamChitoge, to je přece jasný. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (4)

  • První úvodní píseň „Click“ je od skupiny ClariS, která se zároveň postarala i o tu poslední „Step“. (CarnTheNunya)
  • První závěrečnou píseň „Aimai Hertz“ nazpívaly Nao Tójama (dabérka Chitoge), Kana Hanazawa (dabérka Kosaki Onodery), Mikako Komatsu (dabérka Tsugumi) a Kana Asumi (dabérka Mariky Tachibany). Tu druhou „TrIGgER“ nazpívala Mikako Komatsu (dabérka Tsugumi), třetí „Sleep zzz...“ nazpívala Nao Tójama (dabérka Chitoge), čtvrtou „Matado-rabu“ nazpívala Kana Asumi (dabérka Mariky Tachibany), pátou „Marchen ticktack“ nazpívala Ayane Sakura (dabérka Haru Onodery), předposlední „Tooriame drop“ nazpívala Yumi Uchiyama (dabérka Ruri) a poslední „Crayon Cover“ nazpívala Kana Hanazawa (dabérka Kosaki Onodery). (CarnTheNunya)
  • První ze dvou úvodních písní „Rally Go Round“ nazpívala zpěvačka LiSA. Tu druhou „Magical Styling“ nazpívala Kana Hanazawa (dabérka Kosaki Onodery). (CarnTheNunya)

Reklama

Reklama