Gang of Four
Režie:
Jacques RivetteScénář:
Christine LaurentKamera:
Caroline ChampetierHrají:
Bulle Ogier, Laurence Côte, Inês de Medeiros, Nathalie Richard, Irène Jacob, Albert Dupontel, Michel Vuillermoz, Fejria Deliba, Caroline Gasser (více)Obsahy(1)
La Bande des quatre, Parta čtyř, vypráví typicky rivettovský propletenec osudů nejméně deseti dívek, které se potkávají na hodinách herečky Constance Dumas (Bulle Ogier). Čtyři z nich sdílí společný pronájem ve velkém starém domě uprostřed zahrady kdesi na předměstí Paříže. Dívky pocházejí každá z jiného národa i jiného rodinného zázemí a jejich vzájemné interakce, různá řešení vlastní obživy a první milostná vzplanutí tvoří většinu zápletek filmu. Zcela v intencích Rivettova dlouholetého zájmu o fenomén divadla jsme často přítomni hereckým lekcím a díky nim se dostáváme nejen pod povrch povah jednotlivých dívek, ale i k základním principům herectví a reprodukčního umění vůbec. Jádrem příběhů je příběh dívky Cécile (Nathalie Richard), která se, jak se zdá, zapletla do nebezpečné vysoké hry... (garmon)
(více)Recenze (3)
Nenapsal jsem dobře ten obsah: tenhle film není v první řadě vyprávění, ale je to sémioticky propracované uhýbání běžnému vyprávění: obere vás snad o tři důležitá rozuzlení. Vlastně jediné příběhy, které Rivetta opravdu zajímaly byly příběhy z her, které děvy zkoušely. Na wiki píšou, že holky fakt nazkoušely Corneillova Tita a Bereniku a Racinova Bajazeta a hrály je nějakou dobu v pronajatém divadle jako veřejné představení: to je zas rivettovský koncept – divadlo zasahující běžnou realitu. Pěkné. Marivauxe, kterého ve filmu zmiňují, opustily jako „příliš těžkého“. ...jak už jsem viděl řadu Rivettů, je veselé pozorovat, že točí dva / tři filmy dokola jako varianty. To není chyba, Jancsó to dělal taky. Prvky se mísí, variují, postavy se jmenují stejně, herci přecházejí z příběhu do příběhu. La Bande des quatre nese už aluze na Krásnou hašteřilku (jaká by v ní asi místo Béart byla Laurence Côte – pro mě hlavní hvězda La Bande de quatre), především je to ale podobné a lepší, než Haut bas fragile. Musím se někdy dokoukat na Out 1, principem to bude celé podobné. Ostatně divadlo v Rivettovi je skoro všude. Hodně jsem tady přemýšlel o charisma Bulle Ogier a došel k závěru, že je to především rolí učitelky - máme před nimi respekt. Ostatně je to role vedlejší. Zajímavé na filmu je, že je přímo přeplněný ženským prvkem - to už taky u Rivetta znám. Ale ta energie se od Céliny a Julie hodně změnila. Holky mě ke konci filmu hodně prudily, nevím, jestli to byl Rivettův záměr. Hlavně Inês de Medeiros byla na ranu-)). Mj. - v první čtvrtině filmu je školácká filmařská chybka, která by se neměla stávat - v protizáběru na svlékající se dívku jdoucí na jeviště jsou špatně nafázované detaily jejího kabátu - je okaté, že to snímali nadvakrát. ()
Zlatokočárovský kánon se rozrůstá. ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
Reklama