Režie:
Andrzej WajdaScénář:
Andrzej WajdaKamera:
Zygmunt SamosiukHudba:
Andrzej KorzyńskiHrají:
Daniel Olbrychski, Olgierd Łukaszewicz, Emilia Krakowska, Danuta Wodyńska, Elżbieta Żołek, Marek Perepeczko, Mieczysław Stoor, Jerzy Próchnicki (více)Obsahy(1)
Film Andrzeje Wajdy Březový háj je filmovým přepisem stejnojmenné povídky klasika polské literatury Jaroslawa Iwaszkiewicze. Po pobytu ve švýcarském sanatoriu přijíždí Stanislaw na lesní samotu k staršímu bratrovi. Cítí, že nebude dlouho živ, v domě svého bratra však chce vzbudit dojem plného, zdravého života. Již také proto, že starší bratr je zlomen úmrtím své ženy, příliš podléhá smutku a přenáší jej na svou malou dcerku i celé okolí. Do napjaté atmosféry v domě a do dramatických střetnutí jsou postupně vtahováni i ostatní obyvatelé samoty. Film vyniká výbornou psychologickou kresbou jednotlivých postav, navozením atmosféry a v neposlední řadě i hereckým výkonem obou hlavních postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Impresionistický film. Meniaca sa jarná príroda, s dominujúcim vodným živlom, v nádherných obrazoch rovinatých slatín, lesov a brezín. Tieto obrazy vyjadrujú pocity a nálady hrdinov, s ktorými sú kompozične vzácne vyrovnané. Klavírne znelky, raz jemné, inokedy zase jarmočne rozjarené, dokresľujú dej a vnútorné prežívanie postihnutých bratov. Jeden trpí stratou najbližšieho, druhý blížiacou sa stratou seba samého. Mystérium smrti a motív vyrovnania sa s odchodom blízkych v kolobehu obnovujúceho života prírody. Pozvoľné plynutie približujúceho sa konca v objatí posledných radostí, v dome uprostred lesov, dodáva celému dielu nádych metafyzična, tak typického pre Wajdove najsilnejšie filmy. ()
Brezový háj je viac literárne a divadelné dielo, ako dielo filmové. Ale Wajda sa z neho snaží urobiť film vizuálne čo najpôsobivejší. Rozhodne sa mu to darí, ale aj tak by som si Brezový háj radšej vychutnal v divadle, alebo prečítal. Slovenský dabing je síce dobre zvládnutý, ale mám pocit, že sa z Brezového hája tak stáva iný film, film s inou atmosférou a vidieť ho v originále, asi by som hodnotil vyššie. Postavy nie sú príliš sympatické, ale to preto, že ak by sme sa pozerali na seba vo chvíľach smútku, depresie a hnevu, tiež by sme si neboli sympatickí ani sami sebe. Skôr by sme boli zhrození. ()
Andrzej Wajda je ďalším z veľkých filmových režisérov, ktorý v mojich očiach stráca na význame. Jeho Brezový háj som vnímal ako nepodarené dielo, s ktorého impresiami som sa nedokázal stotožniť a hercami, ktorí ma svojimi zmätočnými výkonmi vyslovene dráždili. Obzvlášť pomaľovaný Stanislaw, ktorý mi pripomínal herca z dedinského dramatického krúžku. A keď k tomu pridám nevydarený slovenský dabing, nedokážem celku dať ani priemerné hodnotenie. ()
Poeticky laděné, romantické drámo převážně o smrti, jež pomalu a trpělivě obchází březový háj. Příběh o setkání dvou bratrů, z nichž jeden je plný života, ač čeká na svůj skon a druhý se uchyluje k dobrovolné smrti zaživa. Oprošťuje se od svých duchovních i fyzických potřeb a zabředává do konzervativního pedantství a sobeckého řádu, jenž vyžaduje i po ostatních, včetně své dcery, jejíž emoce i přání mu zatím zůstávají skryta. Stanislaw chce naopak žít, dokud je čas a dokud je pro koho. S jarem nakonec přichází i nový, nadějný začátek, ač musí být schvácen strastí a zmarem. Velmi komorní, plné silných emocí, excelentně sehrané. Již klasický Andrzej Wajda. ()
Smutné ako brezový háj v Poľsku, prípadne filmový ekvivalent Symfónie smutných piesní od Henryka Goreckého. Stanislaw s mierne vyšinutým úsmevom všetkých bozkáva, čo ma mierne konsternovalo. Avšak po krátkom samoštúdiu som zistila, že nie všetci pacienti s tuberkulózou sú infekční. A čisto pocitovo pripájam citát vyškrabaný do steny gestapáckej väznice v Zakopanom, ktorý veľa vraví o poľskej duši: "Mama, neplač, nie. Nebies prečistá Kráľovná, vždy ma ochraňuj." ()
Galerie (23)
Photo © 40. Letní filmová škola
Zajímavosti (1)
- Zlatá cena pro režiséra Andrzeje Wajdu a současně ocenění pro nejlepšího herce - Daniel Olbrychski - na Moskevském mezinárodním filmovém festivale (1971). (džanik)
Reklama