Lucy

Zvířecí prostřihy, telefonát mámě o chuti mateřského mléka, Stvoření australopitéka od Lucy Buonarroti, 2001: Návrat k velkému třesku a závěrečné předání flash disku do rukou Morgana Freemana (nejspíš šlo o fotky Scarlett ve spodním prádle).. I když se to místy tváří hrozně vznešeně, budou vám stačit jen promile kapacity mozku. Už jen proto, že se vám při Lucy každou setinou osm mozkových buněk oběsí, pět zastřelí a dvě skočí do jezera. Tím tlačením na pilu smyslu všehomíra Besson upozadil své v poslední době jediné přednosti (řízná akce, primitivnost v dobrém slova smyslu) a zároveň vzbudil podezření, že to modré, co šňupal brčkem při psaní pozvánek múzám, nebylo CPH-4, ale prachobyčejný PVC granulát.. (28.11.2014)

Kategória "zábavná blbosť" povýšená na nový level. Keby existoval film podľa známeho webu I fucking love science: The Movie, toto by bol druhý diel - Lucy: I love fucking science. Besson zobral doslova, že Scarlett je bohyňa a natočil besný haluzný guláš, v ktorom je všetko od perfektných akčných scén až po Freemanovo vysvetľovanie, dinosaurov a vybuchujúce planéty. No a nechýba bessonovská bazuka - bez nej by to proste nebol Besson. Chujovina? Obrovská! Ale natočená s takou chuťou, tak nespútane a s takou očividnou zábavou na pľaci, že mám okamžite chuť pozrieť si to znovu. Navyše: Scarlett je v tom celkom presvedčivá. Mne sa páčilo už vlaňajšie The Family, ale až toto je návrat šialeného Bessona z čias Piateho elementu. (28.08.2014)

Luc Besson je zpátky v nejlepší formě, v níž natáčí naprosto šílený a zábavný postmoderní pel-mel. Možná nejlepší pulp v dějinách evropské kinematografie! Vlastně je úžasné, co všechno dokáže z pokleslé brakové estetiky a tématiky vytěžit a jak synkreticky spojuje nespojitelné - v metamorfóze Lucy v nadčlověka Vesmírnou odyseu s Cestou do pravěku, cool stylizované hrané scény a vynikající dokumentární prostřihy a intermezzy, která mají většinou ironický a humorný kontext, vykradený scénář k Všemocnému s tisícem a jednou akční slátaninou, asijskou mafii se západní vědou, Evropu a anime, Killbillovsky silnou hrdinku (pro Bessona tak typickou) s morálním relativismem... Globální postmoderní béčkový film, který i když přežvýkává mnohé dříve viděné, stejně není jako nic, co lze jinde vidět... (03.12.2014)

Sice mi z toho vyplynulo, že každý další člověk, který by otevřel bránu ke svému mozku, stane se za a) Bohem a za b) zákonitě se promění ve flash disk. Takže, ehm, když by takovou bránu otevřeli všichni lidé na Zemi, stala by se z planety hrouda obývaná jen a pouze Bohy, kteří by logicky museli dojít do stejného evolučního bodu jako nakonec lidi, někam by se to prostě muselo stejně posunout, jen by to bylo nepředstavitelně jinačí s těmi všemi schopnosti a tak by možná bylo řešení, že by se pak ze všech staly ty flash disky. Takže planeta flash disků. Hih. Fantazie scenáristů, zdá se, nezná mezí, ale to je v pořádku. Film má bavit, fascinovat. A tento snímek doslova trhá prdel všem jiným o superhrdinech. Netřeba svalů a schopností, stačí jen jet na 20% své myslivny a nepít alkohol. Svět a vůbec celé jsoucno se vám smrskne na složitost dětského laptopu z Tesca. Super skvělý, tahle fantazie se mi vážně líbila, ačkoliv vlastně těží z problematiky, kterou nám už vysvětlily soušky ve školce - ale nedivím se, když ještě na zbylá procenta užívání mozku někdo uvěří. To máte jako s cestováním v čase, někdo ještě pořád věří na to, že při cestě do minulosti může zabít své já a zmizet, tedy později nikdy nevycestovat. Vtipné, že? Jo, paradoxy mají lidi, využívající jen půl promile své šedé kůry, velmi rádi. (05.10.2014)