Reklama

Reklama

Poutavý sportovní film věnovaný ikoně světového hokeje, Valeriji Charlamovovi. Mladý hokejista Valerij Charlamov zaujme pozornost Anatolije Tarasova, věhlasného trenéra CSKA Moskva. S příslibem, že bude poslán do Japonska, je k jeho nemilému překvapení odstaven do Čebarkulu, kde se má otrkat v provinčním týmu Hvězda. Valero tu zazáří a s plným odhodláním přilétá zpět do Moskvy. Zde naráží na Tarasovovy drsné trenérské praktiky i nevybíravé chování vůči družstvu. Valero však nepolevuje. Přes počáteční nesnáze se ustanoví slavná útočná trojice: Charlamov – Michajlov – Petrov. Během kariérního vzestupu Valero vstupuje na půdu politických taškařic. Musí se také poprat s rodinnými a milostnými rozkoly. Před vysněným zámořským utkáním sborné proti kanadským agresorům Valerovi přichází do cesty vážná automobilová nehoda... (Česká televize)

(více)

Recenze (188)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pro nás je to úsměvný, ale věřím, že v Rusku kdekomu ukápne slza při nostalgický vzpomínce na to, jak za časů huňáče Brežněva Sborná šlapala. A že šlapala, o tom neni pochyb. Jen to nebyla taková idylka a toho patosu tehdá taky nebylo tolik. Kluci byli většinou rádi, když přežili trénink a Tarasov s Bobrovem byli spíš tyrani, než hodní taťkové. Charlamov sám je popsán jako geniální hokejista se sobeckými sklony, kterej nejdřív musí dozrát pro to, aby pochopil, jak moc je důležitej team work. A všechno to končí prvním zápasem Série století, což je kapitola sama o sobě. Jasně, Kanaďani tehdy byli nafrnění a nedávali Ivanům žádnou šanci, ale to, co filmaři udělali z Bobbyho Clarka, to mě naprosto vyřídilo. :D Jinak zápasy, kterejch jsem se trochu bál, mě docela bavily, byť působily poněkud zmatečně. Hokejovejch filmů je málo, tak trošku nadhodnotim a dam 70% a položim tradiční otázku našim rejžům a produkčním: fakt by jsme něco podobnýho nedokázali natočit a zaplatit? Hokejovejch příběhů máme docela dost. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Bylo fakt zábavné sledovat hyperpatetický sportovní film z "ďruhé strany barikády." Na ty americké dojáky už jsme přece jenom zvyklí a musím uznat, že tohle není o nic horší. Je jen prostě sranda kiukat na ty fešáky z ruské sborné a na zlotřilé Kanaďany, kteří vypadají jak z Planety Opic. Líbila se mi i ta politická linie se zlým komoušem, akorát ručkování hlavního hrdiny padesát metrů nad zemí někde v továrně už bylo fakt směšný. Nejlepší herec byl ten jak hrál Tarasova, měl fakt charisma. ()

Reklama

Huntelaar 

všechny recenze uživatele

Bylo by naivní čekat od ruského filmu o „národním hrdinovi“ nějaký nadhled a nezabřednout přitom do hromady patosu, kde ruský málčik svým uměním válcuje kanadské plejery. Na druhou stranu dokázali natočit jedno z nejlepších zobrazení hokeje, kde se i americký Hokejový zázrak může jít zahrabat. A v neposlední řadě stojí za zmínku taky velmi působivý výkon Olega Menšikova. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Je hezké, že si Ivan v rámci sebeprezentace občas vzpomene i na někoho jiného, než Vladimira Vladimiroviče Pupkina. Dobrá, nebudeme to hrotit, ten je samozřejmě podstatně lepším hogejistou, jen se vzdal kariéry ve prospěch ruského lidu, že. Film má několik podstatných chyb. Především je ruský, což s sebou nese nejen řadu nepochopitelných dějových veletočů, zkratek, kundovin a podobných triků, ale i kulturně motivované a poněkud odlišné poselství. Ovšem s tím si umí divák, školený ještě třídními recitacemi z Rudého práva, poradit. Pak tu je zhutnění docela notoricky známého životačichopisu Valdy Charlamů do cinemálně vyhovujícího tvaru. To malinko zamrzí, protože vůbec nevynikne, jak ten moula vážně neuměl řídit, a BESIP tím trpí. Ovšem i přes to jeden přehodí puk. Avšak vynechání skutečné tragiky příběhu frajera, který se prostě do nejšnl haky líg dostat nemohl (jinak by dneska Džegr neútočil na třetí, ale čtvrté místo historických tabulek zámořských toučových šudlalů) a uhynul ve tři a třiceti skrzevá své jezdecké neschopnosti, to mi kedlubna nebere. Být to produkt Holého ouda, řeknu, že natahují a bude díl numero due, takhle však jen nechápavě mžourám. Hm. Proč tedy za čtyři (a to jsem vynechal komentování Tarasbulbovo rádoby antisystémového boje)? Protože fandím vždy komukoliv proti Rusům. S jedinou výjimkou. Jakmile mužici nastupují proti Kaďanům, zapěji momentální verzi sajůzu, co mi nemá rušit, nasadím ušanku rudoarmějce a z prdele se mi vyroluje svatojiřská stužka! Charašó, Valeryj, malaďéc! ()

sud 

všechny recenze uživatele

Kdo umí, ten umí - tak nejlíp bych asi shrnul práci režiséra Nikolaje Lebeděva. Dokázal totiž, že já, nikterak velký fanda ledního hokeje a už vůbec ne Rusáků, jsem po dvě hodiny seděl v křesle jako přikovaný a klukům v bílém s pracovním náčiním na dresech držel palce na všech končetinách, aby těm arogantním opičákům s javorovým listem na pupku pořádně nakopali zadní části těla. Ať už je to oproti realitě jakkoli přikrášlené (i kdyby, tak sportovní nacionalismus je mi vždycky milejší, než politický), pro tyhle pocity se také točí filmy. Smekám před výborným Danilou Kozlovským i před Olegem Meňšikovem, který tím "otcem sovětského hokeje" prostě je! A co my? Natočíme něco o Naganu? 95%. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (22)

  • Na počesť Valerija Charlamova nosia ruskí hokejisti Ilja Kovalčuk číslo 17 a Jevgenij Malkin číslo 71 (obrátene 17). (hollci)
  • Na ledě při prvním zápase Série století '72 v Montrealu je ve středovém kruhu uveden nápis Super serie 1972. Oficiální název však byl Summit Series 1972. (Robbi)
  • Legendu 17 premietli pred začiatkom majstrovstiev sveta do 18 rokov v Soči 2013 aj hráčom ruskej reprezentácie. (hollci)

Reklama

Reklama