Útok na věžák

Ejchuchů, kolena do vzduchu! Jen stěží by Karlovy Vary mohly nabídnout tak tepající snímek, jakým je právě Útok na věžák. Joe Cornish prošlapává cestu filmům pro mládež jednadvacátého století. Kdyby bylo po mém, tak Útok na věžák už dávno uvede Zlínský festival pro děti a mládež i se všemi náležitými poctami. Navíc žádný film by lépe nepasoval do dramaturgie školních představení. Konečně film o "dětech" pro děti. Ne, pro ty, které jsme si zidealizovali, ale pro ty, které nám v dětských pokojčcích paří gétéá čtverku a vyhulují na sídlištích trávu. Drahé děti, všechna akce má svoji reakci, budete-li dýlovat koks a trávu, tak neničíte jen sami sebe, ale i své okolí. Nikdy před tím nebylo vychovné poselství filmu tak sexy jako právě u Útoku na věžák. (11.07.2011)

Přišli sem v míru, jen ošukat svou samici, avšak udělali jednu chybu, přistáli do ghetta. Ubozí mimozemšťané! Skupina mladistvých, asociálních negrů, bílých socek a smažek, strážících svou úrodu, kterým by jeden nejraději vytrhal nehty a pak zavolal nejbližšího deratizátora, jim dá jejich omyl pěkně sežrat. Albion totálně vyškolil Abramse v tom, že se dá s pár odpudivými spratky a desetinovým rozpočtem natočit ultimativně zábavný Super 16, který nemusí nutně vypadat jako disneyovský homoítí. Nicméně na akční komedii je to pěkně znepokojující film s důrazným mementem: Když s tím svinstvem nezmůže nic ani invaze lidožravých mimozemšťanů, tak jak asi skončí vládní sociální a asimilační projekty? Docela by mě zajímalo, jak by dopadl třeba takový Útok na Chánov. Asi by létající talíře v minutě stáli na špalkách bez autorádií a nad ohništi panelákových obýváků by se gurmánsky otáčeli načesnekovaní vetřelci. (05.09.2011)

Mimozemský šmejd si neměl vybrat k přistání na Zemi zrovna londýnský činžák plný dětských gangsterských partiček... Nápad to není špatný, ale abyste s ním vystačili na celý film, chce to ještě nějaké originální věci navíc. A ty zde chybějí. Máme tady dětské grázly a zlodějíčky, kteří mluví sprostě, okrádají mladé holky na ulici, zabijí emzáka a jdou se zhulit k jednomu dospělému magorovi – a pořád mluví takovým tím spíše harlemským, než londýnským slangem o blbinách. Ale i když se objeví víc potvor, chybí každé další scéně nápad, nějaká pointa – zkrátka se tak nějak vedle sebe řadí obrazy toho, jak někdo někam utíká, něco cool říká, drsně vypadá, emzáci někoho žerou. Bez nápadu, bez vtipu. K tomu si připočtěme i nelogičnosti uvnitř samotného vyprávění (třeba jak rychle emzáci zatočí s policajty, ale v dívčím pokoji jsou slabí jak čajíček). Chtělo to celé domyslet, aby z námětu vznikl skutečně dobrý a vtipný biják, tohle zůstalo žel na začátku cesty. Mimochodem, když si čtu ta sofistikovaná pětihvězdičková hodnocení... Kdyby jejich autoři potkali podobnou partu sami v noci v pusté ulici, asi by se tak filozoficky nezamýšleli nad možným zlatým srdcem jejich vůdce. (20.01.2012)

Povedená parodie na mimozemskou invazi vražedných goril s fosforeskujícími zuby, které se postaví oddíl hrdinů, tentokrát složených z party sígrů z londýnského předměstí. Příběh je svižný i vtipný, hrdinové procházejí vývojem z totálních looserů do přesvědčených obránců hájících svůj omlácený činžák. "Je to náš dům, my si ho ubráníme!" Vůbec motiv sounáležitosti s domovským prostředím je hodně silný. Puberťáci bojují za dům a brání i své sousedy. "Kdybysme věděli, že tu taky bydlíš, tak tě neokrademe." Úsečné hlášky, vypointované scény, odsýpající děj - perfektní zábava. /23. 12. 14./ (23.12.2014)

"My fucking heroes" Tradiční boj o teritorium ve velmi netradičním pojetí. Znepokojivě aktuální, vtipné i tam, kde byste to nečekali, béčkově laciné i překvapivě dobře vypadající (podle potřeby) a s postavami, které by mohly mít slovo "ambivalentní" vytetované na čele. Když drzé sci-fi od geeků pro nerdy (nebo opačně), pak tohle, ne poameričtěný Paul. 85% Zajímavé komentáře: JFL, verbal, Honza dAve, Lachvos (06.09.2011)