Pes baskervillský

Přemýšlím, která verze Psa Baskervilského na mě udělala větší dojem. Jestli tato nebo ta barevná s Peterem Cushingem. Obě byly výborné, každá byla jinak trochu jinak pojatá a Sherlock byl v každé osobitý sympaťák. Tato verze byla možná o dost temnější. Atmosféra na blatech byla doopravdy strašidelná. Ve filmu je plno vtipných momentů - viz. tvrzení, že vytí psa Baskervilského bude nejspíš vítr :-) (26.09.2008)

Celkově mírné zklamání. Působivá atmosféra, skvěle typově vybraný Sherlock Holmes. Ale místo plnokrevné jihoamerické krásky, kterou by měla Beryl Stapletonová býti, máme tu nudnou, fádní a nepříliš půvabnou blondýnu. Dr. Watson je až moc trouba a navíc i buran, ale hlavně: nenechat diváka, aby se popásl na obrazech smrti hlavního bídáka, toť zločin proti pravidlům žánru! (15.09.2012)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy A. C. Doyla. Ačkoli se tato filmová adaptace drží předlohy poměrně věrně, rozdíly zde přece jen najdeme. Z barvitého děje byla vypuštěna celá řada postav i motivů, což je tak nějak i pochopitelné, chcete-li směstnat děj 200 stránkové knížky do 80 minutového filmu. Osobně si nejsem jistý, jestli bych se kvůli tomu v ději filmu bez znalosti původní předlohy orientoval, film působí skutečně mimořádně zhuštěně a pádí doslova zběsilým tempem ke svému závěru. V určitých scénách dokonce jedna replika stíhá druhou tak rychle, že člověk sotva stíhá číst titulky! (snahu porozumět relativně archaické angličtině herců jsem vzdal hned na začátku). Za hlavní klad tohoto filmu bych označil herecké obsazení: protagonisté postav Sherlocka Holmese a dr. Watsona se pro své role opravdu výborně typově hodí, a totéž lze říct i o zbytku hereckého ansámblu. Jinak samozřejmě platí, že je film výrazně poznamenaný dobou svého vzniku, která se podepsala mj. na podobě exteriérů, ale osobně jsem dalek toho považovat to za nedostatek - naopak, proboha, přesně tyhle detaily tomu přece dodávají onen nenapodobitelný punc autentického filmového retra ze starých zlatých časů Hollywoodu. Ó ano, ten film je samozřejmě tak trochu naivní a pitomoučký, ale totéž platí stejnou měrou i o Doylově předloze a tvoří to zcela neodmyslitelně její charakteristický rys, aniž bych to myslel nějak pejorativně. Máte-li tento typ starých černobílých bijáků v oblibě jako já, pak samozřejmě neváhejte - tenhle film i po více než 70 letech od svého vzniku stále stojí za vidění. (27.03.2013)

,,... TAM VZNIKAJÚ ZLOČINY A TAM SA AJ RIEŠIA. ...VO FANTÁZII." __ Vzhľadom na skutočnosť aké hororové klenoty vznikali v časoch nakrúcania tejto verzie slávneho Doyleovho príbehu v Hollywoode musím konštatovať sklamanie a nenaplnenie všetkých možností, ktoré látka ponúkala. Rathbone síce zodpovedá určitým (už zaužívaným) štandardom ako si predstavujeme výzor slávneho detektíva, no rozhodne nie je na zahodenie a osobne ho radím k tým lepším hereckým predstaviteľom. Atmosféra hmlistých slatín je vskutku úžasná, priam až hororová, toto sa však v zásade podarilo vytvoriť takmer každej adaptácii, ktorú som zatiaľ videl. Väčší problém je však v celkovom vyznení filmu, ktorý sa v mnohom odklonil od knižnej predlohy, odstránil takmer všetky vedľajšie dejové línie, čím príbeh ohlodal na kosť, ktorá sa napriek krátkej minutáži utápa vo vlastnej nekonzistentnosti a nemá prakticky čím upútať. Filmu chýba výraznejší dramatický oblúk a to či už v jeho jadre, tak aj v závere, kedy (ako poznamenal fradge) sa na prenasledovanie Stapletona jednoducho všetci vykašlú. Väčšie vypätie mohla zaobstarať aspoň hudba, tá sa záhadne takmer vôbec neozýva, alebo je prepočuteľná. A ešte som nevidel človeka, ktorý by pri napadnutí zúrivým psom zo seba nevydal ani hlásku ako to bolo v prípade sira Henryho, keď ho trhal ten nepríliš veľký diabolský hafan. (138. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (28.05.2013)

Další verze Baskervila a další trefa. Lanfield si dal práci, a odvedl jí skvěle. Rathbone v roli Holmese nezklamal a byl naprosto úžásnej. A i ostatní herci hrály dobře. Jen škoda že se ve filmu tak strašně povídá, ne nebyly to hloupé dialogy, ale bylo jich až příliš a to sráží hodnocení na 4*. Protože atmosféra byla tak dokonalá že jsem na to koukal s otevřenou hubou. K čemuž dopomohla i hudba která byla parádní, a když se k tomu přidalo vytí psa tak jsem měl málem orgasmus. Jen prostě škoda přespřílišných keců. (14.07.2012)